Málo Blatný, Škvoreckého cena patří Martinu Reinerovi

Praha – Martin Reiner, sám básník, obdržel Cenu Josefa Škvoreckého za svou prózu Básník. Biografický román, na němž autor pracoval řadu let, pojednává o poetovi Ivanu Blatném.

"Autor vyvolává ze zapomnění či polozapomnění příběh Ivana Blatného s tajemstvím jeho druhé, delší poloviny života. Čteme s napětím román o českém básníkovi, jaký jsme tu dosud neměli,„ řekl k vítězné knize předseda poroty Vladimír Karfík. “Martina Reinera podnítil nejenom obdiv a trvalý vztah k největšímu z básníků uplynulého století, intimně spjatých s Brnem, podstoupil i detailní studia jeho života a tvorby. Reinerovou zásluhou nahlédáme do všedně nevšedního dramatu básníka," doplnil.

Martin Reiner, který až do roku 2006 používal po svém adoptivním otci příjmení Pluháček, vedl od 90. let nakladatelství Petrov, to v roce 2006 nahradilo menší nakladatelství Druhé město. S poezií Blatného se potkal jako začínající básník v 80. letech a začal se jeho tvorbou zabývat. Již počátkem 90. let měl připravenou k vydání jeho monografii.

Přes vlastní pozdější nakladatelské aktivity na čas práci na knize o Blatném upozadil, ale od roku 2000 začal pracovat na románu o básníkově nevšedním životním příběhu. Reiner byl autorem scénáře prvního televizního dokumentu o Blatném a desítek novinových článků a rozhlasových pořadů. Stál také za převozem Blatného pozůstalosti z Londýna do Památníku národního písemnictví.

Nahrávám video
Martin Reiner: Cena pomůže, že si knihy všimne víc lidí
Zdroj: ČT24

Dnešní předávání cen v Obecním domě připomnělo i letošní nedožité Škvoreckého devadesátiny. „Shodou okolností se o Škvoreckém zmiňuje i vítěz ve své próze,“ upozornil tajemník poroty Václav Krištof. Škvorečtí vydali Blatnému na konci 70. let v Torontu sbírku básní Stará bydliště. Literární cenu udílí Společnost Josefa Škvoreckého založená v roce 1989.

Do finále Škvoreckého ceny pro nejlepší původní českou prózu roku byli nominováni také Emil Hakl, Petra Hůlová, Václav Kahuda, Jan Němec a Lucie Tučková, porota letos posuzovala tři biografické prózy. Vedle Reinerova románu také Němcovy Dějiny světla o Františku Drtikolovi a Tučkové Suzanne Renaud o stejnojmenné básnířce. Hůlové Macochu i Kahudův román sami autoři označují za silně autobiografické, podobné prvky se najdou i v novém povídkovém souboru Emila Hakla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 6 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 6 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 8 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
před 21 hhodinami

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
včera v 16:03

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
včera v 09:26

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026

Komorní scéna Aréna uvádí hru inspirovanou zakázaným románem

Dramatik a dramaturg Tomáš Vůjtek připravil pro Komorní scénu Aréna v Ostravě novou hru. Pod názvem „Klaus Mann napsal Mefista“ hledá v osudech německého spisovatele i jeho zakázaného románu zamyšlení pro současnost.
14. 4. 2026
Načítání...