V sudetské osadě Königsmühle semleli dohromady genius loci s uměním

Sudetskou osadu Künigsmühle oživuje landartový festival (zdroj: ČT24)

Jen zbytky zdí připomínají v Krušných horách někdejší ves Königsmühle neboli Králův Mlýn. Po vysídlení tamních obyvatel po druhé světové válce se tu už nikdo neusadil, na místo se ale několik let vrací česko-německý landartový festival. I letos, poslední srpnový víkend, se zaniklá obec stala místem setkání lidí, přírody a umění.

Königsmühle zanikla po roce 1945, kdy odsud byli odsunuti němečtí obyvatelé. „V této obci žili lidé velice osaměle, ale šťastně. Každý z nich měl malé hospodářství,“ vzpomíná Rosemarie Ernstová, poslední žijící rodačka z této osady. 

Na rozdíl od ostatních krušnohorských sousedů nebyli místní horníky, ale jejich obživou byl mlýn a zemědělství. Tvrdý život v horách po válce ale nikoho už příliš nelákal a během osidlování pohraničí se v Königsmühle nikdo neusadil. Příchozí odrazovala i špatná nedostupnost místa, jež navíc bývá téměř půl roku odříznuto kvůli sněhu. 

Nepříznivé podmínky ale paradoxně napomohly tomu, že na rozdíl od jiných opuštěných sudetských vsí nezanikla Königsmühle úplně. Dodnes ji připomínají ruiny zdí bývalých domů a mlýna.  V padesátých letech stavby sice výrazně poničila armáda, která místo využívala jako cvičiště, těžká vojenská technika se ale na dosah demolice nedostala.

Inspirace pro umělce

Konec osady znázorňuje i vitráž, kterou pro letošní festival vytvořil Milan Masojídek. Pracoval na ní rok. „Nazval jsem ji Ukřižovaná krajina. Potok a cesta, po níž obyvatelé odcházeli, tvoří totiž pomyslný kříž, a tak symbolicky zobrazují osud místních,“ popisuje své dílo.

Nově se v krajině objevilo i hejno dřevěných bekasin od Jakuba Kostura. „Nacházíme se v chráněné rezervaci a ptačí oblasti, tak jsem zvolil motiv těchto ptáků vzhledem k tomu, že sem tak nějak patří,“ vysvětlil řezbář.

Landartový festival v Königsmühle 2019
Zdroj: Slavomír Kubeš/ČTK

Celkem se do tvorby v Königsmühle zapojilo letos devět českých a německých umělců. Místo je láká především kvůli geniu loci, které nahrává právě landartu, tedy umění přeneseného do míst tolik nepoznamenaných člověkem.

Setkání s vyhasínající historií, jež pomalu překrývá příroda, sem přitahuje i divadelníky či hudebníky. Třeba kapelu Zrní, která letošní ročník v neděli zakončila.