Plzeň otevřela Nové divadlo. Je to známka dobrých časů, říká ministr

Plzeň - Divadlo J. K. Tyla zahájilo oficiálně provoz v nové budově. Plzeň je prvním městem v zemi, které po revoluci postavilo velké kamenné divadlo. Otevření bylo spojeno s uvedením Prodané nevěsty, Smetanovu operu v přímém přenosu odvysílala ČT art. Záznam inscenace je možné do 9. září přehrát v iVysílání.

17 minut
Události v kultuře: speciál k otevření Nového divadla
Zdroj: ČT24
  • Plzeň je prvním městem v zemi, které po roce 1989 postavilo nové divadlo včetně zázemí. 
  • Divadelní budova disponuje dvěma sály, hlavním pro 461 diváků a menší studiovou scénou pro 150 návštěvníků.
  • Jeviště se skládá z posuvné točny o průměru 11 metrů a osmi 12metrovými počítačem řízenými stoly ovládanými bezhlučnou hydraulikou. 
  • Výstavba divadla stála 880 milionů korun.
  • Dominantním architektonickým prvkem objektu je vstupní fasáda. „Oponu“ o rozměrech 21,8 krát 13,8 krát 0,60 metrů tvoří 40 nepravidelných bublin, z nichž třemi se do budovy vchází.

Slavnostní večer si nenechala ujít řada osobností nejen z oblasti kultury. Zahájení byl přítomen i ministr kultury Daniel Herman, který označil za velký dar, že žijeme v době a zemi, kde můžeme otevírat nová divadla. Plzeňskou scénu považuje za jeden z projektů, jež podpoří živé umění v České republice.

ŘEKLI O DIVADLE

Daniel Herman, ministr kultury: „Když otevíráme divadla, je to známka dobrých časů, vzhledem k tomu, že prostředí a zóna destrukce není od nás geograficky tak daleko, tak si toho musíme vážit.“

Aleš Briscein, tenorista: „Je to počin nejen pro Plzeň, ale pro celou českou kulturní obec, možná inspirace pro další města: stavme dál krásná divadla, nebo rekonstruujme, co nám předkové postavili.“

Martin Otava, ředitel Divadla J. K. Tyla: Musíme se Nové divadlo teprve naučit znát, protože je nepopsaným prostorem, který pojmenují diváci sami i my sami. Je to dialog a sázka do loterie. Máme svoji koncepci, máme svoji představu, ale je na čase počítat se zkušebním rokem, kdy uvidíme, co bude nejlepší."

Petr Zuska, šéf Baletu Národního divadla v Praze: Otevření nového divadla v dnešní době považuju za něco neskutečného, velkolepého, všichni víme, jak na tom kultura v posledních letech je. Chtěl bych popřát všem divadelníkům v Plzni, aby se jim tam líbilo, a divákům, aby měli krásné zážitky v novém prostoru. Takže zlomte vaz!"

Tomáš Töpfer, ředitel Divadla na Vinohradech: „Na tom divadle je krásné, že vůbec existuje. Vždyť je to svátek, nejen pro divadelníky, ale i pro celou Českou republiku, že se po padesáti letech postaví divadlo jako divadelní budova k tomu účelu, je to něco úžasného.“

PO NOVÉM DIVADLE NOVÉ VEDENÍ

Budova Nového divadla v Jízdecké ulici se stavěla dva roky jako součást projektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015. Je náhradou za nevyhovující Komorní divadlo, které fungovalo v Prokopově ulici téměř půlstoletí. Dokončit se ji podařilo i přes spory se stavební firmou kvůli cenám za vícepráce. Město zaplatit odmítlo a spor trvá dodnes. „Míč je teď na straně společnosti Hochtief, zda uplatní v případném soudním sporu svoji pohledávku,“ upřesnil Pavel Šindelář, technický náměstek plzeňského primátora. Druhou budovou, kterou Tylova scéna využívá, je tzv. Velké divadlo u Smetanových sadů.

Od září má Tylovo divadlo nejen novou budovu, ale i nové vedení. Ředitelské funkce se 1. září ujal Martin Otava, operní režisér, pedagog Akademie múzických umění v Praze a v letech 2009–2014 ředitel Divadla F. X. Šaldy v Liberci. Do křesla usedá na pět let, vystřídal v něm Ilju Racka, jenž byl loni dočasně pověřen vedením poté, co Jan Burian odešel řídit Národní divadlo v Praze.

„Divadlo chceme vnímat jako víc otevřené občanovi, chceme, aby bylo vidět, aby se lidé zapojovali do jeho života,“ plánuje Otava. Obavy některých, že hlediště obou velkých scén Tylova divadle diváci nezaplní, nesdílí. „Vždyť se naplnily vždycky,“ námítá s tím, že následující rok chápe jako zkušební pro dramaturgii obou prostor.

VENDELÍN A PRODANKA

Otevření Nového divadla bylo spojeno s pokusem o novou tradici – slavnostním průvodem Vendelín, akcí pojmenovanou po Vendelínu Budilovi, významné osobnosti plzeňské kultury. 2. září odpoledne prošli městem tanečníci, zpěváci, herci a další umělci, připojit se mohla i veřejnost. Kulturnímu roku v Plzni a zvláště Novému divadlu poté požehnal biskup František Radkovský. 

Hlavní událostí 2. září bylo ovšem slavnostní otevření divadla operou Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta. Komickou operu o třech dějstvích nastudovali šéfdirigent divadla Oliver Dohnányi a režisérka Jana Kališová. Představení mohli zájemci sledovat v přímém přenosu na ČT art, pro Plzeňany byla navíc připravena projekce v kulturním sále Peklo. V roli Mařenky se představila Ivana Veberová, v roli Jeníka vystoupil Aleš Briscein, vesnického dohazovače Kecala odzpíval Jan Šťáva. 

Do Nového divadla se plzeňští divadelníci přestěhovali na začátku své jubilejní 150. sezony, v níž divákům slibují rekordních 26 premiér. Nebrání se přitom žádným žánrům a na tamních prknech se představí baletní, činoherní, muzikálové i operní soubory. První novinkou bude 6. září Flamendr od J. K. Tyla, závěr života tohoto obrozeneckého dramatika je spojen s Plzní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 5 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 15 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...