Jeviště místo plátna. Hraničář se mění ve scénu ústeckého Činoheráku

Ústí nad Labem – Ústecké kino Hraničář mívalo jeden z nejlepších promítacích sálů první republiky. Dnes se proměňuje ve stálou scénu pro soubor někdejšího Činoherního divadla. Na přeměnu zašlého kina v divadlo jsou ale potřeba víc než tři miliony, které se spolku Činoherák Ústí stále nepodařilo vybrat. V budově přitom chce v říjnu otevřít novou divadelní sezonu.

3 minuty
Seriál Opuštěná místa: Ústecké kino Hraničář
Zdroj: ČT24

„Zanedbanost za léta komunistické éry je vidět na každém kroku,“ říká Karel Karika, jeden z dobrovolníků, kteří se pustili do rekonstrukce někdejšího ústeckého kina v kulturní prostor (nejen) pro ansámbl kultovního Činoherního divadla.

Sám Karika symbolicky odkoupil rozsáhlou mozaiku u vchodu a v rámci stavebních úprav ji chce opravit a nadále udržovat. Na principu adopcí přitom z výrazné části stojí celý projekt, jenž chce obnovit Hraničářovu slávu. Symbolicky prodané jsou toalety nebo světla, k adopci se nabízí i topení. Na stavebních pracích se dohromady podílí víc než stovka dobrovolníků a jejich činnost zaštiťuje spolek Činoherák Ústí tvořený herci zrušené labské scény.

Schůze socialistů, filmové projekce… a vize divadla

Budovu kina Hraničář postavili němečtí sociální demokraté a do provozu byla uvedena v roce 1923. „Potřebovali mít velký sál, pokud chtěli dělat schůze. Mohli si samozřejmě nějaký objekt pronajmout, ale museli si platit nájemné, takže si chtěli postavit ze svých vlastních prostředků,“ přibližuje okolnosti vzniku stavby historik z ústeckého městského archivu Vladimír Kaiser.

Objekt v meziválečném období ovšem nesloužil jen stranickým schůzím; fungoval jako multifunkční kulturní centrum. V budově jsou dodnes zachovalé promítací kabiny původního kina, které patřilo k nejmodernějším v tehdejším Československu. Sál Hraničáře hostil také divadelní představení nebo kabarety.

Kino Hraničář
Zdroj: Libor Zavoral/ČTK

Na začátku 60. let prošel objekt rozsáhlou (a až donedávna poslední) rekonstrukcí, která se týkala zejména vnitřních prostor. Stavebními úpravami vznikl i současný kinosál, jenž ústeckou veřejnost vítal až do roku 2010. Tehdejší vlastník vyhodnotil renovaci budovy i promítací techniky jako nerentabilní – a kino Hraničář zavřel. Svůj díl neslo i to, že starý promítací sál neobstál v konkurenci multiplexů.

Nyní se má do budovy nedaleko Mánesových sadů kultura vrátit, a to zdaleka nejen ve formě filmových projekcí. Útočiště zde totiž našel soubor původního Činoherního divadla, jehož provoz skončil letos na jaře. Dočasně hrál na lodi Tajemství bratří Formanů v ústecké části Vaňov, hostoval i na scénách jinde po republice. Svou domovskou scénu má najít v Hraničáři od října.

Nutnou podmínkou je ale právě probíhající rekonstrukce. Vedoucí stavebního úřadu ústeckého magistrátu Vlastimil Hudeček totiž už dříve řekl, že pro provoz divadla platí jiné předpisy než pro provoz kina. „Je nutné vybudovat šatny, zázemí, denní místnost, sprchy, WC, nechat si zpracovat novou požární zprávu, osvětlení…“

Spolek potřebuje přes tři miliony. Vybráno ani vyhráno nemá

Dobrovolníci přitom nemluví jen o divadlu, Hraničáře chtějí přestavět na kulturní centrum. Na sále se mají hrát činoherní představení (spolek odkoupil i fundus a autorská práva k většině her) a v patře, kde probíhaly prvorepublikové večírky, budou autorská čtení.

Peníze na přestavbu i provoz souboru vybírají v celonárodní sbírce Národ sobě II, jejímž patronem je někdejší člen ústeckého souboru Jiří Bartoška. „Považuji to za svou povinnost, protože jsme Činoherní studio zakládali a po čtyřiceti letech mi přijde jako neskutečná arogance politiky, kdy likviduje divadlo. Je to krajské, univerzitní město a v podstatě dnes nemá svůj divadelní soubor, což jsem opravdu ještě nezažil,“ uvedl Bartoška.

Zatím ale vůbec není jasné, zda se spolku podaří potřebnou částku vybrat. „Nejvyšší částka je určitě vzduchotechnika, což je částka jeden a půl milionu korun,“ podotýká mluvčí spolku Ondřej Klein. Na všechny opravy ale potřebují nejméně tři a půl milionu. Pokud je nezískají, k životu probouzené kino se opět zavře. Na transparentním účtu je momentálně 400 tisíc korun.

Bývalé ústecké kino Hraničář - nové sídlo Činoheráku Ústí
Zdroj: Ondřej Hájek/ČTK

Reportáž z kina Hraničář je součástí prázdninového seriálu ČT24, ve kterém reportéři Událostí v regionech mapují opuštěné lokality či objekty po celém Česku.

Opuštěná místa kamerou ČT:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 2 mminutami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 10 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
včeraAktualizovánovčera v 19:37

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
včera v 17:23

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
včera v 16:46

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
včeraAktualizovánovčera v 13:28

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...