Recenze: Jak bezejmenná dívka z proslulé fotografie nakonec získala jméno

Redaktora Respektu Ondřeje Kundru zaujala jedna z fotografií od Jana Lukase z časů protektorátu. Dal se proto do pátrání po osudech dívky, která je na onom snímku zachycena. Nejprve vznikl titulní materiál pro jeho domovský týdeník, následně kniha, která nyní vyšla.

Tou fotografií je zdaleka nejen v Československu (potažmo v České republice) proslulý snímek Před transportem. Jan Lukas jej exponoval v březnu 1943. Od fotografovy dcery Heleny zjistil, jak se dívka s Davidovou hvězdou na kabátku a s cedulkou na krku jmenuje. A dozvěděl se rovněž, že ta žena dosud žije – v USA.

Napsal jí v únoru 2014 dopis se žádostí, zda by se o svůj příběh nechtěla podělit. Odmítla. A to nejednou. Nikdy jej nikomu nevyprávěla, ani prvnímu, ani druhému manželovi ne, ani dětem ne. Nechtěla je tím zatěžovat a beztak měla prožitou zkušenost za nesdělitelnou.

Kundrovi se ovšem podařilo tuto obrannou linii prolomit. Při své cestě po Spojených státech ženu, která v dětství nesla jméno Hana Vendula Voglová a nyní se podepisovala Vendula Old, v únoru 2017 oslovil telefonicky z města Columbus, kde žila. Svolila k návštěvě redaktora u ní doma, když už tedy vážil takovou cestu. Nakonec se dala do řeči o své minulosti. Rozhovor vedený v domě paní Old tedy položil základ pro článek v Respektu a pro nynější knihu Vendulka. Útěk za svobodou.

Maximum možného

Ondřej Kundra (*1980) vytěžil z minima, z jednoho jediného sezení z očí do očí, maximum možného. Ani jednou nepoužil formu otázka – odpověď, vše převyprávěl, popsal a široce kontextualizoval. Paní Vendulu publicista pochopitelně také přímo cituje, především v kurzívou vytištěných reportážních intermezzech, v nichž evokuje atmosféru dialogu, který v ten únorový den spolu vedli.

Zpočátku má jeho kniha formu historické mozaiky a exkurze. Tento vstup je pro mě osobně příliš edukativní tam, kde autor nastiňuje československou situaci třicátých let. Ovšem má-li Vendulka oslovit nastupující generace, případně někdy i zahraniční čtenáře, je obecnější nástin politických a společenských souvislostí nejspíš nutností.

3 minuty
Vendulka Voglová: Útěk za svobodou
Zdroj: ČT24

Po několika desítkách stran se vyprávění koncentruje na osud Hany Venduly Voglové a její rodiny, tedy i matky Karly a otce Šimona. Ale kniha má ještě jednu důležitou postavu: fotografa Jana Lukase (1915–2006), který je hned za Vendulou druhou nejexponovanější osobností Kundrova textu.

Logicky a právem: Lukas byl rodinným přítelem Voglových, navštěvoval je navzdory osobnímu riziku i v časech protektorátu, kdy byli občany druhé kategorie a za kontakty se Židy hrozily drakonické postihy. Když byli Voglovi odtransportováni v březnu 1943 do Terezína, z něhož později putovali na východ a zažívali strašlivou koncentráčnickou anabázi, kterou nepřežil Šimon Vogl, zůstával s nimi Lukas v kontaktu. Vendule s Karlou nepřímo pomohl přežít poslední zimu války – ihned jim totiž poslal věci, o něž na podzim 1944 dopisem naléhavě žádaly; nejvíc jim pomohl teplý svetr…

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 1 hhodinou

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 11 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...