Ať si jdou! Klaus s Mečiarem pod platanem znovu potvrdili sametový rozvod

Brno – V srpnu 1992 se vila Tugendhat stala dějištěm jednoho z klíčových momentů českých dějin 20. století. Právě tady jednali premiéři Václav Klaus a Vladimír Mečiar o rozdělení Československa. Po bezmála 22 letech se dnes platan na zahradě zase stal jediným svědkem jejich několikahodinové schůzky, který vyústila v sametový rozvod. Režisér Robert Sedláček v Brně točí poslední díl cyklu České století s názvem Ať si jdou. Česká televize uvede závěrečnou část cyklu, která mapuje druhou polovinu 20. století, letos na podzim.

Dvě a půl hodiny trvající rozhovor Klause a Mečiara v zahradě vily Tugendhat, který vedl až k podpisu smlouvy o rozdělení Československa, patří podle režiséra cyklu Roberta Sedláčka k jedné z nejtajemnějších schůzek v novodobých českých dějinách. Kromě obou premiérů u klíčové schůzky ve stínu platanu nikdo nebyl.

„Velmi pragmaticky, bez emocí a věcně rozhodli o formě rozdělení státu. Jsme snad jediný stát v historii, který to zvládl bez války. Já jsem kdysi dělal film o rozpadu federace, pět hodin jsem seděl s Mečiarem, několik schůzek jsem měl i s Václavem Klausem a oni o detailech té schůzky nemluví. O čem mluvili, to snad neví ani jejich nejbližší spolupracovníci,“ myslí si režisér. Přesto závěrečný díl cyklu České století události a rozhovory ze srpnové schůzky ve funkcionalistické památce oživuje. „Víme, jak to dopadlo, proto můžeme do určité míry usuzovat, o čem se mohli bavit. Předpokládám, že když tady seděli, tak se nebavili o ženách,“ dodal Sedláček.

Hlavní role svěřil režisér herci Dejvického divadla Jaroslavu Pleslovi a Slovákovi Marku Ťapákovi. „Jaroslav Plesl má silně něco z Václava Klause a Marek Ťapák se vyznačuje zase tou mečiarovskou tuhostí a razancí. Pod platanem se nám tady střetávají dvě energie, stejně jako tenkrát,“ popsal výběr hlavních představitelů.

Jak ztvárnit osobnost, která stále ještě žije? Oříšek, se kterým si nakonec oba herci poradili stejně. „Častokrát jsme s režisérem Robertem Sedláčkem debatovali nad tím, jak moc se držet stylizace bývalého pana prezidenta. Přece jen jeho mluvený projev je velmi specifický. Nechtěl jsem ho parodovat, proto jsem hledal určité znaky, které by ho jasně identifikovali, ale zároveň je pro nás důležitější to, co říkám, ne jak to říkám,“ popsal představitel Václava Klause Jaroslav Plesl.

Od toho, že hraje postavu bývalého prezidenta a premiéra, se snažil odprostit. Stejně jako slovenský představitel Vladimíra Mečiara Marek Ťapák. „Je to postava de facto jako každá jiná a tak jsem k tomu přistoupil. Navzdory tomu, že si pana Mečiara samozřejmě v tom období velmi dobře pamatuju,“ vysvětlil Ťapák. I on se snažil vyhnout příliš násilné imitaci bývalého slovenského premiéra, a přesto zachovat základní črty jeho osobnosti.     

Co byste dělali vy?

Tvůrci chtějí i v nejnovějších dílech vtáhnout diváky do děje. I tentokrát by se měli vcítit do pozice Václava Havla nebo Václava Klause – podobně jako v první části cyklu do uvažování prezidenta Edvarda Beneše nad tím, jak zareagovat na Mnichovskou dohodu, nebo do kalkulování prezidenta Klementa Gottwalda, který se tak bál o vlastní život, že se rozhodl zavraždit nejlepšího přítele Rudolfa Slánského.

„Velmi mě těší, že i lidé ze štábu se začali o tu historii zajímat, což byl můj záměr s divákem. Aby neměl jasné odpovědi, ale sám nad tím začal přemýšlet, otevřel knížky, fotky a začal zjišťovat, co se tehdy stalo,“ uzavřel Sedláček.

Česká televize vloni na podzim odvysílala pět dílů z cyklu Českého století. V nich se režisér Robert Sedláček věnoval vzniku Československa (1918), následkům Mnichovské dohody (1938) a atentátu na Reinharda Heydricha (1942). Cyklus otevřel i významné milníky v komunistické éře – okolnosti komunistického převratu v roce 1948 a smrti generálního tajemníka Rudolfa Slánského (1952). Všechny díly si lze přehrát v iVysílání.

Dobové materiály i komentáře historiků ke zlomovým událostem, které mapuje cyklus České století, nabízí projekt Videostudovna ČT.

Cyklus uzavřou letos na podzim čtyři díly: Musíme se dohodnout (1968), Je to jen rock'n'roll (1976), Poslední hurá (1989) a Ať si jdou (1992). Při obsazování hlavních postav, z nichž mnohé ještě žijí, neuvažovali tvůrci pouze nad fyzickou podobou, ale i nad hereckými kvalitami. Václava Havla ztvární filmový a divadelní herec Marek Daniel, premiéra Ladislava Adamce zase Jiří Lábus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
včera v 16:16

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
včera v 11:35

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026
Načítání...