Peníze dělaj’ člověka, varuje Lakomec z Klicperova divadla

Nahrávám video

Harpagonova touha po penězích je pro naši dobu ještě příznačnější než pro Francii za vlády Ludvíka XIV., vysvětlují tvůrci z Klicperova divadla, proč sáhli po tři sta padesát let staré komedii slavného francouzského dramatika Molièra. Jeho Lakomce inscenují jako grotesku o společnosti, v níž touží po majetku všichni.

„Oloupili mě o vás, vy moji hodní přátelé, a já, připraven o vás, já jsem s vámi pozbyl své jediné podpory, své útěchy, své radosti. Jsem hotov a nemám na tomto světě již co pohledávat. Bez vás nemohu žít. Je se mnou amen, jsem u konce svých sil, umírám, jsem mrtev, jsem pohřben!“

Chorobného lakomce Harpagona si na českých jevištích zahráli František Filipovský, Miloš Kopecký, Boris Rösner, Viktor Preiss, dokonce i Luba Skořepová. V Městském divadle Brno ho aktuálně ztvárňuje Bolek Polívka. V Klicperově divadle se do hrabivého muže, který je schopen pro peníze obětovat i štěstí svých dětí, převtělil Filip Richtermoc. 

„Snažím se ho hrát jako postavu, která každého z nás doprovází celý život, jen někoho víc, někoho míň,“ poznamenává. Místo doslovného pokladu se Harpagon v královéhradeckém nastudování mazlí s velkým plyšovým prasetem, který je symbolem mamonu a také hloupého lidského chování. Vše se odehrává na jednoduché žluté stěně s nápisem „Vlastnictví je krádež“.

„Tento výrok prvního anarchisty Pierra-Josepha Proudhona mi přišel jako dobrý kontrapunkt k oslavování majetku,“ vysvětlil režisér Michal Hába. Lakomce pojímá jako grotesku o zhoubném vlivu, jaký může mít lakomství nejen na hrabivého staříka, ale i jeho okolí. „Jak se jím lidé nakazí a jak jsou pak zvířecky hnáni svými touhami a potřebami, jak jdou doslova hlavou proti zdi. Jak se chovají komicky a hloupě, jak jsou vlastně směšní,“ shrnuje režisér.

Molière byl podle divadelníků výborným pozorovatelem lidských neřestí a mravů, které diváci snadno rozeznají i v dnešním světě, kdy mít dům a auto je společenskou nutností a dovolená u moře známkou úspěšného života. Inscenace Lakomce je tak možností podívat se na toto pachtění s odstupem a humorem.

Lakomec
Zdroj: Patrik Borecký/Klicperovo divadlo

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 12 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 13 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...