Recenze: Drážďany oslavují prostory budoucnosti

Drážďanská výstava Zukunftsräume (Prostory budoucnosti) v galerii Albertinum, věnovaná dílu a vlivu umělců Bauhausu, připomíná nejen stoleté výročí této významné školy moderního umění. Soustřeďuje se také na osobnosti Vasilije Kandinského, Pieta Mondriana a El Lisického a klade je do zajímavých souvislostí.

Výstava s podtitulem „abstraktně konstruktivistická avantgarda v Drážďaněch v letech 1919 až 1932“ nabízí vedle zmíněných jmen i díla dalších, ať již stejně tak známých autorů, jako byli například Paul Klee, Lyonel Feininger, Man Ray či Laszló Moholy-Nagy, nebo – soudě dle vystavených exponátů – jistě neprávem méně známých, jako třeba Erich Buchholz nebo Walter Dexel.

Právem jsou v označení výstavy zmíněny „prostory budoucnosti“. Přesně o to totiž Bauhausu a všem, kteří se na jeho činnosti podíleli, šlo. Vytvářet umění odstřižené od minulosti, vznikající sice v přítomnosti, ovšem s budoucností více než na paměti.

Podobně jako umělci Bauhausu hlásali modernitu ve všech směrech, i drážďanská výstava se nevěnuje pouze malířské tvorbě, ale nabízí přesahy do užitého umění, architektury, fotografie, scénografie či uměleckých řemesel – a činí tak nejen zajímavě koncipovanou expozicí, ale také za pomoci nejnovějších technologií. Logicky se přitom kurátoři zaměřili především na Drážďany jakožto místo dění a zájmu, a pominuli roli Výmaru, Desavy či Berlína, tří oficiálních sídel školy. Těm jsou věnovány jiné výstavy, připravené po Německu k výročí Bauhausu.

Úkol zaměřit se na Drážďany měli kurátoři usnadněný (anebo naopak znesnadněný) skutečností, že město fungovalo jako setkávání tří souběžných tendencí: Bauhausu, ruského konstruktivismu a holandského De Stijlu.

Výstava z umělecké historie Drážďan také neopomíjí působení expresionistické skupiny Die Brücke i dalších expresionistů, s nimiž byli tvůrci Bauhausu buďto spřízněni, anebo, jako třeba v případě Kandinského či Feiningera, měli sami za sebou expresionistické období. I tento moment je na výstavě, jakkoli lehce, připomenut. Nelze se přitom ubránit trpké úvaze, jak moc byla Výmarská republika, než ji zničila politika Francie, Stalina a Hitlera, pro moderní umění důležitá.

Kandinskij, Mondrian a Lisicikij jsou na výstavě, jež nabízí téměř dvě stovky exponátů, hojně zastoupeni. Vzniká tak možnost zajímavého srovnání nejen malířských rukopisů jednotlivých výtvarníků, ale také jejich „mateřských“ škol. V tvorbě umělců ukazuje řadu styčných bodů a zároveň autonomnost různých přístupů.

Prostor pro sběratele i konstruktivismus

Svůj prostor dostávají v Albertinu také drážďanští sběratelé a galeristé. Například připomínkou pokoje, který sběratelce umění Idě Bienertové v její rodinné vile navrhl Piet Mondrian. Návštěvníci si místnost mohou buďto představit na základě návrhů, plánů a fotografií, anebo se vydat na 3D prohlídku, která je fascinujícím zážitkem. Součástí výstavy jsou i díla ze sbírek této milovnice umění a jejího manžela, mimo jiné vzácné fotografie Laszlóa Moholy-Nagye či Mana Raye.

Zajímavý pohled do minulosti nabízí Prostor pro konstruktivistické umění, jak jej pro drážďanskou výstavu v roce 1926 kurátorsky navrhl El Lisickij – na aktuální výstavě je tento „prostor“ rekonstruován, včetně tehdy vystavených děl Ljubov Popové, Alexandra Rodčenka, Marcela Janca či Gustava Klutsise. Právě v autentičnosti spočívá další z kladů drážďanské výstavy. Zvláštní kapitolu představují aplikace bauhausovské estetiky do běžného života, v Drážďanech je proto vystaven mobiliář navrhovaný slavnými mistry, jako byl Walter Gropius či Ludwig Mies van der Rohe.

Zukunftsräume jsou v Albertině k vidění do 2. června, doplňuje je řada doprovodných akcí a také souběžná výstava s tématem Kandinskij a moderna. Kdo by nechtěl vážit cestu za Bauhausem do Drážďan, může zajít do pražské Galerie Jaroslava Fragnera, která tomuto uměleckému stylu věnuje do 14. dubna také výstavu.

Výstava k výročí Bauhausu ve Fragnerově galerii (zdroj: ČT24)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Koncerty 2025: Do Česka poprvé míří Dua Lipa, vrací se Marilyn Manson

I v roce 2025 se mají hudební fanoušci na co těšit. Česko jako zastávku na svých turné si zapsala pro samostatné koncerty řada hvězd, některé z nich zmiňuje následující fotogalerie. Poprvé například přijede Dua Lipa, naopak třeba Imagine Dragons či Lanny Kravitz se vrací opakovaně.
30. 12. 2024

V ateliéru Langhans se nechali portrétovat slavní, připomíná kniha

Dvousvazková kniha System Langhans přibližuje historii ateliéru Langhans, místa, kde se více než sedm desítek let nechávali fotografovat umělci, státníci, vojáci, šlechta i běžní občané. Portrétování u Langhanse patřilo k dobrému bontonu. Publikace vznikla i díky sedmi tisícům portrétů, které kdysi byly pořízeny v tomto ateliéru a později se našly při rekonstrukci domu v centru Prahy.
29. 12. 2024

Zemřela Jana Synková známá z Ypsilonky a Saturnina

V osmdesáti letech zemřela herečka Jana Synková. Synková patřila k oporám divadla Studio Ypsilon, které zakládal její manžel Jan Schmid. Nezapomenutelná ale zůstává i její role tety Kateřiny, kterou ztvárnila ve filmu Saturnin a stejnojmenném televizním seriálu.
28. 12. 2024Aktualizováno28. 12. 2024

Nový film o Robbiem Williamsovi přibližuje zpěvákův život svérázně

Životopisný film Better Man přibližuje vzestupy i pády zpěváka Robbieho Williamse svéráznou formou. V kinech se začal promítat od čtvtka. „Williams je v celém filmu znázorněn jako opičák. Je to proto, že popisuje sám sebe, jak se cítil během svojí kariéry – jako cvičená opice,“ vysvětluje Marta Žurková z Vertical Entertainment. Sám Williams řekl, že se umělci obávají, že si kvůli životopisnému filmu zničí reputaci. „Já to tak nemám,“ tvrdí. V minulosti otevřeně mluvil třeba o svém milostném životě i závislostech na alkoholu nebo drogách.
27. 12. 2024
Načítání...