Magistrála, garáže i kostel jsou obraz. Malíř Patrik Hábl přestavěl Villu Pellé

Jako plátno mu už posloužila pražská magistrála, podzemní garáže i zeď administrativní budovy. Malíř Patrik Hábl stále častěji proměňuje veřejný prostor a díky tomu mění i pohled na současnou malbu. Novou výstavu v pražské Ville Pellé proto nazval Re:konstrukce.

Třiačtyřicetiletý umělec připravil expozici, která láká na hru s prostorem, zlatý sál, malbu na podlaze, videoinstalace či výtvarná díla zdobící exteriér galerie připravená přímo pro Villu Pellé.

Výstava představuje Háblův zájem o malbu a obraz v širším kontextu, o jejich interakci s architekturou, prostorem i divákem.

Patrik Hábl malbu vnímá jako osvobozené médium a součást světa, upozorňuje kurátor Radek Wohlmut. Proto svým uměním často originálně intervenuje do reálného prostředí. Velkorysý byl třeba jeho malířský zásah do barokního interiéru kostela Nejsvětějšího Salvátora v Praze, kde jeho kompozice v postní době nahradily původní oltářní plátna.

Nahrávám video
Galerie Villa Pellé představuje intervence Patrika Hábla
Zdroj: ČT24

K jeho posledním pracím v architektuře patří řada maleb integrovaných do architektury prostor nového převážně kancelářského domu na pražské Národní třídě. Pomocí rozsáhlých maleb změnil dokonce i podzemní garáže paláce Drn v umělecký zážitek.

Nápaditým způsobem ovládl také prostor administrativní budovy na Palmovce. „Černobílý vodopád u eskalátorů není něčím jako hudbou ve výtahu, tedy pouhou dekorativní kulisou, ale svébytným obrazem, u něhož si Patrik Hábl dal záležet na každém centimetru,“ komentuje rozměrné dílo redaktor České televize Petr Kořínek.

Vstoupit do obrazu

Úvodní část expozice ve Ville Pellé zachovává tradiční galerijní podobu. Jejím centrem jsou obrazy, na nichž autor vrství barevné struktury pomocí válců, vzájemně přikládá pomalované plochy k sobě a pak je roztrhává, takže plátna vypadají, jakoby se cosi obnažovalo pod povrchem.

V další části výstavy postupuje od de:konstrukce obrazu k jeho re:konstrukci, v obrazový prostor nebo situaci, v níž se ke slovu dostává rozdílný způsob interakce s divákem. Otvírá pro pozorovatele možnost vnímání významové proměny instalace třeba v kapli, relikviář nebo trezor.

V jedné místnosti je obraz namalován na podlahu. „Divák se tak ocitne uvnitř obrazu, což se mu málokdy stane, že se může procházet po obraze, který současně asociuje pohled na město seshora,“ popisuje sám Hábl.

Další místnost se stala jednolitým dílem ve formě zlaté schránky. „Ze které se vynořují zlaté obrazy, aby tam zase zanikly,“ popisuje umělec.

Poslední část expozice pak reflektuje zásahy malbou do konkrétního prostředí od chrámového interiéru po rušnou magistrálu, tedy výběr autorových projektů vzniklých vždy pro dané místo.

Proměny prostoru

Patrik Hábl pracuje jako malíř nejen s obrazem, ale i s prostorem. V letech 1994 až 2000 navštěvoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, studoval také na Akademii výtvarných umění experimentální grafiku u Vladimíra Kokolii. Kromě zmíněných instalací je také autorem intervence ve stálé expozici středověkého umění v Anežském klášteře nebo instalace v expozici Umění Asie a starověkého Středomoří v Národní galerii Praha.

Počátkem roku 2016 vytvořil patnáctimetrovou instalaci v Klášterním kostele ve Speinshartu a instalaci ke znovuotevření stále expozice Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou.

V roce 2017 vytvořil desetimetrové postní plátno pro nejstarší kostel v Grazu Leechkirche a v témže roce pro Malou pevnost Terezínského ghetta obepnul obvod jedné z cel malbou, kterou tvoří 600 postav. Patrik Hábl pedagogicky působí na VŠUP. Je členem sdružení Umělecká beseda a Hollar. 

Výstava Re:konstrukce ve Ville pellé potrvá do 5. dubna. Komentovaná prohlídka expozice se uskuteční ve středu 13. února. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Cibulka a Jagelka se s Klempířem neshodli. Mají se ale sejít znovu

Moderátor Aleš Cibulka a moderátor, dabér a herec Michal Jagelka sdělili, že se při úterním jednání s ministrem kultury Oto Klempířem (za Motoristy) v jednotlivých tématech neshodli. Probírali mimo jiné poplatky za televizi a rozhlas nebo Klempířovu někdejší spolupráci se Státní bezpečností. Diskuze nicméně byla podle dvojice umělců korektní. Před prázdninami by se měli s ministrem sejít znovu, řekli po setkání.
před 6 hhodinami

Devadesátník Smoček napsal hru o tom, co má v životě smysl

Spoluzakladatel Činoherního klubu Ladislav Smoček napsal novou hru. Třiadevadesátiletý režisér a dramatik nastudoval na této pražské scéně inscenaci Hermína. Do hlavních rolí obsadil Andreu Černou, Ondřeje Vetchého nebo Vladimíra Javorského.
před 9 hhodinami

Divadla vítají růst platů. Někteří zřizovatelé s tím nepočítali

Divadlům kvůli navýšení platů v kultuře chybí ve schválených rozpočtech na letošní rok miliony korun. Vláda chce pracovníkům v kultuře od dubna zvýšit platy o devět procent. Zřizovatelé, případně poskytovatelé dotací, s navýšením sice počítali, nikoli však v takovém rozsahu.
před 17 hhodinami

Umělci se Klempíře v divadle nedočkali, dva za ním půjdou na ministerstvo

Umělci, kteří pozvali ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy) na pondělní veřejnou debatu do pražského divadla Palace, akci po 16:00 ukončili. Klempíř se nedostavil. Moderátoři Aleš Cibulka a Michal Jagelka jako dva z těch, kteří ministra zvali, však přijali jeho pozvání k úterní debatě na resortu za zavřenými dveřmi. S Klempířem chtějí mluvit hlavně o budoucnosti Českého rozhlasu.
9. 2. 2026

Katar chce být i kulturním centrem, peníze na to má

Největší světový organizátor veletrhů moderního a současného umění Art Basel rozšířil svou franšízu na Blízký východ. V katarském hlavním městě Dauhá skončil před pár dny vůbec první ročník této akce. Podle znalců trhu s uměním může oblast Perského zálivu kompenzovat poklesy prodejů na západních trzích. A zároveň veletrh potvrzuje snahy katarské metropole stát se předním kulturním centrem.
9. 2. 2026

Filmoví kritici vyzdvihli Sbormistra

Nejlepším snímkem roku 2025 je podle Cen české filmové kritiky drama Sbormistr. Získalo dvě ocenění, stejně jako snímky Otec a Letní škola, 2001.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026

Brejchová byla nezapomenutelnou filmovou hvězdou, shodli se herci i politici

Jako na opravdovou hereckou hvězdu a ikonu českého a československého filmu vzpomínali v sobotu herečtí kolegové na Janu Brejchovou, která zemřela ve věku 86 let. Připomněli její talent, krásu i nezapomenutelné role. Hold legendární herečce a upřímnou soustrast její rodině vyjádřili také prezident Petr Pavel či premiér Andrej Babiš (ANO). Její úmrtí po dlouhé nemoci oznámili pozůstalí v pátek.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026

Zemřela „česká Bardotka“ Jana Brejchová

Ve věku 86 let zemřela po dlouhé nemoci herečka Jana Brejchová, oznámila její dcera Tereza Brodská podle serveru iDNES. Svoji první filmovou roli dostala už ve třinácti letech a brzy se zařadila mezi nejvýraznější a nejobsazovanější české filmové herečky. Pro její krásu se jí přezdívalo „česká Bardotka“. To vše přesto, že se celý život potýkala se svou plachostí a ostychem.
6. 2. 2026Aktualizováno6. 2. 2026
Načítání...