Jiří Bartoška trpěl Nesnesitelnou lehkostí bytí. Audiokniha ale nakonec vznikla

7 minut
Nesnesitelná lehkost bytí v podání Jiřího Bartošky
Zdroj: ČT24

Vyprávění o lásce, lehkosti a tíze bytí v podání Jiřího Bartošky nabízí nová audioverze slavného románu Milana Kundery Nesnesitelná lehkost bytí. Nezkrácená četba v režii Aleše Vrzáka trvá 10 hodin a 46 minut. V rozhovoru pro ČT24 Bartoška připustil, že chtěl nahrávání obtížného textu ukončit, ale podpora od Kundery ho přiměla pokračovat.

„Trochu z ješitnosti mě potěšilo, když mě oslovili s tím, že pan Kundera by si přál, abych tuhle knížku načetl já. Znal jsem ji, znova jsem si ji přečetl a arogantně jsem do toho vstoupil,“ vypráví Bartoška.

„Ta kniha má souvětí, která jako ponorná řeka mizí a jako Punkva se objeví nahoře, a vy ty věty pořád musíte sledovat, aby na konci, kde je tečka, to mělo smysl a logiku,“ popisuje komplikovaný Kunderův text, který mu prý při natáčení působil značné starosti.

„Dokonce v půlce toho natáčení jsem se omluvil, protože jsem měl z toho vždycky obrovské nervy, když jsem tam měl jít na frekvenci, a řekl jsem: Pánové, já zaplatím, co to zatím stálo, ale já to dělat nebudu, omlouvám se, ale nemám na to sílu,“ říká Bartoška.

Až potvrzení od Milana Kundery, že je s natočeným materiálem velmi spokojen, prý Bartošku přimělo, aby audioknihu dokončil. Kundera žije dlouhodobě ve Francii, kam emigroval v sedmdesátých letech.

„Výběr tohoto výjimečného herce je podle mne pro interpretaci toho textu jedinečný. Jiří Bartoška představuje toho chlapa, který se rozhodne, že se kvůli jedné ze svých lásek vrátí zpět do republiky a bude žít život pod dohledem komunistické strany,“ říká šéfrežisér Českého rozhlasu a režisér audioknihy Nesnesitelná lehkost bytí Aleš Vrzák.

Světově proslulý román, který poprvé vyšel ve francouzském překladu v roce 1984, spojuje příběh lásky s filosofickými úvahami o vztahu jedince a dějin, svobody a závazku, lehkosti a tíži lidského bytí nebo o umění a kýči.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
včera v 10:44

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026

Po Sudetském domě se Javůrek rozveselil Léty sametovými

Autor trilogie Sudetský dům Štěpán Javůrek vydává nový román. Po osudu lidí ze Sudet chtěl prý napsat něco veselého. Léta sametová jsou hořkosladkou komedií z přelomu osmdesátých a devadesátých let.
13. 1. 2026
Načítání...