Mádlova zralá jízda o dozrávání je milá až k sežrání

Jiří Mádl má tak trochu smůlu v tom, že začal svou hereckou kariéru hodně brzy, a proto ho nálepka povrchního puberťáka provázela dost dlouho. Tak jako Marek Eben musel dosti usilovně potlačovat svého Válečka nebo Lucie Bílá přezpívávat „neposlušné tenisky“, nakonec se i Mádlovi podařilo svými pozdějšími výkony přesvědčit, že mu to přece jenom trochu více hraje a myslí, než se zpočátku zdálo. Přesto když oznámil, že se chystá na svou první filmovou režii, podle vlastního scénáře, málokdo věřil, že Pojedeme k moři skončí kvalitním výsledkem. Jiří Mádl však těch několik, kteří na něj vsadili (především společnost Bio Illusion a Česká televize), nezklamal a svůj filmový autorský debut dotáhl do velice zdařilého konce.

Po zhlédnutí celku se nedá konkrétně vysledovat, nakolik začínající scenárista poslouchal rady někoho zkušenějšího či kolik z filmového obrazu má na svědomí kameramanka Edita Kainrathová, je ale zřejmé, že Mádl musel mít poměrně pevnou představu o tom, co a jak chce vyprávět, a dokázal to udržet. Nikdo, kromě autorů, neví, kolik „dobrých“ rad se jim během tvorby dostane a jak obtížné je uchránit svou vizi před vnějšími, rádoby zasvěcenými zásahy. Je evidentní, že Mádl si svou vizi filmu o dospívání jednoho normálního kluka udržel, aniž by sklouzl k laciným nebo podbízivým praktikám.

Vše, co divák sleduje, působí totiž autenticky, uvěřitelně a navíc sympaticky. Mádl tento film nenatočil, aby někomu něco dokázal (snad jen sám sobě), jako režisér se nijak nepředvádí, nestaví do popředí. Důležité je pro něj sdělení a tomu vše podřizuje. Režisér Mádl svým příjemným nadhledem a lehkostí přesvědčil, že je zralá osobnost, bez mindráků, ale s nadšením pro tvorbu.

Pokud se konkrétní stavby filmu týká, zdařilý scénář, který obsahuje jak potřebnou dramatickou zápletku, tak dost epizodních situací přibližujících život jedenáctiletých kamarádů, je důsledně obrazově vyprávěn hledáčkem „amatérské“ kamery (a fotoaparátu), které střídavě ovládá jeden z nich. Nedovedu si představit, jak náročné bylo najít onu přesnou míru mezi nutnou profesionalitou a zdáním amatérismu, aby to neotravovalo a aby ani jedna složka nepřebila tu druhou. Faktem však je, že se to zdařilo. Jakož i výběr dětských představitelů.

Oba kluci, jak Petr Šimčák v hlavní roli, tak Jan Maršál jako jeho nejvěrnější kamarád, jsou doslova k sežrání. Jsou milí, sympatičtí i dojemní a jejich postavy ve společenském kontextu působí jako pohlazení. Je vskutku velice osvěžující sledovat hledání a zkoumání dvou „normálních“ adolescentů, kteří nedrogují, neprudí, nechlastají, nepotácejí se mezi vlastní pubertou a problémy dospělých, přitom jsou reální a bez zkreslující sentimentální nostalgie.

Pojedeme k moři - scénář, režie Jiří Mádl, produkce Bio Illusion - natáčení: červenec 2013.
Zdroj: ČT24/Bio Illusion

Jiří Mádl sice po dokončení filmu prohlásil, že se nemíní režii dále věnovat, ale pokud by nalezl opět nosné osobní téma, bylo by jistě dobré, kdyby své rozhodnutí byl ochoten přehodnotit. Jako tvůrce autorského filmu obstál, což se o mnohých jiných, kteří jsou rozhodnuti dále tvořit, říci nedá.

Pojedeme k moři – ČR 2014. Scénář a režie: Jiří Mádl. Kamera: Edita Kainrathová. Hudba: René Rypar. Hrají: Ondřej Vetchý, Lucie Trmíková, Petr Šimčák, Jan Maršál, Jaroslava Pokorná, Michaela Majerníková, Miroslav Táborský a další. V kinech od 10. dubna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 23 mminutami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 10 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...