Dejvické divadlo zve na kabaret o konci světa. Inspirací k novince Absolutno o zneužití vědy a víry byl fejetonový román Karla Čapka. Pod divadelním textem jsou podepsáni i Egon Tobiáš a herecký soubor.
Dejvickým divadlem prostoupilo absolutní blaho, vede ho na scestí
Karel Čapek chtěl původně po dopsání R.U.R, vědecko-fantastického dramatu o hrozbě techniky pro lidstvo, napsat jeden fejeton do Lidových novin. Napsal jich ale šest a nakonec z nich vznikla kniha Továrna na absolutno. Pojednává o vynálezu zvláštního karburátoru, který uvolňuje všeovládající absolutno.
I Dejvické divadlo ovládlo s novou inscenací všeobecné blaho. Někteří mají pocit, že se převtělili v Boha, jiní jsou ušlechtile dobří a hlavně šťastní a církev se snaží být více sexy. Za vším stojí vynález, který umí produkovat esenci absolutna. Vlivem jejího působení se lidé obracejí na víru a konají zázraky. „Je to Bondyho generátor budoucnosti, který se nás snaží dělat lepšími, a záleží, jestli to přijmeme, nebo ne,“ upřesnila režisérka Anna Davidová.
Apokalypsa s humorem
Podobně jako v R.U.R. se i v Továrně na absolutno dokonalý stroj vymkne kontrole a obrátí se proti lidem. „Jak málo stačí, aby lidé ztratili vlastní úsudek a rozum a s představou lepšího života se vydali na úplné scestí,“ shrnul myšlenku hry Jaroslav Plesl. V Absolutnu hraje s Václavem Neužilem, Lukášem Příkazkým nebo Simonou Babčákovou.
V Dejvicích volně rozvíjejí základní myšlenku Čapkova románu, nečerpají ale jen z něho. „I ze současných myslitelů, pro mě zajímavých a úplně nových osobností, jako je biolog a katolický kněz Orko Vácha,“ doplnil Plesl.
Inscenace se pohybuje na pomezí vědy a mysticismu, tvůrci ji představují jako kabaret. Takže přestože v něm hrozí apokalyptický konec světa, postavy neztrácí nejen naději, ale ani humor.