Is this the real life? Is this just fantasy? Queen se vrací v hraném filmu

3 minuty
Is this the real life? Is this just fantasy? Queen se vrací v hraném filmu
Zdroj: ČT24

Když Freddie Mercury po založení kapely trval na tom, aby se jmenovala Queen, možná už ho napadlo, že i on bude jednou kralovat hudbě. Žil a zpíval intenzivně, a i když zemřel před téměř třiceti lety, dodnes je nezapomenutelný. Se skupinou Queen nahrál nespočet hitů, podle jednoho z nich – Bohemian Rhapsody – se jmenuje i vůbec první hraný film inspirovaný příběhem Queenů a především jejich frontmana. Česká kina ho začnou vyprávět 1. listopadu.

Režie snímku se ujal Bryan Singer, režisér komiksové série X-Men, thrilleru Obvyklí podezřelí nebo válečného dramatu Valkýra. Zhruba ve dvou třetinách vzniku filmu ho ale studio 20th Century Fox vystřídalo Dexterem Fletcherem, jehož zatím nejvýraznějším režisérským počinem je sportovní komedie Orel Eddie o svérázném britském skokanovi na lyžích.    

Se životopisnými náměty má zkušenosti i scenárista Bohemian Rhapsody. Anthony McCarten se může pochlubit oscarovými nominacemi za příběhy o teoretickém fyzikovi Stephenu Hawkingovi (Teorie všeho) a britském premiérovi Winstonu Churchillovi (Nejtemnější hodina). Scénář vznikl podle předlohy, kterou McCarten napsal spolu s Peterem Morganem, ten se pro změnu s oblibou věnuje britské královské rodině – ať už v oceňovaném seriálu The Crown, jenž sleduje životní a vladařský příběh panovnice Alžběty II., nebo v dramatu Královna, které se odehrává po smrti princezny Diany. 

Jiné verze Mercuryho

Snímek Bohemian Rhapsody – pojmenovaný po téměř šestiminutovém singlu, který jako jediný dosáhl čtyřikrát první příčky v britských hitparádách – sleduje příběh kapely Queen od bleskového nástupu popularity na začátku semdesátých let až po vystoupení na akci Live Aid v roce 1985 na stadionu Wembley. Jejich tehdejší koncert byl o dvacet let později označen v průzkumu televize Channel 4 za nejlepší živý koncert všech dob.  

„Queen začali už v 70. letech, kdy všichni měli dlouhé vlasy, černé nehty a nosili hodně výstřední oblečení. Myslím ale, že většina lidí si vybavuje Freddieho jako nakrátko ostříhaného, svalnatého muže s knírkem, oblečeného v nátělníku a překypujícího sebevědomím a mužností. Bylo úžasné poznat jeho jiné verze,“ říká o Mercurym jeho herecký představitel Rami Malek. Sedmatřicetiletý herec je známý především ze seriálu Mr. Robot.

Diváci se v jeho podání dočkají všeho, co na pěvecké legendě milovali: Barevných převleků, hustého kníru a samozřejmě i mohutného předkusu zapříčiněný tím, že Mercury měl o čtyři horní zuby více. O operaci ale nikdy neuvažoval, věřil, že právě tato zvláštnost mu pomohla k mimořádnému čtyřoktávovému rozsahu. 

Malek ve filmu částečně i zpívá, především si ale musel dokonale osvojit Freddieho nezaměnitelný pohybový projev. „Byl obdařen naprosto nepopiratelnou přitažlivostí. Když byl na jevišti, v ruce držel půlku mikrofonu nebo seděl u piana, cítil, že dokáže cokoliv. Bylo to kouzelné, jak dokázal zapůsobit na publikum, každý to mohl pocítit – přiblížil se k vám, jako byste byli jedinou osobou v místnosti – a právě tenhle kontakt z něj dělal tak pozoruhodného, přímo revolučního, naprosto jedinečného umělce naší i jakékoliv jiné doby,“ domnívá se filmový Mercury.

Borat Freddieho nepochopil

„Rami je fantastický, od teď bude vnímán jako špičkový herec,“ nešetří pochvalou kytarista Queenů Brian May, který byl poradcem při natáčení, stejně jako bubeník Roger Gaylor. Ve filmu je hrají Gwilym Lee a Ben Hardy. Doplňuje je Joe Mazzello v roli baskytaristy Johna Deacona. V jejich podání ve filmu zazní kromě titulní Bohemian Rhapsody také slavné písně jako We Will Rock You nebo We Are the Champions.

Jedním ze zamýšlených herců pro roli Mercuryho byl i komik Sacha Baron Cohen alias Borat. Údajně chtěl ale snímek pojmout kontroverzněji a více zaměřený na homosexuální aféry a drogy. „Nechápal dobře Freddieho hudební odkaz,“ poznamenal Brian May. Výsledný snímek tak na divoký rokenrolový život hledí chápavějším pohledem.

Show Must Go On

Že si Freddie uměl užívat života, nicméně žádné tajemství není. Dožil se pouhých pětačtyřiceti let, den před svou smrtí – 24. listopadu 1991 – šokoval zprávou, že má AIDS. „Přišel čas, abych svým přátelům a příznivcům na celém světě řekl pravdu. Doufám, že každý z nich se spojí se mnou, mými lékaři a se všemi, kdo bojují proti této hrozné chorobě,“ praví se v jeho tehdejším prohlášení pro tisk.

Freddie Mercury, vlastním jménem Farrokh Bulsara, se narodil 5. září 1946 na ostrově Zanzibar do rodiny Pársů, potomků starých Peršanů. Díky svému otci, jenž pracoval pro britskou vládu, se v Indii dostal do anglické internátní školy, kde mimo jiné hrál ve školní kapele The Hectics a kde začala vznikat jeho přezdívka. Spolužáci mu totiž říkali Freddie. 

Později se rodina přestěhovala do Anglie, kde Freddie prodával oblečení z druhé ruky a studoval design na umělecké akademii v Ealingu. Podle jména mytického božího posla si v té době změnil příjmení na Mercury (v řecké mytologii Hermés, v římské Merkur).

Začátkem sedmdesát let vytvořil spolu s kytaristou Brianem Mayem, bubeníkem Rogerem Taylorem a basistou Johnem Deaconem kvartet, považovaný dodnes rockovým světem za jednu z nejkvalitnějších sestav. Na světě byla skupina Queen čili královna. Název také odkazuje na slangové označení homosexuála.

Na jevišti, stejně jako v životě byl Mercury divoký, nespoutaný a extravagantní. Uhrančivý byl pro publikum jeho pěvecký projev. Právě Freddieho zpěv měl totiž velký podíl na tom, že skupina Queen zářila dvě desetiletí na špičce světové rockové hudby. Zpěvák s hlasovým rozsahem přes čtyři oktávy, skvělou technikou a frázováním si ale rozuměl i s operními pěvci. Se španělskou operní divou Montserrat Caballé dokonce natočil jedno ze svých dvou sólových alb nazvané Barcelona. Deska vznikla už s vědomím nemoci, stejně jako album Queen Innuendo z roku 1991.

Pohřeb Freddieho Mercuryho se uskutečnil jen pro nejbližší přátele, rozlučkový ceremoniál o půl roku později ale sledovala více než miliarda televizních diváků. Nicméně dodnes není jasné, kde je Mercury pohřben, on sám prý nechtěl, aby se to jeho fanoušci dozvěděli. Jednou z možností je, že byl jeho popel rozptýlen na břehu Ženevského jezera ve švýcarském Montreux, kde byla později postavena jeho nadživotní socha.  

Po Mercuryho smrti zbytek kapely dlouho odmítal myšlenku, že by Freddieho místo mohl zaujmout někdo jiný. Nakonec ale došlo na slova jednoho z posledních Mercuryho hitů The Show Must Go On (Představení musí pokračovat) a legendární kapela začala v roce 2005 koncertovat se zpěvákem Paulem Rodgersem, od roku 2012 Mercuryho „nahradil“ Adam Lambert. Na oživení Queen se odmítl podílet jen baskytarista John Deacon. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 12 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 12 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 14 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 17 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 23 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...