Žítkovské bohyně učarovaly Divadlu pod Palmovkou

Nahrávám video

Když Kateřina Tučková vydala před šesti lety román Žítkovské bohyně, vzbudila mezi čtenáři senzaci. Díky knize objevili totiž pozapomenutý příběh z tuzemské historie o magii a ženách, které uměly „bohovat“. Dramatické vyprávění o rozkrývání minulosti přitáhlo i divadelníky. Nejnověji dramatizaci Žítkovských bohyň připravili v pražském Divadle pod Palmovkou.

Na potemnělé scéně se odehrávají osudy žen, které dokáží léčit a předpovídat budoucnost, ale platí za své umění vlastním štěstím. Závist, pomsta a minulost dovede do života mnohdy vnést více zla než černá magie.

Autorka knižní předlohy, Kateřina Tučková, dala tvůrcům dramatizace volnou ruku. „Jde mi o to, přivést na jeviště osudy, protože když známe příběh postav, rozumíme pak jejich jednání v daný moment,“ vysvětluje své pojetí režisér Michal Lang.

Žítkovské bohyně jsou vědmy, vědí víc než ostatní – a to je myslím úkol herce, aby přesvědčil, že ví něco víc, než říká jenom textem.
Marie Málková
herečka

Po nepříjmených pravdách pátrá v románu i na divadle nejmladší z žítkovských bohyň. Dora se bohování, které se dědí z matky na dceru, už nenaučila. Z Kopanic odešla, vystudovala etnografii a do svého rodiště se vrací, aby rozkryla minulost své rodiny. 

V pražském nastudování Doru ztvárnila Tereza Dočkalová, dvojnásobná držitelka Ceny Thálie, mimo jiné za hlavní roli v Ibsenově dramatu Nora – Domeček pro panenky, který také uvádí Divadlo Pod Palmovkou.  

Kateřina Tučková
Zdroj: Stanislav Zbyněk/ČTK

„V příběhu Žítkovských bohyň je i lehce antické téma. Něco vás zajímá, po něčem pátráte a všichni říkají: ‚Nepátrej po tom, nebo se to dozvíš.‘ A právě tou snahou naplňujete svůj zlý osud,“ obává se Dočkalová.

Bohovalo se už ve Zlíně a Brně

Detektivní příběh napsala Tučková volně podle skutečných událostí a historických dokumentů. Tvůrci dramatizace si s domněnkami prý hráli ještě víc. Své Žítkovské bohyně divákům poprvé představili při předpremiéře 22. června, premiéra je naplánována na 14. září.

Jako první magický příběh z Kopanic přivedli na divadelní prkna ve Zlíně. Hrála se tu tři roky, do listopadu loňského roku. Loni pak Žítkovské bohyně objevili v Městském divadle v Brně, které má představení stále na repertoáru. Obě inscenace nastudoval režisér Dodo Gombár.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
před 10 hhodinami

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
včera v 11:01

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
včera v 08:00

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Evropský pohled