Unikátní lustr obrůstá krystaly. Designéři našli recept v sešitu ze základní školy

Uznávané designérské duo Zdeněk Vacek a Daniel Pošta, známé především svými kolekcemi šperků, právě vyrábí vlastní interpretaci tereziánského lustru pro výstavu na zámku Pillnitz v německých Drážďanech. Design nečekaně propojují s chemií, mineralogií a uměleckým představením.

Prostor bývalé pražírny kávy v pražských Vysočanech proměnili designéři v dočasnou laboratoř. Právě tady doslova roste ojedinělý lustr pro německé Muzeum uměleckých řemesel. Duo Zdeněk Vacek a Daniel Pošta, tedy studio Zorya, poodhaluje zákulisí až alchymistického procesu vzniku vlastní variace tereziánského lustru.

Sešity ze základky

V desítce kádí, celkem 6 tisících litrech roztoku síranu hlinitodraselného, obrůstá vlivem teplotních změn a vlhkosti krystalem třicet ramen budoucího lustru. Základem originální metody je nerezová ocel, lněné provazy, princip stavebnice Merkur a šest let bádání.

„Na začátku to bylo úplně primitivní, opravdu podle učebnice ze základní školy, protože ve zjednodušené podobě se to učí děti, aby se jim ukázalo, jak funguje krystalizace. Myslím, že všichni krystalizovali modrou skalici. Takže jsem vytáhl sešity ze základky a zkoumal, co jsme tam vlastně dělali,“ říká designér Daniel Pošta.

3 minuty
Události v kultuře: Jak roste krystalický lustr
Zdroj: ČT24

Netradiční lustr navazuje na jejich experimentální práci s řízenou krystalizací nerostů v kolekci šperků Virus. Za ni před šesti lety získali ocenění Grand designér a Nejlepší šperkař roku.

Šperk pro místnost

„Přeneseně je lustr takový šperk v místnosti. Je to ozdoba té místnosti. Funkce tam je, ale je potlačena, zvláště u těch barokních lustrů. Pro nás je tohle příležitost pracovat s jiným měřítkem,“ uvažuje Pošta.

Výsledný lustr bude poměrně těžký, jedno rameno může mít podle Zdeňka Vacka až 12 kilogramů, celý lustr tak bude vážit 250 kilogramů. Prostory zámku ale s takovou zátěží počítají, stavitelé je museli pro těžké objemné lustry dimenzovat už v baroku.

Na konci každého ramene bude jednoduchá skleněná trubice, která bude svítit. Náklady na vznik lustru jsou podle Vacka v řádech statisíců korun, vzniká na objednávku Státní umělecké sbírky Drážďany.

Výstava v Muzeu uměleckých řemesel na zámku Pillnitz bude rozdělena do dvou fází. První bude svého druhu umělecká instalace, která umožní návštěvníkům vidět proces obrůstání na posledních ramenech lustru. Tou druhou pak bude slavnostní rozsvícení v polovině září.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 4 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 14 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...