Snídaně s Dominikem. Kritikové se přou o vítěze Chalupeckého

Praha - Vítězné dílo Ceny Jindřicha Chalupeckého Východ Západ od Dominika Langa budou moci zájemci vidět skutečně od svítání do soumraku. Národní galerie v Praze vyhoví těm, podle nichž dílo nelze vnímat v celém jeho obsahu, když se výstava otevírá až po východu slunce. Poslední dva listopadové dny se mohou přijít na Langovu práci, která vzbudila výraznou diskuzi mezi kritiky umění, podívat již od 7:00.

Dílo pracuje s pronikáním světla do galerie. Lang vytvořil otvory v dřevotřísce, která zakrývá okna galerie. Těmito otvory lze sledovat východ a západ slunce. Problém je v tom, že slunko nyní vychází mimo otevírací dobu galerie. „Práce je i o tom, že přírodní jev, který všichni zažíváme a vnímáme, se děje bez ohledu na instituci,“ vysvětluje Lang. „Ta práce si toho od začátku byla vědomá a není to její handicap.“

„Oboje jsou to věci, kterým neporučíme. Návštěvní doba galerie je jedna věc, která je daná, a východ a západ slunce je věc ještě danější,“ dodává umělec. Ukazuje tím mimo jiné, jak je možné prostým způsobem proměnit vnímání známého místa. Pozorný návštěvník si všimne také velké bílé koule volně putující v přízemí galerie, která může evokovat slunce.

„Autor ve svém díle Východ Západ propojil několik pro něj charakteristických znaků - zájem o mechanismy fungování galerijního provozu, který je až nečekaně často ovlivňován právě místem, kde se galerie, v našem případě muzeum umění nachází, a konfrontace diváka s výstavním prostorem samotným,“ říká k dílu v kontextu Veletržního paláce ředitelka Sbírky moderního a současného umění Helena Musilová.

Snídaně s Dominikem

Nově bude dílo k vidění i za rozbřesku. „Slunce vychází 29. listopadu v 7:34 a zapadá v 16:05. V sobotu 30. listopadu vychází v 7:35 a zapadá opět krátce po 16:00. Budou-li mít návštěvníci štěstí, nejen že i v posledních dvou listopadových dnech zasvítí slunce, ale budou mít možnost pozorovat východ slunce ve Veletržním paláci přímo s autorem díla Dominikem Langem,“ uvádí galerie (pozvánka zde). Lang možná pro účastníky akce připraví i snídani.

2 minuty
Veletržní palác od úsvitu do soumraku
Zdroj: ČT24

Podle poroty Chalupeckého ceny patří Lang k nejzajímavějším mladým umělcům v Česku i na mezinárodní scéně už řadu let. Před dvěma lety připravil instalaci pro národní pavilon na bienále v Benátkách a v posledním roce se prezentoval v galeriích ve Vídni a v Římě. Porota proto udělila cenu Langovi také na základě vyrovnané kvality jeho dosavadní práce.

Vzali byste na výstavu vlastní matku?

Ocenění jeho díla přesto vzbudilo debatu mezi výtvarnými kritiky. Na sociálních sítích silně rezonoval článek studentky dějin umění Kristýny Drápalové, která se k výstavě všech pěti finalistů postavila silně kriticky (článek zde). Podle ní jsou práce absurdní: „Vzali byste třeba vlastní matku na finalisty letošní Chalupeckého ceny? Já bych k tomu nenašla odvahu. Ani při nejlepší vůli bych jí totiž nedovedla vysvětlit, jaký má smysl ty výtvory sledovat.“

Podle kritičky umění Terezy Stejskalové je takový postoj symptomem hlubších problémů: vzmáhajícího se odporu vůči intelektualismu a krize kulturních institucí (článek zde). Studentka umění Anna Remešová pak kritizuje především reakce médií (včetně České televize), které podle ní nedokážou Langovo konceptuální dílo reflektovat (článek zde).

Kunsthistorička Milena Bartlová, která se jako členka poroty Ceny Jindřicha Chalupeckého podílela na volbě Langa, jeho dílo osvětluje a hájí (článek zde). Porozumění vyžaduje vzdělání a přemýšlení, připomíná Bartlová: „Umění nemůže být srozumitelné způsoby, jakými bylo před sto a více lety: nic kolem nás a v nás už takové přece není.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
před 14 hhodinami

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025
Načítání...