Štěstí i blbost. Vlasta Chramostová jde se svým osudem na trh

Pády i vítězství, život plný dramat i komedií. Vlasta Chramostová, herečka a bývalá disidentka, vydala ve svých jednadevadesáti letech druhou knihu vzpomínek. Jmenuje se stejně jako její první memoáry: Byl to můj osud, s podtitulem „na přeskáčku“.

Video Události v kultuře
video

Vlasta Chramostová vydala knihu vzpomínek

Knihu, kterou psala šest let, představila Vlasta Chramostová tam, kde v 65 letech začala jako herečka svou novou kariéru – v Národním divadle. „První část mého života byla herecká, druhá disidentská a ta třetí byl život návratů. Život mi jako bonus dal ještě dvacet let na  jevišti a já jsem byla nekonečně šťastná,“ vzpomíná Chramostová.

Ukázka z knihy Byl to můj osud (zdroj: Academia) 1.43 MB

Návrat na jeviště po roce 1989, přiznává herečka, nicméně provázela velká tréma: „Pamatuji si, že jsem stála ve Falkenštejnovi v kostýmu Anežky Přemyslovny a srdce mi tak bouchalo, že to bylo vidět i na kostýmu. A já si říkala: No blbče, přece tě teď neraní mrtvice!“

Právě návrat k divadlu zachycuje v nové knize. I tentokrát se ale na přeskáčku vrací do méně radostné minulosti. Už v prvních memoárech před dvaceti lety psala otevřeně a sebekriticky. Vyznávala se i z vlastních selhání, jakými byla třeba vynucená spolupráce s StB.

Změna přišla v roce 1968. Kvůli nesmiřitelnému vystupovaní proti sovětské okupaci a následně podpisu Charty 77 jí režim zakázal to, co měla nejraději – na jeviště nesměla sedmnáct let. Hrála jen doma, tajně pro přátele v bytovém divadle. 

Viděla jsem nevídané, slyšela neslýchané, poznala strach, radost, slzy, lásku i zradu, pocty na hlavách nehodných i malost velkých. Ale byl to můj osud. Shrnuje svůj života sama Vlasta Chramostová v závěru knižních vzpomínek.