Národní galerie připravuje vystavení unikátního orientálního koberce z konce 16. století, který proslavil spisovatel Karel Čapek. Jako vášnivý sběratel ho objevil ve dvacátých letech minulého století, marně o něj usiloval a později o něm napsal povídku Čintamani a ptáci. Jeho historii teď mapuje kniha Příběhy ptačího koberce z edice Národní galerie.
Příběh ptačího koberce. Karel Čapek na vzácný kousek dosáhl alespoň povídkou
Karel Čapek jako úspěšný mladý novinář ve dvacátých letech propadá novému koníčku: orientálním kobercům. V předním pražském obchodě objevuje hodnotný historický kus. Když zjistí, že není v jeho možnostech ho koupit, utiší svůj sběratelský žal alespoň napsáním povídky.
Text Čintamani a ptáci vyšel v souboru Povídky z druhé kapsy a známý je i díky filmovému zpracování Jiřího Krejčíka.
Mimořádný kousek
Národní galerie šla po Čapkových stopách a koberec v roce 2014 získala od potomků obchodnice Heleny Zajíčkové. Stalo se tak devadesát let po tom, co spisovatel vzácnou tkaninu obdivoval v jejím krámě, který býval na místě dnešního papírnictví v pražské Palackého ulici.
Karel Čapek na vzácný koberec dosáhl alespoň povídkou (zdroj: ČT24)
„Pan Čapek to pojal jako trošku neestetické vetešnictví a paní Severýnovou, což měla být moje tetička, jako starou čarodějnici, což snad opravdu nebyla, údajně to byla noblesní dáma,“ podotýká praneteř obchodnice Heleny Zajíčkové Kateřina Matanelli.
Spisovatel možná prodejnu nevykreslil v nejlepším světle, protože se nedohodl na ceně a z obchodu sešlo. Čapka to musela mrzet, protože dobře poznal, že se jedná o vzácný kus. „Podle soudobého určení jde o koberec se vzorem ptáků pocházející ze západního Turecka z druhé poloviny nebo sklonku 16. století,“ říká Zdenka Klimtová z Národní galerie.
Koberec o rozměrech přibližně 3,5 krát 2,5 metru je mimořádný v mnoha ohledech, jednak stářím a typem, ale i neobvykle velkým formátem díla s ptačím motivem, které pochází z oblasti u tureckého města Selendi. „Ten koberec je vzácný. Takových na světě známe jen desítky kusů,“ upozorňuje restaurátorka Tereza Hlinková.
Činatamani a ptáci se nepotkají
Slovo „čintamani“ přitom ve skutečnosti označuje jiný vzor, Čapek si ho do povídky vypůjčil zřejmě kvůli exotickému názvu. „Jsou to tři perly značící buddhistické učení a pod tím dvě vlnky, které značí sílu,“ popisuje čintamani restaurátorka a upozorňuje, že tento vzor a motiv ptáků se ve skutečnosti na jednom koberci nikdy nepotkají.
Národní galerie plánuje vystavit koberec v srpnu letošního roku. Celou spletitou historii, včetně Čapkovy povídky a řady dobových souvislostí, představuje už teď kniha Příběhy ptačího koberce.