Démanty noci, TGM i Klapzubova jedenáctka. Filmová klasika připomene osudové osmičky

Nahrávám video

Národní filmový archiv (NFA) vrací do kin tituly, které připomínají letošní „osmičková“ výročí moderních československých dějin. Čtyři hrané a dva dokumentární snímky zastupují roky 1918, 1938, 1948 a 1968. Filmy Zborov a Démanty noci budou navíc digitálně restaurovány.

Snímky připomínající „osudové osmičky“ budou vstupovat do kin v průběhu celého roku 2018. Kurátorský výběr snímků čítá šest celovečerních snímků. Do distribuce vstoupí Zborov (J. A. Holman, Jiří Slavíček, 1938), TGM Osvoboditel (Věra Chytilová, 1990), Klapzubova XI. (Ladislav Brom, 1938), Krise (Alexander Hackenschmied, 1939), Bílá tma (František Čáp, 1948) a Démanty noci (Jan Němec, 1964).

„Mohli bychom klidně udělat program, který by měl těch filmů v sobě třeba padesát, ale šlo nám o to trochu překvapit a dotknout se všech těch osmičkových let,“ komentuje kurátorský výběr ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant.

Majitelé kin mohou už od února nasazovat do svých programů Bílou tmu, od května pak dokument TGM Osvoboditel. Další čtyři tituly připraví Národní filmový archiv ve druhé polovině roku.

Digitální démanty

Zborov a Démanty noci budou navíc digitálně restaurovány a zařadí se mezi další klasické tituly, které NFA zachraňuje a vrací do distribuce. „Je pro nás důležité zachovat ten film přesně takový, jaký byl v době, kdy vznikl,“ říká retušér Robert Kandrik ze studia UPP, které se na restaurování podílí.

„Pokud jde o prostou digitalizaci, tak máme stovky českých filmů, které jsou k dispozici pro kina, distributory nebo televize. Pokud jde o digitální restaurování, které je nákladné, tam jsme se rozhodli, že pokud nám to ekonomická situace dovolí, tak vlastními silami budeme restaurovat alespoň jeden, dva filmy ročně. Na všecko ostatní musíme získat peníze odjinud,“ říká Michal Bregant.

Loni nechal Národní filmový archiv digitálně restaurovat první hraný film Miloše Formana. Černého Petra pak poprvé uvedl proslulý Benátský filmový festival. Následně legendární snímek, který spoluvytvářel československou novou vlnu, po 54 letech znovu vstoupil do českých kin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Porozumění, nebo démonizace? O vraždě francouzského učitele vznikl film

Nový francouzský film L'Abandon (Opuštění) vypráví o posledních jedenácti dnech života Samuela Patyho. Učitele, jehož sťal zradikalizovaný islamista. Premiéru měl snímek mimo soutěž na festivalu v Cannes a reakce na něj, jak se dalo předpokládat, jsou rozporuplné.
před 4 hhodinami

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 9 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 13 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
včera v 16:50

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026
Načítání...