Démanty noci, TGM i Klapzubova jedenáctka. Filmová klasika připomene osudové osmičky

Nahrávám video

Národní filmový archiv (NFA) vrací do kin tituly, které připomínají letošní „osmičková“ výročí moderních československých dějin. Čtyři hrané a dva dokumentární snímky zastupují roky 1918, 1938, 1948 a 1968. Filmy Zborov a Démanty noci budou navíc digitálně restaurovány.

Snímky připomínající „osudové osmičky“ budou vstupovat do kin v průběhu celého roku 2018. Kurátorský výběr snímků čítá šest celovečerních snímků. Do distribuce vstoupí Zborov (J. A. Holman, Jiří Slavíček, 1938), TGM Osvoboditel (Věra Chytilová, 1990), Klapzubova XI. (Ladislav Brom, 1938), Krise (Alexander Hackenschmied, 1939), Bílá tma (František Čáp, 1948) a Démanty noci (Jan Němec, 1964).

„Mohli bychom klidně udělat program, který by měl těch filmů v sobě třeba padesát, ale šlo nám o to trochu překvapit a dotknout se všech těch osmičkových let,“ komentuje kurátorský výběr ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant.

Majitelé kin mohou už od února nasazovat do svých programů Bílou tmu, od května pak dokument TGM Osvoboditel. Další čtyři tituly připraví Národní filmový archiv ve druhé polovině roku.

Digitální démanty

Zborov a Démanty noci budou navíc digitálně restaurovány a zařadí se mezi další klasické tituly, které NFA zachraňuje a vrací do distribuce. „Je pro nás důležité zachovat ten film přesně takový, jaký byl v době, kdy vznikl,“ říká retušér Robert Kandrik ze studia UPP, které se na restaurování podílí.

„Pokud jde o prostou digitalizaci, tak máme stovky českých filmů, které jsou k dispozici pro kina, distributory nebo televize. Pokud jde o digitální restaurování, které je nákladné, tam jsme se rozhodli, že pokud nám to ekonomická situace dovolí, tak vlastními silami budeme restaurovat alespoň jeden, dva filmy ročně. Na všecko ostatní musíme získat peníze odjinud,“ říká Michal Bregant.

Loni nechal Národní filmový archiv digitálně restaurovat první hraný film Miloše Formana. Černého Petra pak poprvé uvedl proslulý Benátský filmový festival. Následně legendární snímek, který spoluvytvářel československou novou vlnu, po 54 letech znovu vstoupil do českých kin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 16 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...