Krobot poprvé jako filmový režisér. Natáčí Díru u Hanušovic

Jesenicko - Díra u Hanušovic je film, který v těchto dnech natáčí na Jesenicku Miroslav Krobot. Divadelní režisér, dramatik a herec poprvé v životě stanul za kamerou. Scénář ke svému režijnímu debutu napsal společně se spolužákem z gymnázia, dnes psychologem Lubomírem Smékalem. Hlavní roli Maruny, která se na chudé vesnici snaží najít toho pravého muže, hraje Tatiana Vilhelmová.

Miroslav Krobot, známý především jako šéf oceňovaného pražského Dejvického divadla, ale v posledních letech také populární jako herec z filmů Okresní přebor, Alois Nebel nebo Revival, režíruje svůj první celovečerní film.

  • „Nejsem filmově vzdělaný, takže to trošku kombinuji s divadelními postupy, ale zase nějakou zkušenost mám jako herec, takže snad to dáme dohromady,“ říká režisér.

Jde o příběh mladé ženy, která namísto zamýšlené kariéry učitelky vede hospodu na malé vesnici, v níž se scházejí všichni místní obyvatelé. Hlavní hrdinka Maruna (Tatiana Vilhelmová) žije na statku s mladší sestrou Jarunou (Lenka Krobotová) a autoritativní matkou (Johanna Tesařová) a mezi několika místními muži hledá životního partnera.

Aki Kaurismäki nebo dílo bratří Mrštíků

Děj je zasazen do horské vesnice Vikantice v Jeseníkách, jedné z nejchudších obcí u nás. Z prostředí Jeseníků pocházejí i oba autoři scénáře Krobot a Smékal, což při jeho psaní využili. „V podstatě se jedná o příběhy několika lidí z jedné vesnice, které se různě prolínají a sbíhají,“ říká spoluautor scénáře Lubomír Smékal. Krobot do filmu obsadil převážně takové herce, které dobře zná ze spolupráce na divadle. Ve filmu tak dále hrají Ivan Trojan, Jaroslav Plesl, David Novotný, Lukáš Latinák, Hynek Čermák nebo Simona Babčáková.

Tatiana Vilhelmová
Zdroj: Dušan Tománek/Martina Reková

„Náš film má několik inspirací. Například poetiku a vnitřní humor Akiho Kaurismäkiho nebo bratří Coenů, ale nechali jsme se inspirovat i dílem bratří Mrštíků,“ říká režisér a spoluautor scénáře Miroslav Krobot. Svého dlouholetého přítele původně Krobot oslovil kvůli scénáři o stalkingu, ale postupem času z toho vznikla právě Díra u Hanušovic.

Odlišnost profesí režiséra a psychologa pomáhala tvůrcům při psaní rolí a poskytla širší škálu pohledů na situace a příběhy postav. „Důležité však bylo, že jsme se sešli nad tématem, které bylo nám oběma hodně blízké, a že jsme se zase bavili. Příběh filmu odpovídá našemu vnímání doby, atmosféře ve společnosti, kdy lidé často ztrácejí pocit, že mohou sami něco ovlivnit místo toho, aby se pokusili o změnu,“ říká Lubomír Smékal.

Respekt k těm, co zůstávají

Oba scenáristé se o svém filmovém debutu vyjadřují jako o filmu, v němž platí, že kdo uteče včas, ten vyhraje. I proto je Díra u Hanušovic výrazem respektu k těm, co zůstávají. „Co se týče žánru, napadá nás existenciálně laděná černá komedie, což je dostatečně nesrozumitelné, takže by to mohlo sedět,“ shodují se oba tvůrci.

Miroslav Krobot a Johanna Tesařová
Zdroj: Dušan Tománek/Martina Reková

Producentem filmu je Ondřej Zima ze společnosti Evolution Films, která produkovala například snímek František je děvkař nebo vyrobila úspěšný hraný seriál Okresní přebor. Koproducentem filmu je ostravské studio České televize.

„Krobotův filmový debut se nejen dějově, ale i realizačně odehrává v prostředí zapadlé vesnice na Jesenicku. Je tedy více než logické, že vstup České televize do tohoto projektu je spojen s jejím ostravským studiem,“ říká kreativní producentka ČT Kateřina Ondřejková.

Filmaři budou ve Vikanticích natáčet ještě více než měsíc. Snímek Díra u Hanušovic pak půjde do českých kin v roce 2014.

2 minuty
Režisérský filmový debut Miroslava Krobota
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
před 12 hhodinami

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
před 17 hhodinami

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026
Načítání...