V Uherském Hradišti začíná Letní filmová škola (LFŠ). Nabízí bližší seznámení se švédskou kinematografií či kompletní retrospektivu Andreje Tarkovského. Stoupence kyberpunku uspokojí inventura sci-fi snímků, sekce věnovaná francouzskému extrémnímu filmu hodlá otevřeně tematizovat sex a násilí. Na Slovácku bude také možnost osobně se setkat s filmovými tvůrci. Mezi nejvýznamnější hosty patří režiséři Jan Troell, Sergej Loznica či Wojciech Smarzowski.
Filmovka se ve svém 43. ročníku soustředí na Švédsko a tamní kinematografii. Nabízí ji v plné rozmanistosti na bohatě prostřeném švédském stole. S živým hudebním doprovodem představí snímky z němé éry filmu, kdy nejen Holywood okouzlili Victor Sjöström nebo Mauritz Stiller. Přehlídka si dále klade za cíl zmapovat fenomén severské krimi, ale i sociální otázky, například imigraci.
Švédské filmy na Slovácku osobně představí významní hosté. Režisér Jan Troell patří mezi nejproslulejší v dějinách švédské kinematografie. Daniel Bergman je s filmem spojen od kolébky, ostatně první dva roky jeho života zachytil jeho otec Ingmar ve snímku Stimulantia. Hvězdné švédské režisérské trio uzavírá Tarik Saleh, který s Případem v Nile Hiltonu vyhrál letošní festival v Sundance.
Krom toho se budou zájemcům o švédský film věnovat i filmoví historici Jan Holmberg a Erik Hedling. Dějiny kinematografie v její nejvyšší umělecké naléhavosti zpřítomní kompletní retrospektiva Adreje Tarkovského. Kromě jeho vrcholných děl Andrej Rublev, Stalker či Solaris budou mít diváci možnost zhlédnout i méně známé snímky z Tarkovského studentských let Zabijáci a Dneska se nikam nejede.
Věda, punk, sex
Sergej Loznica z Cannes do Uherského Hradiště přiveze svůj poslední snímek Krotká podle povídky Fjodora Michajloviče Dostojevského (do češtiny se překládá jako Něžná). Miniretrospektiva experimentálního filmaře, kterého české publikum zná především z karlovarského festivalu, vyvrcholí worskhopem, v němž Loznica možná objasní i to, proč se coby úspěšný vědec vyvíjející umělou inteligence rozhodl přeorienovat na film.
Vědou a jejím dopadem na člověka se bude zabývat i sekce věnovaná sci-fi filmům, konkrétně kyberpunku a výletům do kosmu. „V obou technologický pokrok vede tvůrce k ohledávání a redefinování lidství. Jen v prvním případě se to děje v přízemním světě spodních pater hypertechnologické společnosti a v druhém skrze konfrontaci malého člověka s vesmírem,“ píše se na stránkách Letní filmové školy.
Po sekcích věnovaných Berlínské škole a Mumblecore letos Filmovka uvede snímky, které navazují na tradici francouzského extrémního filmu. Od přelomu tisíciletí je možné především ve Francii zaznamenat směr zvaný New French Extremity, v němž se nešetří s poněkud drsnějším zobrazováním sexu a násilí. Své filmy na LFŠ osobně uvede Philippe Grandrieux, který svou akcentací fyzičnosti a pudovosti zaujal dokonce i Marilyna Mansona, který jej požádal o spolupráci.
- Letošní ročník LFŠ se koná od 28. července do 6. srpna.
Z Visegrádu do Cannes a zpět
Přehlídka letos stejně opět zmapuje filmovou produkci ve visegrádském prostoru. Vedle novinek a studentských filmů se zaměří na československého režiséra Františka Čápa. Z Polska přijede oceňovaný Wojciech Smarzowski, ze Slovenska Magda Vášáryová nebo dokumentarista Miro Remo.
- Na Letní filmové škole se se svým programem představí i Česká televize. Dění v jejím stanu lze on-line sledovat ZDE.
Účastníci Fimovky na sebe v neposlední řadě mohou nechat zapůsobit snímky, které byly uvedeny v hlavních soutěžích na festivalech v Cannes, Berlinale a v Benátkách. Asociace českých filmových klubů (AČFK) pak představí distribuční novinky, které se na podzim objeví v artových kinech. Jednu z nich svým hlasováním vyberou diváci přímo v Uherském Hradišti.
Kdo si bude chtít od filmů odpočinout, může využít doprovodného programu. Nabízí řadu výstav, divadelních představení a koncertů, kupříkladu kapely Tata Bojs či písničkáře Oldřicha Janoty. Anebo se na chvíli jen tak rozvalit ve Smetanových sadech, pozorovat festivalový mumraj před kinem Hvězda a koštovat místní kvašený mošt z vinné révy.
