Recenze: Pozor na chůvu! Něžná píseň zní na hraně třídního ostří

Máte-li doma malé děti, které vám hlídá chůva, raději knihu Něžná píseň neotevírejte! Román, inspirovaný skutečnou událostí ve Spojených státech, je perfektně ostrý a chladný jako čepel nože. Pozor, hned na počátku knihy se tím nožem odehrává brutální zločin! Mladé marocko-francouzské spisovatelce Leile Slimaniové, jež příběh zasadila do současné Paříže, přinesl román v roce 2016 prestižní francouzské literární ocenění Goncourtovou cenou.

Temný detektivní román (ve Francii také známý jako roman noir, podobně jako film noir) je žánrově vycizelovaným literárním cvičením, v němž nechybí všechny podstatné ingredience. Román jednoho zločinu, který nikdo nečekal, přesto k němu muselo dojít, ale není průhledem do složitého vyšetřování, to přijde až na konci. Je v zásadě nesmělým, i když diskutabilním vhledem do života jedné chůvy, jménem Louise, jež (na rozdíl od skutečného zločinu, jímž se Slimaniová inspirovala) nepochází z imigrantského prostředí.

Leila Slimani / Něžná píseň
Zdroj: Argo

České vydání se zdá být malým nedorozuměním. Nakladatelství Argo titul, který ve Francii sociálně zarezonoval, zasazuje do souvislostí „každodenních dilemat střední třídy“. Nemůže být ovšem většího omylu. Hlavními postavami totiž opravdu nejsou manželé Paul a Myriam, reprezentanti této třídy („ani chudí, ani bohatí“), kteří váhají, zda si mohou dovolit pro své děti Adama a Milu chůvu. Hlavní postavou je chůva Louise.

Chůva působí dojmem jakési rezignované viktoriánské antikvárnosti, je to udržovaná bílá blondýna, jež se neusmívá příliš často. Zdánlivě pevná, disciplinovaná, pečlivá, přesto vnitřně křehká žena, jež svoje vlastní problémy nedává nikomu najevo, je v knize vylíčena jako oběť nerovného sociálního systému. Manželé Paul a Myriam, on hudební aranžér, ona advokátka, si nežijí nijak zvlášť nad poměry, v zásadě ale přijímají ve vztahu k Louise schéma tradičního poměru mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Nikdo se Louisy neptá, co ona sama prožívá, mezi zaměstnavateli a zaměstnancem stojí neprostupná neviditelná zeď. Ona sama se musela naučit být neviditelná.

Třídní boj neskončil, napětí trvá

Domácí násilí tu dlouho nemá fyzický rozměr, i když probublává v detailech (Mila najednou kouše, děti snědí již vyhozené, ale pro tu příležitost umyté kuře – až na kost), násilí se ale odehrává v zásadě tím, že chůva rodině slouží. Louise vstupuje do rodinného soukromí, a má na starosti to nejdražší, co mají, totiž jejich děti, jež se brzy stávají jejím rukojmím. A to i tehdy, když jim zpívá „něžné písně“.

Krátké, stručně psané kapitoly nerozvíjí Slimaniová v hluboce propracované psychologické sondy, některé slibné motivy dokonce v zárodku opouští, aby se věnovala tomu podstatnému. A tím je střet dvou světů, které se nemohou nikdy setkat – a to navzdory několika pokusům, v zásadě marným. Střet má v zásadě povahu třídního boje. Napětí roste každou kapitolou.

Slimaniová rozhodnutím učinit z chůvy zástupkyni většinové francouzské populace, odkryla ambivalenci, jež román nabízí. Zatímco všechny ostatní chůvy, s nimiž se Louise setkává (v parku, na hřišti či na ulici) pocházejí z imigrace, Louise mezi ně nepatří. Její neštěstí možná vězí někde hlouběji, ona totiž nepatří v zásadě nikam. Kam patří samotná autorka?

Leila Slimaniová: Něžná píseň (Chanson douce). V překladu Sáry Vybíralové vydalo nakladatelství Argo, Praha 2017.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoPlzeňský festival světel Blik Blik nabízí nejsložitější projekci v dějinách akce

V Plzni ve čtvrtek začal festival světla s názvem Blik Blik. Letos je pro velký zájem poprvé třídenní a nabídne sedmnáct světelných instalací od českých i světových umělců. Ty jsou rozprostřené po celém městě, třeba i v jindy nepřístupném dvoře renesanční radnice. Návštěvníky tam čeká dílo českého autora Jana Hladila. Jde o nejsložitější projekci v jedenáctileté historii festivalu.
před 12 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Producenti „Pana Nikoho“ odmítají stížnost Ruska. Vidí v ní další propagandu

Moskva poprvé oficiálně zareagovala na dánsko-český dokument Pan Nikdo proti Putinovi. Čerstvý držitel Oscara ukazuje ideologickou indoktrinaci ruských školáků. Podle Moskvy ale bez souhlasu jejich rodičů, a žádá proto reakci po organizátorech cen. Čeští producenti uvedli, že snímek vznikl podle nejvyšších standardů. Bez výhrad nebyl dokument ale přijat ani Ukrajinci, některým vadí, že z Rusů příliš dělá oběti putinovského režimu.
před 16 hhodinami

Filmové premiéry: Spasitel, Tajný agent či Při zemi

Co nového promítají kina? Ve sci-fi Spasitel závisí záchrana Země na učiteli přírodopisu v podání Ryana Goslinga. Na Oscara nominovaný snímek Tajný agent se vrací do doby, kdy v Brazílii vládla vojenská diktatura. Šanci na Oscara mělo i komorní drama Hlas Hind Radžab o záchraně šestileté dívky uvázlé uprostřed bojů v Gaze. Ve filmu Tanec s medvědem stojí manželský pár, ztvárněný Pavlou Gajdošíkovou a Kryštofem Hádkem, před rozhodnutím týkajícím se ještě nenarozeného dítěte. Poeticky natočený český dokument Při zemi přibližuje přírodu a jednotlivce, kteří se jí snaží pomáhat. Dokument je v premiérách zastoupen i maďarským snímkem 80 rozlícených novinářů. Investigativně sleduje tým žurnalistů soupeřících s autoritářským režimem.
před 22 hhodinami

Kauza Sbormistr otvírá debatu o zfilmování reálných osudů, říká šéf producentů

Natáčení podle reálného osudu má rozměr legislativní i etický, uvádí předseda Asociace producentů v audiovizi Vratislav Šlajer. V pořadu 90’ ČT24 mluvil obecně, podnětem k tématu bylo předběžné rozhodnutí soudu ohledně snímku Sbormistr. Šlajer považuje za pozitivní, že budí diskusi o zpracování reálných osudů.
před 22 hhodinami

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
včera v 06:30

Novináři tvrdí, že odhalili identitu Banksyho. Všichni ji ale znát nechtějí

Agentura Reuters tvrdí, že ví, kdo je Banksy. Pečlivé pátrání její redaktory dovedlo k streetartovému umělci, jemuž se už několik desetiletí daří svou identitu skrývat. Díla tohoto fantoma, komentující břitce sociální či politickou situaci, se „zničehonic“ objevila na řadě míst světa a v aukcích se prodávají za miliony liber. Odhalení Banksyho zní jako senzace, někteří si ale myslí, že by v anonymitě měl dál zůstat.
18. 3. 2026

Soud předběžným opatřením zakázal televizní vysílání Sbormistra

Obvodní soud pro Prahu 4 předběžným opatřením zakázal televizní vysílání filmu Sbormistr v Česku, sdělil Ivan David, advokát ženy, která na producenty snímku podala žalobu. V příběhu inspirovaném kauzou sbormistra souboru Bambini di Praga Bohumila Kulínského odsouzeného za pohlavní zneužívání nezletilých členek sboru se žena poznala jako jedna z obětí. Tvrdí, že film zasáhl do jejích práv na ochranu osobnosti. Producenty snímku jsou Česká televize, společnost endorfilm, innogy Česká republika a Barrandov Studio.
18. 3. 2026Aktualizováno18. 3. 2026
Načítání...