Před více než stoletím přivezl William Cody alias Buffalo Bill do českých zemí atmosféru skutečného Divokého západu. Americký dobrodruh byl lovcem bizonů a poštovním kurýrem, poté proslul jako herec a principál velkolepé show plné koní, indiánů a kovbojů. Jeho životní osudy mapuje kniha bratrů Čvančarových Když u nás byl Buffalo Bill.
Jak na Divokém západě. Buffalo Bill i u nás byl, připomíná kniha
Stáda bizonů, přestřelky, přepadené dostavníky a střety s divokými indiány ‒ představy, které dodnes o životě na Divokém západě přetrvávají. Tento romantický obraz k nám poprvé přivezl Buffalo Bill v roce 1906. Se svou velkolepou Wild West Show navštívil krom evropských metropolí také šest moravských a slezských měst.
Potvrzení dodávky vody pro show Bufallo Billa v Ostravě (Archiv města Ostravy, nová registratura, kart. 647, inv. č. 704, cirkus Buffalo Bill)
V Praze ale vystoupit nesměl, nedostal povolení radnice. „Policejní prezidium a magistrátní úředníci si postavili hlavu a řekli, že v případě paniky by se sedadla mohla překotit a mohlo by dojít ke zranění,“ vysvětlil tehdejší důvody jeden z autorů knihy Miroslav Čvančara.
Jezdecká revue plukovníka Codyho čítala stovky lidí a koní, mezi jednotlivými zastávkami ji přepravovaly tři vlaky. „Bránil se výrazu cirkus, chtěl předvést národopisnou show,“ doplnil Jaroslav Čvančara, že Buffalo Billovi nešlo jen o pobavení, ale i poučení publika.
GALERIE
Soubor Wild West Show v roce 1883
Předváděl jim autentickou ukázku života na americké prérii: jak rozdělat oheň v divočině, chytit bizona do lasa nebo zkrotit bujného koně. „Používal dechový orchestr, dnes by se řeklo country music,“ připojil další detail tehdejšího programu Jaroslav Čvančara. Na Wild West Show se zašel podívat i Antonín Dvořák. Ve skladatelově korespondenci se lze dočíst, jak ho zaujala hudba černochů a indiánů.
Charismatický muž se pak stal předobrazem amerického dobrodruha v očích mnoha generací Čechů. „Ovlivnil literaturu, tramping, skauting,“ připomíná Čvančara. Jeho mýtus pak žil vlastním životem v dobrodružných brakových příbězích, takzvaných bufalobilkách. „Vzdělanější vrstvy je odsuzovaly, v knihovnách a čtenářských besedách byly dokonce zakázané,“ podotkl Miroslav Čvančara.
Kniha připomíná osudy Buffalo Billa (zdroj: ČT24)
Skutečný charakter podnikatele a filantropa W. F. Codyho se do nich ale nedostal. „Postavil město Cody a inicioval stavbu jedné z tehdy největších vodních přehrad na světě ve Wyomingu,“ upozorňuje Čvančara. Ve stavbě utopil značnou část svých úspor.
Kniha, která Buffalo Billa představuje i v jiné než brakové podobě, vyšla v roce stého výročí jeho úmrtí.