Fedor Gál, sociolog, politik a bývalý disident židovského původu, je přesvědčený, že dialog je nutný za všech okolností. I proto si dopisuje s o generaci mladší národním socialistou Matějem, který se cítí utlačován právy menšin. Jejich konverzace, která začala před téměř deseti lety drzým e-mailem, vychází na konci dubna v českém překladu. Fedor Gál o knize Přes ploty s předstihem hovořil v pořadu Kultura +.
Bez dialogu se střílíme. Liberální demokrat a národní socialista hovoří přes ploty
Rozhovor s Fedorem Gálem (zdroj: ČT24)
Odpovídáte na maily úplně všem?
Úplně všem neodpovídám. Nemám proč debatovat s psychopaty nebo sociopaty. A nerad debatuju s náboženskými a ideologickými fanatiky. To prostě nejde. Jinak se snažím skutečně mluvit s každým, kdo je ochoten.
Jak vznikl začátek korespondence s Matějem?
První mail od Matěje byl sice pořádně drzý, ale současně jsem cítil, že je zvědavý, kdo jsem, jak přemýšlím, o co mi jde. Tak jsem mu odepsal. To už bylo před devíti lety. A v korespondenci pokračujeme dodnes. Není pravda, že jsme se nikdy neviděli. Setkali jsme se v Praze, když se jednou vracel z Holandska do Košic, počkal jsem na něj na letišti, šli jsme na pivo, na svíčkovou, potykali jsme si. To už je tak rok.
Povaha vašeho dialogu je zajímavá. Matěj na vás vlastně dotírá, zároveň z korespondence plyne, že k vám má důvěru. Je v jeho názorech něco, co pro vás není akceptovatelné?
Štve mě na něm strašně moc věcí. On je nepřítel liberální demokracie, já jsem přítel. On je nepřítel establishmentu, já si myslím, že je třeba rozlišovat mezi politiky a politiky. On nenávidí spoustu věcí, které mám rád. Navzdory tomu - kdybychom nehovořili s lidmi, jako je on, tak po sobě rovnou střílíme. To zaprvé. Zadruhé: Matěj je mladý člověk a rebelie patří k mladým lidem, pamatuju si, že svého času jsem byl nesnesitelný rebel i já a svým způsobem extremista.
V čem jste byl extrémní?
Byl jsem registrovaný na seznamu všech tajných služeb, které tu existovaly za komunismu i demokracie. A z otevřených zdrojů vím i proč. Nebylo to nic zlého. Jen jsem rebeloval proti věcem, které se mi nelíbily, které jsem považoval za nespravedlivé. Pokud se tento typ rebelie považuje za extremismus, pak máme mezi mladými lidmi tak šedesát, sedmdesát procent extremistů. A když se jim nebudeme snažit porozumět a vyjít v něčem naproti nebo s nimi nebudeme vést dialog, pak máme zaděláno na dobrý průšvih.
- Dobrý den, pane Gále,
- uvažoval jsem dlouho, zda vám psát či zda mám vůbec psát. Nakonec jsem se odhodlal napsat, a to proto, že konverzace může být prospěšná pro obě strany.
- Když jsem si na vás bral e-mail, říkal jsem, že jsem národní socialista. Definic tohoto pojmu je mnoho a většina je absolutně nepřesná (nejlépe to určitě ilustruje slovník cizích slov vydaný bolševiky, nepamatuju si to přesně, ale píše se v něm něco v tom smyslu, že fašismus je konečná verze teroristického kapitalismu). Sám to „cítím“ jako nacionalismus říznutý neodarwinismem. Nacionalismus pak chápu jako NÁROD = KREV A PŮDA. Nejsem aktivní v rámci AN, Odporu ani Pospolitosti (tito neoluďáci jsou úplně mimo), to znamená, že jako jedinec nejsem společensky nebezpečný .
- Existuje mnoho důvodů, proč s vámi mluvit.
- Hlavním bylo asi snaha o porozumění, protože tak jako se vy snažíte porozumět „nám“ napříč dějinami (a podle toho, co vím, se vám to nedaří – usuzuji takto z vašich závěrů o tom, proč došlo k prosazení národního socialismu), tak se já snažím porozumět Židům a také se mi nepříliš daří. Odpusťte moji roztržitost, ale píši za pochodu a dělá mi problém udržet koncept.
- (zdroj: Větrné mlýny)
Lze dialog vést, když je nerovnovážný? Vy jste na rozdíl od Matěje vzdělaný, on sám říká, že nikdy nedosáhl vzdělání, protože je velmi nestálý. S vámi má jakýsi synovsko-otcovský vztah. Jak se dá vést dialog, aniž vy byste byl jeho mentor?
On není nevzdělaný, jen nemá školy. Znám tolik zlých, neslušných lidí, kteří mají spoustu škol. Není důležité, jaké tituly člověk má, ale či má, nebo nemá v sobě srdce, empatii. Lidé jako Matěj často cítí problémy přesně tam, kde je cítím i já. Štve je nespravedlivost, bída, ledacos, co i mě štve. Jen cesty řešení problémů mají diametrálně jiné. Ale já se opravdu s těmito lidmi nechci konfrontovat násilně. Zdá se mi, že dialog je prevencí před násilím a je svým způsobem i sociálním učením. Já jsem se od Matěje naučil mnohé.
Například?
Například jsem byl nucen přečíst si knihy, které bych za jiných okolností, kdyby nebylo Matěje, nevzal do ruky. Přečetl jsem si haldu knih od popíračů holocaustu - a mělo to pro mě smysl, protože jsem pochopil jejich argumentaci a byl jsem nucen, fiktivně, se proti nim postavit a mít též argumenty v rukách.
Jakým způsobem se vaše komunikace za ta léta proměnila?
Už na sebe nejsme hrubí, už si nenadáváme. To neznamená, že nemáme třecí plochy a že si rozumíme, ale už to, že nemám proti sobě nepřítele, pro mě strašně moc znamená. A to, že je mladší než moje děti a že mě poslouchá, na rozdíl od mých dětí, tak to je pro mě skutečně inspirativní.
Knihu Přes ploty vydává nakladatelství Větrné mlýny. Křest se za účasti Fedora Gála uskuteční 28. dubna v Knihovně Václava Havla v Praze.