Televizní Marie Terezie se ujala vlády. Začalo natáčení historické minisérie

Nahrávám video
Marie Terezie se ujala vlády ve skanzenu
Zdroj: ČT24

V řeporyjském skanzenu Řepora v Praze padla první klapka dvoudílné historické minisérie Marie Terezie. Natáčela se zde scéna návratu Marie Terezie z Toskánska do Rakouska, kde se po smrti svého otce Karla VI. ujala vlády. Štáb se po natáčení v Řepoře, která se na jeden den proměnila ve zbídačenou vesničku, v dubnu přesune do Kroměříže.

Byla jedinou panovnicí, jež kdy usedla na český trůn. O své místo v čele habsburské monarchie ale musela Marie Terezie zpočátku tvrdě bojovat. Právě první léta její vlády jsou hlavním tématem dvoudílné série, kterou připravuje Česká televize. Kromě bojů o udržení trůnu snímek zachycuje vztah s manželem Františkem Štěpánem Lotrinským. 

„Je to jedno z mála manželství v té době, které bylo opravdu z lásky. František je trochu z jiného světa, jako kdyby vůbec nepatřil mezi Habsburky. Dvůr z něj má trochu srandu. Tak to ego doháněl někde jinde, v byznysu,“ uvažuje o své postavě Vojta Kotek.

Český pohled na evropské dějiny

„Po filmech Jan Hus nebo Život podle Václava Havla, na nichž jsme spolupracovali s francouzsko-německým kulturním kanálem Arte, je Marie Terezie dalším projektem, který otevírá České televizi pomyslné dveře ke skutečně významným mezinárodním spolupracím. Kromě toho, že jde o historicky unikátní koprodukční model, do nějž se zapojily čtyři evropské veřejnoprávní televize, vnímám význam projektu také v tom, že divákům v Rakousku, Maďarsku a na Slovensku nabídne, kromě moderního filmového pojetí, také český pohled na evropské dějiny,“ uvažuje o projektu generální ředitel České televize Petr Dvořák.

Vojtěch Kotek
Zdroj: ČT

„Mezinárodní spolupráce na evropské úrovni je věc nejen prestižní, ale též nezbytná pro zachování významu české televizní tvorby v dalších obdobích. Žádná evropská televize se dnes nemůže spoléhat na to, že v konkurenci amerických kabelových televizí a internetových gigantů ufinancuje jen ze svých vlastních zdrojů takovou tvorbu, která má šanci zaujmout čím dál náročnější diváky. To, že minisérie Marie Terezie vzniká podle námětu a scénáře české autorky, je velkým příslibem pro vznik dalších podobných projektů,“ uvedl kreativní producent Jan Maxa.

Panovnice jako mladá dívka

Natáčení odstartovalo scénou, kdy se Marie Terezie, po smrti svého otce, vrací do Rakouska zmítaného chudobou a obklíčeného nepřáteli. „Psát scénář pro čtyři evropské televize tak, aby každá byla spokojená se svou Marií Terezií, s tím, jak ji chápe historie její země, nebylo jednoduché,“ říká autorka scénáře Mirka Zlatníková.

„Jedni ji vidí státotvorně, druzí spíše romanticky, další jako tvrdou vojevůdkyni. A všichni dohromady jako korpulentní dámu v letech, která nařídila povinnou školní docházku. Pro mě je to mladá dívka, které přistála na zádech obrovská říše v zoufalém stavu. Shodou okolností je právě tenhle okamžik prvním obrazem, který se natáčí,“ pokračuje Zlatníková.

V první natočené scéně se, kromě představitelky hlavní role Marie Luise Stockinger, Vojty Kotka jako Františka Štěpána nebo Alexandra Bárty, který ztvárňuje Filipa Josefa Kinského, objevilo také koňské čtyřspřeží s kočárem panovnice, dvojspřeží s doprovodným kočárem, osm jezdců a čtyřicítka komparzistů. Scénu snímaly čtyři kamery, z toho jedna z dronu.

„Tím nejsložitějším na tomto typu filmů je organizace. Máme padesátku hlavních herců ze čtyř zemí a ty musíte dát dohromady s ohledem na další závazky, které mají,“ říká režisér Robert Dornhelm. „To, že začínáme úvodní scénou druhé části minisérie, je složité hlavně pro představitelku hlavní role. Ta totiž musí naskočit do postavy, která je v rámci příběhu už jinou ženou, než na začátku, který budeme točit později.“

Po natáčení v pražských Řeporyjích se 18. dubna štáb přesune do Kroměříže. Natáčet se bude také ve Valticích, Bratislavě, Vídni, nebo Toskánsku. Poslední klapka padne na konci června. Na obrazovky České televize se snímek dostane už letos o Vánocích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Tanec na kostech mrtvých.“ Ruská kultura kryje v Mariupolu zločin okupantů

Tento týden jsou to čtyři roky od ruského bombardování divadla v Mariupolu, v němž se ukrývali ukrajinští civilisté. Útok nepřežily stovky lidí, přesný počet obětí zřejmě nikdy nebude znám. Okupanti důkazy svého zločinu zničili a na místě postavili nové divadlo, jehož okázalé – a pouze zdánlivé – otevření doprovázela prohlášení o „nezničitelné ruské kultuře“. Ukrajinci mluví o „tanci na kostech mrtvých“ a experti o důkazu, že ruská kultura je součástí okupační politiky.
20. 3. 2026

Video„Už bych rád zase něco řekl.“ Ondřej Ruml má nové album

Ondřej Ruml po patnácti letech vydává autorské album, kde se podílel na většině hudby a textů. „Nazrál ve mně čas, že už bych rád zase něco řekl, ale chtěl bych se věnovat do hloubky svým pocitům a vjemům,“ vysvětlil pro ČT24. Nahrávku s desítkou písní nazval Vždycky to tu bylo. „To je to, na čem se shodneme napříč generacemi, vyznáními a náboženstvími,“ vysvětlil. Název platí i pro to, jak Ruml vnímá nahrávání desek. „V dnešní době se říká, že alba se moc nevydávají, že se mají vydávat spíš singly, ale já si myslím, že album má ten hlavní smysl v tom, že to je jako kniha. Nějak začíná, pokračuje a končí. Zpěvák či interpret tím vydává pohled do svého světa,“ říká.
20. 3. 2026

Herce Vala Kilmera „hluboko z hrobu“ oživí AI

Herec Val Kilmer zemřel před téměř rokem, přesto se objeví v chystaném filmu As Deep as the Grave (Hluboké jako hrob). Umožní to generativní umělá inteligence. Podle agentury AP se jedná o jedno z dosud nejodvážnějších využití AI ve filmové tvorbě.
20. 3. 2026

V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
20. 3. 2026
Načítání...