Recenze: Revolverové rozhovory jsou nekompromisní

Prostý název RR Rozhovory, ovšem co vše se pod ním skrývá! Na téměř osmi stech stranách najdeme výběr skoro stovky interview, která původně vyšla jak v samizdatové, tak polistopadové Revolver Revue a její Kritické příloze. Což samo o sobě garantuje neotřelost i nekompromisnost.

Zní to příliš autoritativně? Možná, ovšem pro Revolver revue byla právě tato kritéria určující, formující. A to od samého počátku, jak ostatně můžeme vidět například z rozhovoru se zpěvákem kapely Garáž Tony Ducháčkem či Olgou Stankovičovou, popisující život „dam disentu“. Dále čteme rozhovory s malířem Zdeňkem Sýkorou, básníkem J. H. Krchovským, spisovatelem Janem Novákem či básníkem Allenem Ginsbergem, dramatikem Josefem Topolem, jeho synem Filipem Topolem, básnířkou a překladatelkou Violou Fischerovou nebo Davidem Černým, básníkem Ivanem Martinem Jirousem, překladatelem Jindřichem Pokorným…

RR Rozhovory
Zdroj: Revolver Revue

Jak vidno, Revolverka přibližovala výtvarníky, literáty, hudebníky, osobnosti pohybující se kolem divadla, ale i kritiky, jako třeba Jana Lopatku nebo kunsthistoričku Ludmilu Vachtovou, jež se jako jedna z prvních věnovala dílu Františka Kupky. A není vlastně divu, právě takto se Revolver Revue profilovala. A pokud jsou do knihy zařazeny i rozhovory s historiky, mluví se především o vyrovnávání se s minulostí, s odkazem StB a jejími archivy.

Chvála tazatelům

Rozhovory jsou přitom zajímavé i z druhé strany, totiž tím, kdo kladl otázky. Již jsem o tom psal, v souvislosti s knihou Stará garda, proč to ale nezopakovat: klást otázky, dobře reagovat, to nemůže dělat každý, ale pouze někdo obdařený empatií, kdo je zároveň dobře připravený. Obě podmínky zde plní tazatelé na výbornou.

Velkým kladem souboru je možnost číst texty, které jsou jinak roztroušené po více než stovce čísel Revolver Revue a třicítce čísel Kritické přílohy, zároveň tak vznikají zajímavá sousedství, kdy po sobě následují osobnosti z různých oblastí kultury.

Nesmíme také pominout důležitou skutečnost, že řada z nich již – bohužel – odešla, jejich slova jsou přitom stále živá. A potřebná. Všichni ze zpovídaných totiž vedle své vlastní umělecké, kritické či historické činnosti zastávali či stále zastávají jasné morální, občanské postoje. Vím, je absurdní to připomínat, mělo by to přeci být samozřejmostí… 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 21 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...