Dáš mi určitě za pravdu, že naše hlavní starost byla, aby se diváci smáli, píše Zdeněk Svěrák Ladislavu Smoljakovi v dopise do nebe. Psaní je součástí knihy Půlstoletí s Cimrmanem, která vychází u příležitosti padesáti let existence divadla nesoucího jméno tohoto nedoceněného českého génia. Své znalosti Cimrmana si můžete na konci článku ověřit kvízem.
„Neblbni, vy to chcete hrát ještě jednou?“ Cimrman slaví půlstoletí
Poprvé Jára Cimrman diváky pobavil v říjnu roku 1967 Aktem v Malostranské besedě. „Když jsme šli domů, odemykal jsem dveře a říkal jsem ženě: ‚Bobino, příště už budu daleko klidnější a lepší.‘ A ona řekla: ‚Neblbni, vy to chcete hrát ještě jednou?‘ “ vzpomíná na začátky Zdeněk Svěrák.
V novinách tehdy psali, že toto divadlo jednoho nápadu zazáří a brzy zhasne. Nezhaslo. Obstálo i před kritickým publikem. „Vím, že mi bylo děsný horko, když přišel na představení Jan Werich, jestli ho náš humor bude bavit. Pozoroval jsem ho, a když se zasmál tomu, co jsme vymysleli, tak jsem se tetelil,“ přiznává Svěrák.
V dopise Ladislavu Smoljakovi zase píše: Vzpomínám po nocích, jak nám to vždycky trvalo, než jsme našli téma. Každý pracoval jinak. „Láďa, vystudovaný matematik a astronom, byl architekt a já byl zedník. Už jsem se těšil, když budeme pracovat, ale on pořád dělal plány a taky rád žvanil,“ prozradil.
Součástí nové knihy je i DVD ze zákulisí divadla, které má dodnes neustále vyprodáno. „Mysleli jsme si, že diváci budou stárnout s námi, ale k nám už naši vrstevníci skoro nechodí, jsme jediní starci v divadle a jsme velice rádi, že chodí mladí kluci a hezké holky,“ potvrzuje Zdeněk Svěrák, že Cimrmana objevují a obdivují i další generace.
Náhodně objevený génius a všeuměl jen tak nezapadne. Během půlstoletí se z něj stal fenomén. Jmenují se po něm ulice, má vlastní známku, hrají ho v Africe. „Cimrman nás všechny přežije,“ předpokládal dokonce Václav Havel.
Dopis napsaný Zdeňkem Svěrákem Ladislavu Smoljakovi uvede Žižkovské divadlo Járy Cimrmana v říjnu také scénicky. V plánu jsou tři představení.
Rozhovor se Zdeňkem Svěrákem
Čím si vysvětlujete, že Cimrman baví diváky už půlstoletí?
To bych nechal na někom jiném, protože my to vidíme moc zevnitř. Ale přeci jen nějaký názor na to mám. Asi to bude tím, že jsme se vyhýbali satiře, a proto ty věci fungujou nezávisle na tom, že historické kulisy za námi se pořád mění a mluvíme i k mladým lidem s jinou zkušeností, kteří nezažili tzv. totáč a nečetli mezi řádky. Už to nemají zapotřebí, oni čtou jenom v řádcích.
Pro jaké publikum Cimrmanovy hry jsou?
Nejsou pro intelektuály, ale jsou pro lidi, kteří dávali ve škole aspoň trochu pozor. Dochází k tomu radostnému a blahodárnému jevu, že my něco řekneme a divák si sám spojí dva póly, dojde k jakémusi výboji a on si řekne: Jo, takhle. Dojde mu to a pak se zasměje.
Jaké máte s divadlem ještě plány?
My máme smělý plán vydržet až do smrti. Vypadá to, že to není žádný smělý plán, ale je, protože nám už je moc roků, a když si dáte za cíl hrát tak, aby divák byl spokojen a neříkal si, že už je to dohasínající důchodcovské divadlo, tak je to cíl velký.
Mohli byste být cimrmanologem? Zkuste si KVÍZ
1) Inspirací pro postavu Járy Cimrmana byl:
- cestovatel a podnikatel Alois Beer
- Leonardo da Vinci
- nikdo – naopak Jára Cimrman se stal inspirací pro mnoho vynálezců a dobrodruhů
2) Doplňte Cimrmanovo rčení: Lepší pivo v žaludku, nežli…
- máslo na hlavě
- voda na plicích
- voda v koleni
3) Ve hře Dobytí severního pólu padne návrh:
- sníst psy
- rozštípat sáně
- sníst náčelníka
4) Jak zní konec verše „Naše staré hodiny…“, jehož autorem je operetní libretista Cimrman?
- do každé rodiny
- bijí čtyři hodiny
- mají čtyři ručičky
5) Dokončete Cimrmanův citát: Jsem bezvýhradný ateista, až se bojím, že…
- mě pánbůh potrestá
- skončím v pekle
- jsem sám pánbůh
6) Jaký je výsledek Cimrmanovy teorie poznání?
- Nic není.
- Vím, že nic nevím.
- Víme vše: Nevíme nic.
7) Cimrman říká, že každé zbytečné slovo je…
- hřebíkem do mé rakve
- zbytečné
- taky slovo
8) Výrok „Jdu na sever a už jdu na jih!“ pochází ze hry:
- České nebe
- Posel z Liptákova
- Dobytí severního pólu
9) Jak zní Cimrmanův epitaf?
- Budoucnost patří aluminiu!
- Omylem zabit lesním mužem při sběru hub v boubínském pralese.
- V Českých Budějovicích by chtěl žít každý.