Recenze: X-Men: Apokalypsa je mnoho digitálního povyku pro nic

Zlo tentokrát přichází z dávno zavátých časů. První mutant, který se narodil před mnoha tisíci lety, byl něco jako bůh, kterému v bouřlivém toku staletí říkali Ra, Krišna nebo Jahve, ale co záleží na jménu. Podstatné je, že znovu povstal a přichází, aby se svými čtyřmi věrnými nohsledy očistil tuto Zemi, sežehl ji plamenem a z jejího popela postavil jiný svět pro ty nejsilnější, kteří dokáží tuhle apokalypsu přežít. Ještě nikdy svět nepotřeboval X-Meny tak naléhavě jako právě nyní.

Marvelovské universum ikonických X-Menů znovu ožívá, ale spíše než na příběh tlačí na digitální demolici všeho, co je v dosahu, čímž vcelku nepřesvědčivě zakrývá fakt, že tu vlastně o žádný zvláštní příběh nejde a nejbližším terčem jsou především základní, adrenalinové instinkty a první signální. Staré figury poctivě přešlapují na svých obvyklých parketách a nové postavy (navzdory přifouklé stopáži 143 minut) jako by neměly dost prostoru a nápadů, jak se předvést a vzbudit natolik intenzivní zájem, aby vám ve finále upřímně záleželo na tom, jak dopadnou.

Hra na konec světa

Monstrózní řežbu rozpoutá dávnověký En Sabah Nur alias Apocalypse, který přichází z temných hlubin dávnověku, mega mutant, který vykostí mávnutím opancéřované tlapy každého, kdo se nechce stát jeho „dítětem“. Znovu ožívá ohrané schéma, varující, že tento svět má být zničen. Do téhle hry na konec světa vstupuje, jak bývá zvykem, dostatečně namakaný vidlák, který má na to, aby tuhle gigantickou destrukci zmáknul, a proti němu se postaví jiní z jeho rodu, jejichž sílu do sebe chce nasát a kteří sice vědí, že jdou do klinče se svým bohem, ale stejně si věří, že to dají, protože někdo tuhle drsnou práci prostě udělat musí.

A tak se ve svižném tempu přesouváme z Egypta, kde se Apocalypse kdysi zrodil, aby po tisíciletích ožil a v Káhiře zrekrutoval svého prvního jezdce apokalypsy, Ororo Munroeovou alias Storm, do Ohia roku 1983, kde na přednášce o mutantech Scott Summers alias Cyclops poprvé uvolnil ničivou sílu svých očí, a pokračujeme do východního Berlína, kde Warren Worthington alias Angel od Apocalypsa dostane kovová křídla, a do Langley, kde maká zatím nic netušící Moira.

Hlavně však navštívíme polský Pruszków, kde mutantské eso Erik Lehnsherr alias Magneto pohřbil se svou rodinou i poslední zbytky dobra a pak (za natěšeného přihlížení Apocalypsa) konečně předvedl, co dokáže, když se nakrkne. A pište si, že to nejsou zdaleka všichni! Charles Xavier alias Profesor X s nastupující generací mutantů, kteří se v jeho škole teprve učí ovládat svoji sílu, musí máknout, aby svět nešel definitivně do kopru.

Sterilní výběr z inventáře

Ale řekněme si to na férovku, režisér Bryan Singer už v téhle sérii zažil lepší mutantské časy. To, co tentokrát natočil, není rozhodně blbé, ale také to není naplněno obsahem, jaký by si tenhle kultovní projekt zasloužil. Na ztěžklý zadek ho posadila zejména rigidně vážná dikce scénáře, jehož autoři (včetně Singera) zřejmě pokládali odlehčující hravost, nadhled a vtip za nějakou nebezpečnou infekci, pročež zvolili suše sterilní mix všeho, co bylo v inventáři u X-Menů po ruce.

Režie to opentlila sice spektakulárním, ale ne zrovna inovativním CGI a všichni doufali, že to stačí. Výsledkem je opus za skoro čtvrt miliardy dolarů, který místy působí jako utahaná recyklace předchozího, navíc s řadou nudných meziher a jalových plků, kterým tentokrát toporný český dabing vskutku nepomohl, takže rozhodně doporučuji anglickou verzi s titulky.

Tenhle reboot o tom, jak slabí převzali vládu nad Zemí, a proto přišel nekompromisní ranař, aby svět spasil (nebylo to už tady někdy?), je megalomansky nahoněný digitální výhřez, který vás moc nerozparádí ani nepobaví. Největší z mutantů tu vstal z hrobu a lehce k němu přistrčil celou X-Menskou sérii, která to samozřejmě přežije. Stejně jako tento svět, který potřebuje věřit v to nejlepší a připravit se na to nejhorší, pro případ, že by skutečně někdy nadešel den zúčtování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Jiřině Bohdalové je 95 let, hraje téměř stejně tak dlouho

Herecká kariéra Jiřiny Bohdalové trvá bezmála devadesát let, tedy téměř celý její život, protože 3. května slaví devadesáté páté narozeniny. Jubileum herečky připomíná ve svém programu i Česká televize.
před 43 mminutami

Mezinárodní porota Benátského bienále podala demisi, píší média

Mezinárodní porota bienále v Benátkách podala demisi. Vedení přehlídky nezveřejnilo důvody tohoto kroku, který pravděpodobně souvisí s kritizovanou přítomností ruské národní expozice a také s rozhodnutím poroty vyloučit z udělování cen Izrael, uvádějí italská média. O udělení cen, Zlatých lvů, tak letos rozhodnou návštěvníci. Porota demisi ohlásila jen týden před začátkem bienále, který připadá na středu 6. května.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026

Talankinův ztracený Oscar se našel, v USA s ním režiséra nepustili do letadla

Sošku Oscara ruského režiséra Pavla Talankina nalezly aerolinky Lufthansy poté, co s ní režisérovi ostraha newyorského letiště Johna F. Kennedyho zakázala vstoupit na palubu letadla. Cenu, kterou získal za česko-dánský dokument Pan Nikdo proti Putinovi kritizující ideologickou indoktrinaci ruských školáků, musel Talankin odbavit k přepravě mimo kabinu. Po příletu do Německa se už ale soška nenašla, informovala dříve stanice BBC.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026

Film o Jacksonovi postrádá skandály, diváci se ale hrnou

Hraný film o králi popu Michael vynesli diváci k návštěvnickému rekordu. Za převyprávění začátku příběhu Michaela Jacksona utratili první víkend jen v severoamerických kinech 97 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun). Zato kritici nadšením šetří, mimo jiné tepají do povrchnosti snímku, který ignoruje, že zpěvácká superhvězda čelila obvinění ze sexuálně nevhodného chování. Tvůrci tyto pasáže přetočili, aby se vyhnuli právním problémům.
29. 4. 2026

Do očí se jim propsal život i válka, říká fotograf o lidech z Náhorního Karabachu

Antonín Kratochvíl, Karel Cudlín a Jan Mihaliček fotografovali na přelomu milénia Národní Karabach. V konflikty poznamenané enklávě v jihozápadním Ázerbájdžánu zachytili hrůzy války, uprchlíky, ale také obnovu ve vzácných chvílích klidu. Jejich snímky jsou do poloviny června k vidění na výstavě Když se Bůh nedíval v pražské Leica Gallery. Mihaliček o Náhorním Karabachu mluvil s moderátorkou Terezou Řezníčkovou v Událostech, komentářích.
29. 4. 2026

Mužům se špatně vyjadřují emoce, říká tvůrce seriálu o toxické maskulinitě

Skotský scenárista, komik a herec Richard Gadd na sebe upozornil autobiografickou zpovědí ze zkušeností se stalkingem a znásilněním. Osobní příběh Sobík nejprve uspěl na britských jevištích a jeho televizní zpracování sbíralo jednu cenu za druhou. Teď se pustil do čisté fikce – mrazivého dramatu Poloviční chlap „o dvou zlomených mužích“.
29. 4. 2026

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
28. 4. 2026

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
28. 4. 2026
Načítání...