Recenze: Kniha džunglí je neuvěřitelně magická podívaná

Vzneste se na vlně imaginace a fantazie, podlehněte úžasné atmosféře světa, jaký tu dosud nebyl (odpusť, Avatare), a přestaňte se ptát, proč do toho šel Disney znovu, když se mu jeho animovaná Kniha džunglí z roku 1967 tak povedla. Prostě buďte rádi, že šel a že je tu Mauglí se svými zvířecími kámoši znovu, nechte se jimi šťastně okouzlit - a žasněte!

Džungle pro Mauglího není bezpečná. Jenže on je tu doma a nechce se svého domova vzdát. Každý přece musí někam patřit a on patří sem. Malé lidské mládě chce žít v džungli, navzdory pomstychtivému tygru Šér Chánovi, který říká, že sem přece člověk nesmí, a když by sem už nějak zabloudil, je třeba ho okamžitě odlovit.

Jenomže za Mauglím stojí vlčí smečka, která se ho ujala, i když tuší, že za to bude muset zaplatit životem svého vůdce Akély, a hlavně jeho nejvěrnější společníci černý pardál Baghíra a medvěd Balú, který ho má skoro stejně tak rád jako čerstvou plástev medu.

Kniha džunglí (2016, režie: Jon Favreau)
Zdroj: Falcon

Příběh, který spolu prožili, určitě znáte. Slavné Knihy džunglí pro nás napsal v letech 1894-95 nositel Nobelovy ceny za literaturu, britský spisovatel, novinář, básník a velký vypravěč Rudyard Kipling. Staly se nejen populární klasikou, ale neušly ani zájmu filmových a televizních produkcí.

Nová adaptace není nošení dříví do indické džungle

Na čtyřicátá léta odvedl velmi slušnou práci režisér Zoltan Korda, jehož hraná černobílá verze Knihy džunglí byla později dokonce obarvena, zatímco Sommersova verze z poloviny devadesátých let Nová kniha džunglí byla spíš než nová zbytečná, nudná a vyčpěle romantická. A tak má většina z nás zafixovanou zábavnou animovanou verzi z roku 1967, na kterou (jako na svůj poslední film) ještě osobně dohlížel sám Walt Disney.

Točit podle téhle celosvětově uznávané klasiky, „signované“ samotným Mistrem, dějově téměř identický remake se může zdát jako nošení dříví do indické džungle, bizarní rozhodnutí zešílevšího producenta či jako extravagantní úchylka někoho, kdo momentálně neví, co s přebytečnými stopětasedmdesáti miliony dolarů, které tato legrace stála.

Právě tohle se ale stalo a vznikl tak klenot, kde je znát každý cent tohoto megarozpočtu, jenž z valné části inkasovala Moving Picture Company, brilantně předvádějící, co je třeba si představit pod pojmem soudobá filmová animace. Z tohoto pohledu je tato Kniha džunglí objevně přelomovým filmem, který dokazuje, jak autenticky životný a do posledního detailu přesvědčivě žijící svět je možné vykouzlit před greenscreenem, jak bezproblémově ho můžeme pokládat za skutečný a jak rychle si ho můžeme hned napoprvé zamilovat.

Digitální svět, který nemá chybu

Režisér Jon Favreau (Iron Man), jenž tímto natočil svůj životní opus, se scenáristou Justinem Marksem známý příběh s respektem a citem přepisují do fantastického filmového tvaru a mění ho jen v detailech. Předkládají ho v podobě, jakou jste určitě ještě neviděli, a povyšují dokonalé CGI triky na kouzelný nástroj, který dokáže vytvořit nový svět, jenž nemá chybu, kde je vám dobře a který, jako Mauglí, nebudete chtít opustit.

Je totiž dokonalý (a to jak v původní, hvězdné anglické dikci, tak překvapivě také v českém dabingu), byť v něm můžete narazit na úlisně uhrančivou mega krajtu Ká nebo panovačného gigantopitheca Ludvíka. Všechno a všichni (kromě jedenáctiletého sympaťáka Neela Sethia) jsou tu digitální, a přesto skutečnější než skutečné.

A vy, na prahu tohoto fantastického vizuálního světa máte pocit, že jste byli svědky velkého stvoření, do jehož středu jste byli opojně vrženi, protože „jen ten, kdo v koutě nesedí, zná moudrost medvědí“. Tak vstaňte a uhánějte s celou rodinou do nejbližšího multiplexu, protože tohle si nemůžete (nesmíte!) nechat na velkém plátně ujít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V tunelech metra se natáčí mysteriózní Zmizení Sáry Lindertové

Mysteriózní minisérie Zmizení Sáry Lindertové kombinuje kriminální a nadpřirozené prvky. V pražských tunelech metra, kde se příběh z velké části odehrává, ji natáčí režisér Matěj Chlupáček. Vzniká v koprodukci České televize a společnosti Canal+.
před 6 hhodinami

Michael sesadil Oppenheimera. Je nejvýdělečnějším filmovým životopisem

Michael Jackson opět vede žebříčky prodejnosti. Tentokrát filmové. Hraný snímek o začátcích krále popu, se stal nejvýdělečnějším životopisným snímkem vůbec. Celosvětově vydělal dosud 977 milionů dolarů (necelých 20,8 miliardy korun). Na druhé místo tak odsunul Oppenheimera, příběh o vývoji atomové bomby. Na milionové tržby – a umístění v žebříčku – v minulosti dosáhly třeba filmy o Freddiem Mercurym, čínském důstojníkovi z bitvy o Šanghaj nebo o indiánce Pocahontas.
před 9 hhodinami

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
včera v 11:26

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
29. 6. 2026

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
29. 6. 2026

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

Evropský pohled