Otec vlasti Karel IV. přišel na svět 14. května 1316, a Česká republika tak nyní začíná rok, kdy si připomene jubilejní sedmisté výročí jeho narození – a připomínat si ho bude ve velkém stylu. Jednoho z největších panovníků tuzemské historie oslaví exkluzivní koncert, slavnosti v centru Prahy, mezinárodní výstava i představení korunovačních klenotů.
Republika Karlova. Česko se chystá oslavit narození Otce vlasti
„Sedmisté výročí narození Karla IV. je oslavou osobnosti, která se v evropském měřítku zvláště zasloužila o šíření kultury a vzdělanosti, o založení pražské univerzity jako první z vysokých učení v našem regionu a o vznik jedinečného kulturního centra své doby – Prahy, tehdejšího hlavního města císařské Evropy,“ uvedl koncem roku ministr kultury Daniel Herman.
Listopadová konference UNESCO následně prohlásila sedm set let od narození lucemburského krále za své oficiální výročí. Česká města a kulturní i vědecké instituce také kvůli karolinskému jubileu chystají širokou škálu výstav a kulturních událostí:
PRAŽSKÝ HRAD připravuje pro Císařskou konírnu výstavu Žezlo a koruna, na které budou moct návštěvníci spatřit od 13. května do svátku svatého Václava české korunovační klenoty. Svatováclavskou korunu, již dal Karel IV. vytvořit pro svou korunovaci českým králem v roce 1347, výjimečně nedoprovodí tradičně vystavované renesanční insignie (jablko a žezlo), ale speciálně zhotovené repliky insignií gotických, které ke koruně patřily za vladařova panování.
Korunovační klenoty
NÁRODNÍ GALERIE stojí za hlavním bodem oslav; pro Valdštejnskou jízdárnu připravuje ve spolupráci s Domem bavorských dějin mezinárodní výstavu Císař Karel IV. 1316–2016. Objemná expozice má představit život, umění a architekturu českých zemí za vlády nejslavnějšího Lucemburka – a samozřejmě i samotného Karla IV.
Do Prahy se sjede 170 uměleckých a historických předmětů ze stovky amerických a evropských muzeí; mezi exponáty se objeví například vzácná korunovační koruna Karla IV. z Cách, která spočinula na panovníkově hlavě v červenci 1349 při korunovaci na krále Svaté Říše římské. V Česku bude k vidění vůbec poprvé.
Výstava začne ve výroční den vladařova narození, 14. května, a potrvá do konce září. Poté se z Prahy přesune do Norimberku, německého centra římských vladařů. Záštitu nad projektem, jehož hlavním autorem je přímo ředitel Národní galerie Jiří Fajt, převzal předseda vlády Bohuslav Sobotka a bavorský zemský premiér Horst Seehofer. Expozice představuje první česko-bavorskou zemskou výstavu.
ČESKÁ FILHARMONIE výročí připomene koncertem ve Svatovítské katedrále. „Při koncipování programu jsme se snažili postupovat tak, abychom velkého panovníka oslavili důstojně, majestátně, a přesto citlivě,“ říká generální ředitel České filharmonie David Mareček. Pod taktovkou šéfdirigenta Jiřího Bělohlávka zazní skladba Petra Ebena Pocta Karlu IV., symfonická báseň Praga od Josefa Suka a Te Deum Antonína Dvořáka.
Katedrála svatého Víta
HLAVNÍ MĚSTO PRAHA, ze kterého lucemburský panovník vytvořil kulturní a geopolitické centrum střední Evropy, otevře k sedmistému výročí v domě U Zlatého prstenu stálou expozici Karel IV., Praha a Lucemburkové. Metropole počítá s náklady na vybudování expozice zhruba patnáct milionů korun a své exponáty na ni zapůjčí čtyři desítky institucí ze všech krajů republiky.
„Expozice má představit Karla IV. jako fundátora (zakladatele) a mecenáše,“ řekl historik umění Jan Royt. Ukáže jeho koncepci rozvoje Prahy i každodennost středověkého města, do jehož podoby se král otiskl výstavbou kamenného mostu, univerzitního Karolina, Hladové zdi, Nového Města a především – největší katedrály v zemi.
Oprav za třicet milionů korun se v rámci výročí dočká kostel na Karlově, vedle toho město připravuje i Královský oktáv, devět slavnostních dnů mezi 9. a 17. květnem, kdy mají v Praze za účasti nejvyšších představitelů státu proběhnout hlavní lucemburské oslavy.
Dům U Zlatého prstenu
KARLOVA UNIVERZITA výročí narození svého zakladatele vzpomene slavnostním shromážděním ve Velké aule Karolina nebo rekonstrukcí Karlovy korunovace. S pražským arcibiskupstvím připravuje tematické prohlídky klášterů a kostelů založených Karlem IV. na Novém Městě pražském, kde v roli průvodců vystoupí studenti historických oborů. Samotné arcibiskupství bude v roce 2016 sloužit slavnostní bohoslužby v karolinských chrámech.
KARLOVY VARY vladař založil jako „Teplé lázně u Lokte“ – a podle pověsti tak učinil poté, co na honu štvaný jelen skočil ze skály a na místě vytryskl léčivý pramen. Karlovarští historici dodávají, že lucemburský vladař ze svých pobytů ve Francii a Itálii o účincích termálních pramenů věděl, městu to ale nijak nebrání věnovat Karlu IV. kulturní život celého roku.
Osobnosti českého krále a římského císaře tak patří květnové zahájení lázeňské sezony, červnový městský karneval, festival světelných instalací a v průběhu celého roku i hrané prohlídky lázeňského města.
Reportáž: Oslavy Karla IV. – Vary i audiokniha (zdroj: ČT24)
NÁRODNÍ TECHNICKÉ MUZEUM připravuje výstavu Vita Caroli, která představí stavitelství gotické doby. Nabídne například repliku dřevěného středověkého jeřábu na lidský pohon. Vytvořit se ji podařilo podle vyobrazení v Bibli Karlova následníka, krále Václava IV., a v nedávné době se osvědčila při rekonstrukci krovů na středočeském hradě Točník. „Dalším z velkých stavebních strojů bude plně funkční replika gotického beranidla používaného pro zatloukání dřevěných pilotů při zakládání staveb nebo stavbě mostů,“ popisuje ředitel muzea Karel Ksandr.
Středověký kolový jeřáb na hradě Točník
AKADEMIE VĚD uspořádá mezinárodní vědeckou konferenci zaměřenou na panovníkovu zahraniční politiku, pro studenty vytvoří vzdělávací herní aplikaci, která má žáky seznámit s českými zeměmi za vlády Lucemburků. Pod dozorem akademiků vznikne také internetový multimediální atlas, který má nabídnout pohled na dobu, život a činy slavného vladaře.
NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV pojímá letošní sezonu jako Lucemburský rok s centrem na Karlštejně. Na hrad, který v karlovských Čechách sloužil jako pokladnice korunovačních klenotů, se v květnu dočasně vrátí Karlštejnský poklad. Tři stovky stříbrných a zlatých předmětů vydala v 19. století Mockerova rekonstrukce hradu, dnes jsou trvale uloženy ve sbírkách Uměleckoprůmyslového muzea.
Karlštejnský poklad