Seznam národních klenotů se rozšířil o devět památek

Seznam kulturních památek s nejvyšší státní ochranou se po pěti letech rozšířil o devět nových položek. Do exkluzivní kategorie národního pokladu přibyly gotické malby Vyšebrodského cyklu, staroboleslavské palladium nebo stříbrná šperkovnice šlechtického rodu Šliků.

O rozšíření seznamu národních kulturních památek rozhodla na nočním zasedání Sobotkova vláda. Oproti dosavadní praxi se nejedná o objekty, ať už zámky nebo ceněné vily, ale o předměty. Dosavadní seznam necelých tří set národních kulturních památek totiž obsahoval jen dvacet movitých artefaktů (mimo jiné relikviář svatého Maura a Věstonickou venuši).

Jaké předměty seznam národních cenností rozšířily?

  • Vyšebrodský cyklus: Série devíti deskových maleb představuje vrchol českého gotického umění, jedno z nejvýznamnějších děl pražské Národní galerie, zároveň ale i důležité dílo evropského malířství poloviny 14. století. V rámci církevních restitucí ho úspěšně nárokoval řád cisterciáků.
  • Madona z Veveří: Gotická malba z okruhu Mistra vyšebrodského oltáře je dnes ve sbírkách Národní galerie v Praze, která ji v rámci restitucí odmítla vydat farnosti Veverská Bítýška na Brněnsku. Stát argumentuje tím, že na něj vlastnické právo přešlo již před 25. únorem 1948, což je datum rozhodné pro zákon o majetkovém vyrovnání.
  • Oltářní křídla z Roudník: dvě deskové malby z 80. let 15. století, které má ve svých sbírkách Husitské muzeum v Táboře; jedno z křídel zobrazuje upálení Jana Husa.
  • Šlikovská šperkovnice: Tepaná stříbrná klenotnice z let 1680 až 1690 je součástí mobiliáře na zámku Náchod.
  • Žlutický kancionál: Iluminovaný rukopis vytvořený mezi roky 1558 až 1565 ze sbírek Památníku národního písemnictví.
  • Palladium země české: Legendární měděný reliéf z doby přibližně první poloviny 15. století je trvale umístěn v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi.
  • Astronomické hodiny Engelberta Siegeho: Kabinetní orloj z druhé poloviny 18. století je součástí sbírek Národního technického muzea.
  • Dva renesanční sextanty: Přístroje pro měření úhlů mezi nebeskými tělesy z doby kolem roku 1600 patří rovněž do sbírek NTM.

V současné době tvoří soubor národních kulturních památek 297 položek, na 306 se rozšíží od 1. ledna. Nejpočetnější skupinu tvoří dřívější šlechtická sídla a církevní stavby, postupně se prohlašují i objekty lidové architektury a technické památky. Národní kulturní památka číslo jedna je Pražský hrad, druhé evidenční číslo drží korunovační klenoty.  

Protože artefakty se statusem NKP tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství země, vztahuje se na ně nejpřísnější ochrana a zákon ošetřuje jejich trvalý i dočasný vývoz do zahraničí a také prodej. Kulturní památky prohlašuje ministerstvo kultury, národní kulturní památky prohlašuje vláda.

Seznam národních klenotů se rozšířil o devět památek (zdroj: ČT24)
Načítání...