Recenze: Bob Klepl má vysavač, vystačil by si ale i jen s prachovkou

Pondělní premiéra one man show o zamilovaném uklízeči představila Boba Klepla v jeho romantické i komediální poloze. Na Letní scénu Vyšehrad vyslal populárního herce dramatik a režisér hry Patrik Hartl, novinku Vysavač mu napsal přímo na tělo. Vytvořil vtipnou iluzi setkání se známou osobností, která se s námi podělí o milostné potíže.

Vysavač patří k hlavním tahákům dvanáctého ročníku pražského Metropolitního léta hereckých osobností pražského divadla Studio DVA. Zkušenému divákovi musí být předem jasné, že si to Bob Klepl sám sobě nezkazí. Navíc důkladné gruntování skutečně miluje, nejednou se s tím svěřil médiím. Úklid je i pro třikrát rozvedeného svůdníka Bohumila, trpícího bájným lhaním, velkou vášní. Slabost hlavního hrdiny pro mladé ženy vzbuzuje zvědavost starších žen, takže neopětovaná láska mladice přináší nechtěné ovoce zralejší ctitelky.

„Vysavač je vlastně pestrobarevná klauniáda, která vyrůstá z důvěrné výpovědi. Není jasné, co je pravda a co ne,“ uvádí autor. Aktér má ve hře příležitost předvést svou všestrannost, takže dojde i na tanec nebo zpěv. Mimochodem pohybové pasáže patří k těm nejlepším, Bob Klepl parodie diskotékových tanců a striptýzů ovládá dokonale. Pohotově zapojuje diváky od první minuty na jevišti. Nemůže být už víc přirozený, kontaktní a hravý. Text využije také ruštinu a hercovo nadání pro jazyky.

Výprava Antonína Šilara nemá velké ambice, popisuje téma a pracuje s obří rekvizitou (gymnastický míč s koláží obličeje, ženská figurína s hlavou plyšové hračky). Showmanovi Kleplovi by stačil jediný čisticí prostředek v ruce k odehrání celého kusu. Zástupné „loutky“ žen k herecké akci nepotřebuje, jsou navíc. Touží po Irence, posmívá se Jaruně, pouští si rebelského Rytmuse. Publikum aplauduje vždy, když takto blbne, Bohumil se stává papouškem, kurtizánou, toreadorem. Bez obalu mu sekundují imaginární postavy, spolužák Rom či sok Albánec.

Pestrost příběhu podporuje schéma prolínání současnosti v životě zaměstnanců obchodního domu s převtělováním do nečekaných rolí Bohumila v minulých životech. Tvůrcům posloužila předchozí zkušenost s pulzací nákupního centra v titulu Kutloch aneb I muži mají své dny.

„Koupím si hotel a budu si v něm uklízet sám,“ sní protagonista a neúnavně stírá podlahu. Ilustrativnost režijního pojetí naštěstí Bobovi Kleplovi nezabrání v ničem, především ne v tom být nehereckým a svým. Vytírá a vysává se půldruhé hodiny bez přestávky, nejbližší repríza je na Letní scéně Vyšehrad k vidění 16. července, až do poloviny srpna je ale už vyprodáno.