Galerie:
Dobu svého největšího úspěchu zažil Adolf Čejchan v 60. letech, kdy jeho snímky života v Ústí sbíraly ceny u nás i v zahraničí. „Dokumentují tehdejší podobu města, oblékání lidí, kulturu,“ upozorňuje kurátor výstavy Jiří Preclík.
Focení Čejchan propadl v osmi letech, kdy dostal svůj první fotoaparát. Ve dvaceti nastoupil do propagačního oddělení Setuzy. 50. léta ovšem focení nepřála. "Všude byly plakáty 'Já jsem horník, kdo je víc'. Fotograf – to bylo celkem k smíchu," vzpomíná Čejchan.
Kromě povinných budovatelských obrazů fotil dělníky i ve chvílích jejich běžných starostí. Po práci pak vyrazil s fotoaparátem do ulic. Historici si u jeho snímků cení citu pro moment, kompozice i atmosféry. „Jako jediný zachytil široké spektrum ústeckého každodenního života. Z uměleckého hlediska jsou jeho snímky špičkovými fotografiemi, šmrncnutými italským neorealismem,“ domnívá se historik Vladimír Kaiser.
Ústí připomíná fotografa Adolfa Čejchana
Po srpnu 1968 se Čejchan odmlčel. K focení se ale nedávno vrátil, tentokrát k digitálu. Ústecké muzeum vystavuje 150 jeho snímků, od nejstarších po současné, až do 22. srpna.
