Ústav šlechtičen v obnovené kráse

Praha – Po mnohaleté rekonstrukci byl 8. ledna na Pražském hradě otevřen palác známý jako Ústav šlechtičen, který se nachází v Jiřské ulici. Zpřístupněny budou i jeho nejvýznamnější části Rožmberský palác a kaple Nejsvětější Trojice a Neposkvrněného početí Panny Marie, která byla před zahájením oprav zcela skryta pod přestavbami z 20. století.

Rekonstrukce vrací rozsáhlý objekt do původního stavu, v některých případech až před rok 1800. Zmíněná kaple, jejíž přízemí před opravou částečně zabírala trafostanice a v prvním patře byla tělocvična, byla obnovena do stavu, jaký měla při svém vysvěcení v roce 1755.

Oprava Ústavu šlechtičen trvala téměř 15 let a stála 385 milionů korun, což z ní činí největší investiční akci v areálu Hradu od roku 1989. Na místě, kde dnes stojí Ústav šlechtičen, začaly vyrůstat jednotlivé domy ve 13. a 14. století. Část pozemku v roce 1513 získali Rožmberkové a v letech 1545 až 1574 na něm ve dvou etapách postavili svůj palác.

Roku 1600 palác získal výměnou císař Rudolf II. a spojil jej s Královským palácem. Ve 20. letech 18. století byl palác zvýšen o druhé patro. Od roku 1753 jej pak tři roky na Ústav šlechtičen přestavoval Anselmo Lurago podle projektu Nicola Pacassiho.

Ústav byl určen k výchově 30 šlechtických dcer starších 24 let – s výjimkou sirotků, kteří mohli pobývat v ústavu již od 18 let. V čele stála neprovdaná arcivévodkyně habsbursko-lotrinského rodu. První abatyší byla dcera Marie Terezie – arcivévodkyně Marie Anna.

Kromě příbytků šlechtičen další prostory areálu zaujímaly apartmá abatyše, společenské místnosti, kapitulní pokoj, chór, kaple Neposkvrněného početí Panny Marie a hospodářské zázemí.

Paccassiho přestavba se dotkla vnitřní dispozice i všech fasád. Až na drobnější změny se v tomto stavu areál zachoval dodnes. Ústav šlechtičen byl rozpuštěn 1. května 1919 a budova byla pronajata ministerstvu vnitra, pro které bylo během 20. století provedeno několik adaptací – na nádvoří například vznikly garáže a benzínová pumpa. Vnitro objekt uvolnilo v roce 1990, dnes slouží Kanceláři prezidenta republiky a Správě Pražského hradu.

Na Pražském hradě prošlo rekonstrukcí od roku 1989 mnoho objektů - nedávno třeba Jízdárna, kde se konají především výstavy. Aktuálně se také opravuje Richterova vila s přilehlou vinicí. V klasicistní vile by měla být restaurace a expozice vinařství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...