Ústav šlechtičen v obnovené kráse

Praha – Po mnohaleté rekonstrukci byl 8. ledna na Pražském hradě otevřen palác známý jako Ústav šlechtičen, který se nachází v Jiřské ulici. Zpřístupněny budou i jeho nejvýznamnější části Rožmberský palác a kaple Nejsvětější Trojice a Neposkvrněného početí Panny Marie, která byla před zahájením oprav zcela skryta pod přestavbami z 20. století.

Rekonstrukce vrací rozsáhlý objekt do původního stavu, v některých případech až před rok 1800. Zmíněná kaple, jejíž přízemí před opravou částečně zabírala trafostanice a v prvním patře byla tělocvična, byla obnovena do stavu, jaký měla při svém vysvěcení v roce 1755.

Oprava Ústavu šlechtičen trvala téměř 15 let a stála 385 milionů korun, což z ní činí největší investiční akci v areálu Hradu od roku 1989. Na místě, kde dnes stojí Ústav šlechtičen, začaly vyrůstat jednotlivé domy ve 13. a 14. století. Část pozemku v roce 1513 získali Rožmberkové a v letech 1545 až 1574 na něm ve dvou etapách postavili svůj palác.

Roku 1600 palác získal výměnou císař Rudolf II. a spojil jej s Královským palácem. Ve 20. letech 18. století byl palác zvýšen o druhé patro. Od roku 1753 jej pak tři roky na Ústav šlechtičen přestavoval Anselmo Lurago podle projektu Nicola Pacassiho.

Ústav byl určen k výchově 30 šlechtických dcer starších 24 let – s výjimkou sirotků, kteří mohli pobývat v ústavu již od 18 let. V čele stála neprovdaná arcivévodkyně habsbursko-lotrinského rodu. První abatyší byla dcera Marie Terezie – arcivévodkyně Marie Anna.

Kromě příbytků šlechtičen další prostory areálu zaujímaly apartmá abatyše, společenské místnosti, kapitulní pokoj, chór, kaple Neposkvrněného početí Panny Marie a hospodářské zázemí.

Paccassiho přestavba se dotkla vnitřní dispozice i všech fasád. Až na drobnější změny se v tomto stavu areál zachoval dodnes. Ústav šlechtičen byl rozpuštěn 1. května 1919 a budova byla pronajata ministerstvu vnitra, pro které bylo během 20. století provedeno několik adaptací – na nádvoří například vznikly garáže a benzínová pumpa. Vnitro objekt uvolnilo v roce 1990, dnes slouží Kanceláři prezidenta republiky a Správě Pražského hradu.

Na Pražském hradě prošlo rekonstrukcí od roku 1989 mnoho objektů - nedávno třeba Jízdárna, kde se konají především výstavy. Aktuálně se také opravuje Richterova vila s přilehlou vinicí. V klasicistní vile by měla být restaurace a expozice vinařství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Tanec na kostech mrtvých.“ Ruská kultura kryje v Mariupolu zločin okupantů

Tento týden jsou to čtyři roky od ruského bombardování divadla v Mariupolu, v němž se ukrývali ukrajinští civilisté. Útok nepřežily stovky lidí, přesný počet obětí zřejmě nikdy nebude znám. Okupanti důkazy svého zločinu zničili a na místě postavili nové divadlo, jehož okázalé – a pouze zdánlivé – otevření doprovázela prohlášení o „nezničitelné ruské kultuře“. Ukrajinci mluví o „tanci na kostech mrtvých“ a experti o důkazu, že ruská kultura je součástí okupační politiky.
20. 3. 2026

Video„Už bych rád zase něco řekl.“ Ondřej Ruml má nové album

Ondřej Ruml po patnácti letech vydává autorské album, kde se podílel na většině hudby a textů. „Nazrál ve mně čas, že už bych rád zase něco řekl, ale chtěl bych se věnovat do hloubky svým pocitům a vjemům,“ vysvětlil pro ČT24. Nahrávku s desítkou písní nazval Vždycky to tu bylo. „To je to, na čem se shodneme napříč generacemi, vyznáními a náboženstvími,“ vysvětlil. Název platí i pro to, jak Ruml vnímá nahrávání desek. „V dnešní době se říká, že alba se moc nevydávají, že se mají vydávat spíš singly, ale já si myslím, že album má ten hlavní smysl v tom, že to je jako kniha. Nějak začíná, pokračuje a končí. Zpěvák či interpret tím vydává pohled do svého světa,“ říká.
20. 3. 2026

Herce Vala Kilmera „hluboko z hrobu“ oživí AI

Herec Val Kilmer zemřel před téměř rokem, přesto se objeví v chystaném filmu As Deep as the Grave (Hluboké jako hrob). Umožní to generativní umělá inteligence. Podle agentury AP se jedná o jedno z dosud nejodvážnějších využití AI ve filmové tvorbě.
20. 3. 2026

V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
20. 3. 2026
Načítání...