Ústav šlechtičen v obnovené kráse

Praha – Po mnohaleté rekonstrukci byl 8. ledna na Pražském hradě otevřen palác známý jako Ústav šlechtičen, který se nachází v Jiřské ulici. Zpřístupněny budou i jeho nejvýznamnější části Rožmberský palác a kaple Nejsvětější Trojice a Neposkvrněného početí Panny Marie, která byla před zahájením oprav zcela skryta pod přestavbami z 20. století.

Rekonstrukce vrací rozsáhlý objekt do původního stavu, v některých případech až před rok 1800. Zmíněná kaple, jejíž přízemí před opravou částečně zabírala trafostanice a v prvním patře byla tělocvična, byla obnovena do stavu, jaký měla při svém vysvěcení v roce 1755.

Oprava Ústavu šlechtičen trvala téměř 15 let a stála 385 milionů korun, což z ní činí největší investiční akci v areálu Hradu od roku 1989. Na místě, kde dnes stojí Ústav šlechtičen, začaly vyrůstat jednotlivé domy ve 13. a 14. století. Část pozemku v roce 1513 získali Rožmberkové a v letech 1545 až 1574 na něm ve dvou etapách postavili svůj palác.

Roku 1600 palác získal výměnou císař Rudolf II. a spojil jej s Královským palácem. Ve 20. letech 18. století byl palác zvýšen o druhé patro. Od roku 1753 jej pak tři roky na Ústav šlechtičen přestavoval Anselmo Lurago podle projektu Nicola Pacassiho.

Ústav byl určen k výchově 30 šlechtických dcer starších 24 let – s výjimkou sirotků, kteří mohli pobývat v ústavu již od 18 let. V čele stála neprovdaná arcivévodkyně habsbursko-lotrinského rodu. První abatyší byla dcera Marie Terezie – arcivévodkyně Marie Anna.

Kromě příbytků šlechtičen další prostory areálu zaujímaly apartmá abatyše, společenské místnosti, kapitulní pokoj, chór, kaple Neposkvrněného početí Panny Marie a hospodářské zázemí.

Paccassiho přestavba se dotkla vnitřní dispozice i všech fasád. Až na drobnější změny se v tomto stavu areál zachoval dodnes. Ústav šlechtičen byl rozpuštěn 1. května 1919 a budova byla pronajata ministerstvu vnitra, pro které bylo během 20. století provedeno několik adaptací – na nádvoří například vznikly garáže a benzínová pumpa. Vnitro objekt uvolnilo v roce 1990, dnes slouží Kanceláři prezidenta republiky a Správě Pražského hradu.

Na Pražském hradě prošlo rekonstrukcí od roku 1989 mnoho objektů - nedávno třeba Jízdárna, kde se konají především výstavy. Aktuálně se také opravuje Richterova vila s přilehlou vinicí. V klasicistní vile by měla být restaurace a expozice vinařství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Památkový ústav věnuje celý rok Vltavě, pošle pro ni i štafetu

Letos uplyne sto padesát let od prvního uvedení symfonické básně Bedřicha Smetany Vltava. Při té příležitosti připravil Národní památkový ústav (NPÚ) celoroční projekt Vltava slavná & splavná, který připomene význam této řeky v přírodních, kulturních, společenských i hospodářských souvislostech. Vyvrcholí výstavou v Jízdárně Pražského hradu.
před 15 hhodinami

„Byl jsem mezi tím i v tom“. Karel Malich ztvárňoval energie

Gočárova galerie v Pardubicích k nedožitým stým narozeninám malíře a sochaře Karla Malicha připravila výstavu s názvem Já a ten, jehož potkávám. Přibližuje především poslední období umělcovy tvorby.
před 17 hhodinami

Vlny mají čtrnáct nominací na Českého lva, o jednu méně Amerikánka

Nejvíce nominací, tedy čtrnáct, na ceny Český lev za rok 2024 mají Vlny Jiřího Mádla. O jednu méně obdržel snímek Amerikánka Viktora Tauše. Shodně po deseti nominacích si odnášejí film Mord a televizní seriál Metoda Markovič: Hojer. Vítězové budou oznámeni 8. března v přímém přenosu České televize. S jejím přispěním také vznikla většina nominovaných titulů.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Zaklínač je klon, jeho vzor se vrací. Dekadentní Bílý vlk je otcem mnoha světů

V češtině nově vychází příběhy britského fantasy spisovatele Michaela Moorcocka. Ten se sice zásadní literární slávy nedočkal, ale jeho originální nápady využívá významná část moderní popkultury.
11. 1. 2025

Art deco je trendy. Možná díky chuti se bavit, možná kvůli obavám

Designéři si všímají rostoucího zájmu o art deco. Světu se představilo před sto lety v Paříži. Dekorativní styl dopřál luxusně působící design i těm, kteří si opravdový luxus nemohli dovolit. Návrat art deca spojují někteří znalci designu s podobností současné a tehdejší doby – érou Velkého Gatsbyho, ale později také obav a krize.
10. 1. 2025

„Vizuální poezie“. Plzeňská galerie získala desítky koláží Jiřího Koláře

Kolekci šestašedesáti prací světově uznávaného českého spisovatele, básníka a výtvarníka Jiřího Koláře (1914 až 2002) dostala darem Západočeská galerie v Plzni. Koláže vytvořené různými technikami pokrývají autorovu tvorbu od padesátých do devadesátých let 20. století, popsal v pátek ředitel galerie Roman Musil.
10. 1. 2025

Czech Press Photo vyhrálo „překonávání překážek“ z olympiády

Nejlepší fotografií roku 2024 je v soutěži Czech Press Photo snímek z atletických závodů na olympijských hrách v Paříži. Pořídil ho Petr David Josek, který byl hostem pořadu Události, komentáře. Vítězný snímek uspěl v konkurenci čtyř a půl tisíce prací od více než 250 fotografů. „Právě tento snímek připomněl porotě původního ducha her: výjimečnost, respekt a přátelství – usilovat o neustálý pokrok, zachovávat lidskou důstojnost, rozvíjet se v harmonii a povzbuzovat úsilí. Olympijské hry jsou také symbolem dřiny a odvahy. Bez úsilí se skvělých výsledků nedá dosáhnout. A právě překonávání překážek je víc než symbolické,“ uvedl k vítězi předseda poroty Petr Mlch. Ceny se udělovaly celkem v osmi kategoriích. Oceněné fotografie představí do 23. dubna výstava v Národním muzeu v Praze.
9. 1. 2025

Železniční knedlíkové expresy končí

Končí legendární jídelní vozy ve vlacích mezi Prahou a Hamburkem. Němci jsou přezdívané jako knedlíkový expres. Třicet let staré vagóny už nezvládají vyšší rychlost na modernizované trati. Nahradí je nové bufety. Změnu řeší i zahraniční média a vyzývají čtenáře, aby si poslední jízdy ještě užili.
9. 1. 2025
Načítání...