„Zelená“ Národní technická knihovna otevře v září 2009

Praha - Národní technická knihovna (NTK), která vyrůstá na Flemingově náměstí v Praze 6, začne půjčovat knihy v září příštího roku. V budově bude sídlit Státní technická knihovna, Ústřední knihovna ČVUT, Ústřední knihovna VŠCHT a také pobočka Městské knihovny Prahy 6. V současné době je hotová hrubá stavba a vnitřní obvodový plášť budovy. Náklady na stavbu energeticky úsporné budovy budou zhruba 2,25 miliardy korun.

Budova podle návrhu ateliéru Projektil Architekti bude mít šest nadzemních podlaží, určených pro veřejné prostory knihovny a její administrativní zázemí. V podzemí budou tři podlaží s parkovištěm a depozitářem knih.

V přízemí by měl být přednáškový sál, kavárna, noční studovna, návštěvnické centrum a pobočka Městské knihovny. V dalších patrech budou regály s knihami, počítačové učebny a individuální a skupinové studovny. „Místa, kde se bude studovat, jsou umístěna po obvodě nebo u atria, tedy u světla,“ vysvětlil architekt knihovny Roman Brychta. Při vstupu do atria se podle něj lidé budou hned dobře orientovat, uvidí totiž celý prostor a schody, po kterých se dostanou nahoru.

Hlavním požadavkem byla flexibilita, pokud možno otevřené prostory, které se dají snadno přepříčkovat. K otevřenosti prostoru pomohly i velké vzdálenosti mezi sloupy, což umožňuje menší počet nosných konstrukcí.

Instituce, kterí budou v budově sídlit, stále nemají dořešené vztahy, nemají jasno ani v tom, jak budou služby dohromady provozovat. Také se neví, kolik zaměstnanců bude v knihovně pracovat. V jednání jsou buď smlouvy mezi třemi samostatnými partnery, nebo vznikne sdružení podle občanského zákoníku.

Spotřeba energie by měla být oproti podobným budovám o desítky procent nižší. K tomu dopomůže půdorys knihovny, který se bude podobat zaoblenému čtverci. Čím více se totiž tvar půdorysu blíží kruhu, tím se její povrch méně ochlazuje nebo ohřívá. Provětrávání a chlazení budovy bude automatické. Na střeše budovy vyroste zeleň, která bude fungovat jako akumulátor a regulátor odtoku dešťové vody.

Pro chlazení a ohřev vzduchu se bude využívat technologie temperování betonového jádra, která spočívá v tom, že celá hmota stropů slouží pro akumulaci tepla či chladu.

Budova pojme 1,7 milionu svazků. Na přesun se bude knihovna připravovat už o letošních prázdninách, kdy bude mít otevřeno jen jeden den v týdnu. Knihy dostanou také nové štítky, čtečkou pak bude možné například zkontrolovat, jestli jsou publikace v regálu narovnány správně.

Financování stavby je zajištěno formou dlouhodobého úvěru se splatností do roku 2014.

Údaje o knihovně:

Užitková plocha budovy: 38 661 metrů čtverečních

Odhadovaný počet návštěvníků: 900 000 ročně

Volně přístupné knihy: 700 000 svazků

Informační terminály: 30

Přednáškový sál: 232 míst

Kavárna: 150 míst

Stání pro automobily: 299

Stání pro kola: 200

Studijních míst: 1286

Individuální studovny: 29

Týmové studovny: 18

Počítačové učebny: 4

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
před 5 hhodinami

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
včeraAktualizovánovčera v 22:35

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
včeraAktualizovánovčera v 19:03

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025
Načítání...