Praha - V zámku Liblice u Mělníka se bude v říjnu znovu konat kafkovská konference. Ta někdejší v květnu 1963 byla jedním z duchovních předpokladů rozmachu, který vyústil v Pražském jaru. Nová konference se bude jmenovat Kafka a moc a bude sledovat, zda Kafka skutečně posloužil jako krystalizační bod hnutí, které se postavilo proti autoritativnímu režimu.
Má Kafka stále moc?
Účastníci konference se budou zabývat otázkami, do jaké míry se Kafkovy texty samy o sobě bouří proti represím, zda si podržel jeho rozbor mocenských poměrů svou platnost i po zhroucení totalitního systému i zda existuje něco jako gramatika moci, proti níž píše Kafkovo dílo.
Zatímco v USA a v západní Evropě se Kafka hned po druhé světové válce zařadil mezi nejvýznamnější autory moderny, ve východoevropských zemích byl až do pozdních 50. let autorem zavrženým, a to i přes to, že v Polsku i Československu již více než 20 let existovaly první překlady Procesu a Zámku. Verdikt, který nad Kafkou vynesly socialistické státy, se zmírňoval jen pozvolna.
Sešli se na zámku a…
Rozhodující obrat v přijetí Kafky způsobila mezinárodní konference při příležitosti jeho nedožitých 80. narozenin, která se konala v květnu 1963 v Liblicích. Z čistě literárněvědné akce se stala politická událost s dopadem, jaký tehdy nikdo nepředvídal. Konferenci inicioval pražský germanista a pozdější předseda Svazu československých spisovatelů Eduard Goldstücker, který po sovětské invazi v roce 1968 musel odejít do exilu. K účasti na konferenci vyzval 18 československých a devět zahraničních účastníků, mezi diskutujícími ale chyběli sovětští vědci.
Literárněvědné výsledky konference jsou z dnešního pohledu podle odborníků dosti skromné. Důležitější bylo odtabuizování Kafky v socialistickém světě, které se na této konferenci manifestovalo. Konference měla široký publicistický ohlas jak v samotném Československu, tak i v někdejší Německé demokratické republice a Sovětském svazu. V červnu roku 1967 na čtvrtém sjezdu Československého svazu spisovatelů již zazněl požadavek liberalizovat marxismus.
Letošní konference…
…se bude konat 24. a 25. října. V jejím prvním bloku se dostanou ke slovu pamětníci, kteří budou o historii a významu konference v roce 1963 referovat na základě svých vlastních vzpomínek. V literárněvědeckém a filozofickém bloku se bude sledovat otázka, proč se problematika moci spojovala a spojuje právě s dílem Franze Kafky. Příspěvky třetí skupiny se budou pokoušet analyzovat důsledky konference z roku 1963 z historiografické perspektivy.
Zazní příspěvky Alexeje Kusáka, Aleny Wagnerové, Klause Theweleita, Oldřicha Tůmy a dalších. Podrobnosti zde.
Konferenci pořádá Institut für Textkritik v Heidelbergu ve spolupráci s Ústavem pro soudobé dějiny Akademie věd a s podporou Česko-německého fondu budoucnosti.
