Dvojí uvedení Jany z Arku připomnělo oběť Jana Palacha

Praha/Plzeň - Oratorium Jana z Arku na hranici od Arthura Honeggera zařadila stejně jako před devětatřiceti lety do svého programu Česká filharmonie. Skladba, kterou se podařilo tehdy i přes odpor komunistického režimu prosadit, zazněla v podání Plzeňské filharmonie v sobotu 17. ledna v pražském Rudolfinu. Podruhé se koncert konal v neděli v plzeňské koncertní síni Peklo. Obě provedení připomněla oběť Jana Palacha. Oratorium vypráví o posledních chvílích Jany z Arku, která si na hranici promítá celý svůj život.

Nacvičení tohoto kolosálního vystoupení je nesmírně nákladné a náročné. Vyžaduje dva sbory, velký orchestr a pěvecké i herecké osobnosti pro zpívané role. V České republice se v kompletním provedení hraje zcela mimořádně.

Koncert, který se uskutečnil ve Dvořákově síni Rudolfina v Praze, skončil ovacemi ve stoje. Uvedení pod taktovkou Jiřího Maláta s Pražským filharmonickým a Kühnovým dětským sborem mělo velký úspěch i v Plzni.

Reportáž Veroniky Švihelové (zdroj: ČT24)

Oratorium se v Česku hrálo poprvé v roce 1970. Do programu filharmonie ho zařadil její tehdejší dramaturg a pozdější signatář Charty 77 Ivan Medek. Jana z Arku vzbudila ale velký odpor režimu, její uvádění bylo ihned zakázáno, nedochovala se ani žádná nahrávka z tehdejšího koncertu. Lidé ale jeho poselství, kterým bylo uctění památky Jana Palacha, pochopili. „V nás jako ve studentech konzervatoře to tenkrát zanechalo obrovský dojem,“ vzpomíná dirigent Jiří Malát.

Právě on před třemi lety náhodou objevil celý český text k oratoriu a začal připravovat na jeho znovuuvedení ve spolupráci s režisérem Karlem Weinlichem. Ten nastudoval text se čtyřmi herci, hlavní roli Jany z Arku ztvárnila Markéta Hrubešová. „My jsme to původně chtěli udělat jevištně, ale nakonec jsme byli rádi, že se vůbec ten obrovský ansámbl na pódium vešel,“ přiznává Weinlich. 

Oratorium Jana z Arku
Zdroj: ČT24
Vydáno pod