Spactator Novus: obří kazeta, pixelový pudr a noční okna

Praha - Co je to nová kultura? Obejde se bez moderních technologií? Jak může umělec vytvořit nový pohled na realitu, jíž je také ovlivňován? Odpovědi hledá výstava Spactator Novus v pražské Galerii kritiků. Představuje díla 12 mladých výtvarníků z Čech a Francie, kteří za pomoci různých technik - malby, instalace, fotografie, videa - pátrají po proměnách předmětů v čase, pohrávají si s fenoménem paměti, prolínají soukromý a veřejný prostor. Výstava, která přes náročné téma zaujme svou hravostí, potrvá v Praze do konce května, poté se přesune do Francie.

Hned na začátku výstavy zaujme obří kazeta-pásek výtvarníka a scénografa Milana Caise, známého působením v kapele Tata bojs. Kazeta, coby objekt dnes už překonaný moderními technologiemi, přitom ale stále funkční, dostává v současné době nový rozměr. Cais ji vyrobil z nábytku z pokoje, ve kterém strávil dospívání.

„Dobová potřeba pudí také umělce přispět k dalšímu vývoji 'nové kultury', jež ústí v syntézu nového pohledu, vytvoří nové spoje mezi pocity a myšlenkami lidí, odhalí dosud neznámý modus jejich chování a jednání,“ píše v katalogu výstavy kurátorka za českou stranu projektu a ředitelka galerie Vlasta Čiháková-Noshiro. „Nacházíme ji v představách o dalším křížení oborů, dovedností a poznatků, na vzniku dříve neznámých komunikačních sítí a procesů, nových pojmů a nových kritérií a nových forem umění,“ pokračuje.

Francouzská strana nabízí například objekty-kreatury Mirjam Fruttigerové, pohled do nočních oken v Paříži a Sydney od Anne-Laure Maisonové nebo video Úrovně šedé Maxima Thieffina, ve kterém umělec přeměňuje pudr na pixely digitálního obrazu.

Výstavy se účastní i držitelka ceny Jindřicha Chalupeckého Barbora Klímová s Objekty nahlíženými zpoza rohu nebo Daniel Pitín se svými malbami-déja vu inspirovanými filmem.

Výstava se v červnu zúčastní mezinárodní výstavy současného umění ve francouzském Sèvres, další cesty ji vzhledem k finančím omezením čekají nejspíš až příští rok.

Vystavující umělci:

Filomena Borecká, Milan Cais, Theodore Chryssikos, Baptiste Debombourg, Mirjam Fruttigerová, Ladislava Gažiová, Barbora Klímová, Jakub Nepraš, Daniel Pitín, Anne-Laure Maisonová, Estefania Peñafiel-Loaiziová, Maxime Thieffine

  • Vlasta Čiháková-Noshiro a Francesca Spanó autor: Linda Fryčová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/848/84707.jpg
  • Spectator Novus autor: Linda Fryčová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/848/84708.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 1 hhodinou

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 11 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
včeraAktualizovánovčera v 19:37

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
včera v 17:23

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
včera v 16:46

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
včeraAktualizovánovčera v 13:28

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...