Ve Smržovce se složili na knihu zapomenuté spisovatelky

Jablonecko – Obyvatelé Smržovky na Jablonecku se snaží zaplňovat bílá místa ve své česko-německé historii. Jedno z nich patřilo i spisovatelce Marii Kwaysserové (1849–1913). U příležitosti 160. výročí jejího narození vychází nyní kniha s jejími texty nazvaná Sen a skutečnost. Je určena učitelům, pracovníkům archivů a především všem místním patriotům. Ti na vytištění pěti set kusů knihy mezi sebou vybrali 40 tisíc korun.

Kwaysserová ve Smržovce působila na přelomu 19. a 20. století, přistěhovala se sem v roce 1876. Podobně jako řada obyvatel Smržovky pocházela ze smíšené rodiny. „Byla povoláním učitelka, ale jinak výborná překladatelka. Vyrůstala v bilingvní rodině, takže uměla dobře česky i německy,“ přibližuje znovuobjevenou autorku Eva Koudelková, majitelka libereckého nakladatelství Bor, které knihu vydalo.

Sen a skutečnost obsahuje šest pohádek, legendu a báseň. Kwaysserová překládala například také české básníky do němčiny. Byla tak ve své době jednou z nemnoha propagátorek české kultury u německy mluvících sousedů. Pohádky pro vydání knihy přeložila Štěpánka Teschinská ze Smržovky a literárně je upravila Koudelková.

Reportáž Milana Brunclíka (zdroj: ČT24)

Vedle literárních textů je součástí knihy také učitelčina korespondence s Jaroslavem Vrchlickým, v níž mu vyjadřovala svůj velký obdiv. Jejich fotokopie jsou umístěny ve smržovském muzeu.

Ve Smržovce hledají zapomenuté

„Naším cílem je zapomenuté nebo polozapomenuté autory znovu vytáhnout na světlo, aby se s nimi lidé seznámili,“ uvedla Eva Koudelková, co bylo motivem pro vydání knihy. Smržovka také obnovila nedávno za 30 tisíc Kwaysserové hrob.

Partnerský spolek Smržovka, díky kterému Sen a skutečnost vznikly, mapují česko-německé vztahy v pohnuté historii města a udržují kontakty se spolky v německých městech. „Jednoznačný význam vidím v tom, že zase spojujeme národy německé a české. To je hlavní odkaz pro současnost,“ domnívá se starosta Smržovky Marek Hotovec (ODS).

Na řadě je Pikora

Další osobností, na kterou se nyní spolek zaměřil, je malíř Pikora, jenž tvořil ve 20. a 30. letech minulého století. „V současné době hledáme cokoliv o jeho životě a práci, víme zatím jen velmi málo,“ potvrdila členka Partnerského spolku Inka Urbánková.