Agon Orchestra a DekadentFabrik zahrají dekadentně

Praha – U příležitosti výstavy Decadence Now! Za hranicí krajnosti složili Petr Kofroň a Ivan Acher hudbu, která bude živě zahrána jako doprovod k černobílým pornofilmům ze sbírky Jana Daňhela dnes v 19.30 v Rudolfinu. Jde o 8mm amatérské filmy ze 60. let, které budou promítány na pozadí orchestru. Hudba bude záměrně detailně hudebně prokomponována, až vznesená, jako kontrast k béčkovým amatérským filmům.

Počátky Agon Orchestra spadají do roku 1983, kdy byl platformou pro tehdy nastupující generaci mladých skladatelů, jejichž činnost se vyvíjela nezávisle na tehdejším kulturním establishmentu (Petr Kofroň, Martin Smolka, Miroslav Pudlák a další). Kromě těchto kmenových autorů soubor uváděl tvorbu české avantgardy šedesátých let minulého století, díla Johna Zorna, Franka Zappy, Philipa Glasse nebo Eliotta Sharpa, spolupracoval s Blixou Bargeldem z Einstuerzende Neubauten, The Plastice People, MCH Bandem, DG 307 či Filipem Topolem. Posledním projektem bylo zhudebnění poezie Ivana Martina Jirouse.

Kurátor výstavy Dacadence Now! Otto M. Urban je duchovním otcem a hráčem hudební skupiny DekadentFabrik, jejíž sestavu doplňují významní čeští hudebníci - Mikoláš Chadima (Mch Band) a Ivan Bierhanzl (Agon Orchestra, DG 307). Autorem podkladů skladeb je David Cajthaml (punková kapela „Energie G“ 1979-82). Kapela existuje na základě společného cítění současné hudby, nezkouší a schází se pouze u příležitosti koncertů. Hra DekadentFabrik navazuje na jazzové „jízdy“ klubových nocí kdesi na periferiích velkých měst. Koncerty doprovázejí dekadentně laděné videoprojekce.

Decadence Now! Za hranicí krajnosti - Výstava v Galerii Rudolfinum, 30.9.2010 - 02.01.2011

Jde o mezinárodní projekt, který mapuje a zásadním způsobem shrnuje pojem dekadence v současném výtvarném umění. Dekadence je téma, které je v současné kultuře aktuální, či lépe opět aktuální. Pocit zmaru a krize naší civilizace podněcuje zvýšený zájem o temnou stránku lidského nitra i samotného světa.

Výstava představuje současné umělce a jejich díla z oblasti malby, plastiky, fotografie i videa. Výstava není dělena chronologicky, ale tematicky do pěti oddílů, jež na sebe plynule a logicky navazují a vytvářejí tak pomyslný uzavírající se kruh. Krajnost sebe: Bolest, Krajnost těla: Sex, Krajnost krásy: Pop, Krajnost mysli: Šílenství, Krajnost života: Smrt. Kapitola Pop je rozšířena o samostatnou instalaci „Pokoj č. 13“ v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze.

Výstavu doprovázejí filmová a divadelní představení, koncerty, přednášky, literární večery, diskuse, publikace.

Některá díla na této výstavě mohou šokovat. Galerie Rudolfinum proto důrazně doporučuje citlivým osobám zvážit návštěvu výstavy. Dětem do 15 let není povolen vstup na výstavu bez doprovodu rodičů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
před 3 hhodinami

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
včeraAktualizovánovčera v 19:03

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025
Načítání...