Bratři Lumièrové - první archiváři pohybu

Paříž – Aniž by to některý z necelých čtyřiceti přítomných diváků tušil, všichni ti, kteří 28. prosince 1895 navštívili Indický salónek kavárny Grand Café na bulváru Kapucínů v Paříži, stáli u zrodu jednoho z klíčových fenoménů nadcházejícího století. Ten den tu totiž bratři Louis a Auguste Lumièrové předvedli svůj nový vynález – kinematograf, na kterém promítli několik kratičkých filmů. Každý ze snímků trval asi minutu, od prvního z nich – zachycujícího odchod dělníků z Lumièrovy továrny – se datuje i počátek světové kinematografie.

Autorem vynálezu nebyli přímo bratři Lumièrové, ale jejich otec Antoine, po němž Louis a Auguste mimo jiné zdědili zájem o fotografování. Sestrojil přístroj, ve kterém spojil funkce filmovací kamery, kopírky filmů a projektoru. Patent na přístroj získali Lumièrové 13. února 1895.

Předskokani bratří Lumièrů

Nahrávám video

Kinematografu předcházelo velké množství pokusů, které často sloužily k pobavení a okouzlení – camera obscura, laterna magika nebo stroboskop. Blízko ke kinematografu měl praxinotop Émila Reynauda, který tři roky před představením v Grand Café „promítal“ v prvním optickém kině v pařížském muzeu Grévin. „Nepoužíval ovšem filmový pás, ale malované obrázky a efekt pohybu prováděl pomocí optické změny,“ upřesnil ředitel Národního filmového archivu Vladimír Opěla.

Lumièrům také šlapali na paty Němec Max Skladanowsky a jeho bratr Emil se svým bioskopem, dvojitým projektorem, který veřejně představili v listopadu 1895. „Uspořádali filmové představení, na němž ukazovali italské a ruské tance nebo zápasy klokanů,“ popsal Opěla, co mohli tehdejší návštěvníci berlínského varieté Wintergarten sledovat.

Program promítání: „přejetí“ vlakem, rodinná snídaně…

Prvenství v dějinách světové kinematografie si Lumièrové vysloužili především tím, že jejich přístroj byl v té době technicky nejdokonalejší. „I na ceduli na Grand Café se nemluví o prvním filmovém představení vůbec, ale o prvním představení provedeném jejich kinematografem,“ upozornil Opěla. Reklamní plakát Pařížany předem informoval, že „aparát umožňuje zachytit díky bleskově po sobě jdoucím snímkům všechny pohyby, jaké se v dané chvíli odbývají před objektivem, a pak je ukázat celému sálu v pohybu i v přirozené velikosti“.

První veřejné představení (neveřejné se uskutečnilo už v březnu téhož roku) zahájilo promítání 45 sekund dlouhého snímku Sortie de l'usine Lumière à Lyon (Dělníci odcházející z Lumièrovy továrny). „Promítali pásmo krátkých filmů, sedmnáctimetrových, protože víc jejich kamera neumožňovala,“ vysvětlil ředitel Národního filmového archivu. „Jednalo se spíš o výjevy ze života – příjezd vlaku, snídaně Augusta Lumièra s jeho manželkou a dcerkou, procházka vědecké společnosti na březích Saône a podobně.“

Na první představení údajně přišlo pětatřicet diváků, tedy sotva čtvrtina kapacity Grand Café. Během týdne se ale z kinematografu stala senzace. Hýbající se obrázky diváky ohromily a v některých případech také vyděsily. Příjezd vlaku, který zdánlivě jede do publika, natolik přítomné šokoval, že údajně křičeli hrůzou a schovávali se pod židle.

Od dokumentu k hraní - od Lumièrů k Mélièsovi

Lumièrové i přes úspěch viděli budoucnost svého kinematografu pouze v odborné a vědecké oblasti. S výjimkou několika málo skečů, například Pokropeného kropiče, nenatáčeli hrané filmy, zaměřovali se spíš na dokumentování skutečnosti. Nicméně připsali si i další kinematografická prvenství.

Jsou i tvůrci prvního zpravodajského snímku dokumentujícího aktuální událost. V červnu 1895 natočil Louis film Přistání účastníků sjezdu, na němž zachytil návštěvníky fotografického sjezdu. Hned druhý den tento záznam přímo na sjezdu promítl. Hovořil i jeden z aktérů filmu, a navodil tak atmosféru „zvukového“ filmu. Lumièrové také ve filmu použili první trik. Snímek Bourání zdi byl na jednom promítání spuštěn pozpátku, čímž vzniklo zdání, že se zeď sama staví. Roku 1898 zřejmě natočili také reklamní film na mýdlo Sunlight.

Nové možnosti, které kinematograf dovoluje, si ale plně uvědomil až jeden z návštěvníků prvního promítání v Grand Café – Georges Méliès. Zakoupil po zhruba ročním přesvědčování („Můj vynález není na prodej, nehledě na to, že byste se tak akorát sám zničil,“ řekl mu údajně otec bratrů Lumièrů) promítací stroj a začal natáčet a promítat své vlastní filmy. Majitel firmy na výrobu pomůcek pro eskamotéry a kouzelníky a divadla Roberta Houdiniho vnesl do kinematografie efekty, filmové triky a hraný děj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Československé cestovatelské plakáty zrcadlily dobu

Jako o oknech do neexistujícího světa mluví o cestovatelských plakátech autoři knihy Visit Czechoslovakia. Ta ukazuje, jak se Československo v různých obdobích snažilo podpořit turistiku a přitáhnout návštěvníky ze zahraničí.
před 7 hhodinami

Van Goghův aukční rekord za Kvetoucí kaštany málem zhatila minulost

Za 190,4 milionu dolarů (téměř 4,3 miliardy korun) se prodal obraz Châtaigniers en fleurs (Kvetoucí kaštany) od Vincenta van Gogha. Malba se stala čtvrtým nejvýše vydraženým výtvarným dílem historie a také nejdražším dílem tohoto nizozemského výtvarníka prodaným v aukci. Nad jejím uskutečněním přitom do poslední chvíle visel otazník kvůli požadavku potomků někdejších majitelů.
před 9 hhodinami

Z Puškinovy básně zmizel alkohol. Nepřípustné, uznalo ruské ministerstvo po kritice

Ruští vydavatelé učebnice literatury pro třetí třídu zkrátili báseň Alexandra Sergejeviče Puškina. Z veršů jednoho z nejvýznamnějších ruských poetů vypustili verše o alkoholu. To, co začalo jako údiv matky jednoho školáka, se přelilo do veřejné diskuse. V ní zaznělo i vyjádření z Kremlu, že do děl ruských velikánů by se nemělo zasahovat. Kritici nicméně vnímají krácení Puškinových veršů jako součást širší cenzury.
18. 11. 2026‌‌

Kvíz: Vyznáte se ve filmových Bondech?

Agentem 007 se v chystaném filmu stane Robert Pattinson. Slovy „Jsem Bond, James Bond“ se ale před ním představilo už šest jiných herců. Počínaje snímkem Dr. No v roce 1962. Kvíz ukáže, jak dobře se v představitelích neohroženého služebníka Jejího veličenstva vyznáte.
18. 11. 2026‌‌

Je tu GTA VI. Očekávají se stamiliardové tržby, unavené palce i kritika

Po třinácti letech vychází další díl videoherní série Grand Theft Auto (GTA). Těší se na něj desítky milionů hráčů po celém světě, ale na výsledky už čekají i ekonomové. Zisk hry by totiž měl překonat všechny filmy v dějinách. Ostatně globálním fenoménem se GTA VI stalo ještě před vydáním.
18. 11. 2026‌‌

Novým filmovým Bondem je Robert Pattinson

Britský herec Robert Pattinson se stane novým představitelem Jamese Bonda, oznámily oficiální účty filmové série o agentovi 007 na sociálních sítích. Čtyřicetiletý Pattinson bude sedmým hercem, který ztvární slavného britského špiona, a prvním po odchodu Daniela Craiga. Objeví se v připravovaném 26. filmu série, který bude režírovat Denis Villeneuve. Informovaly o tom agentury AP a Reuters.
16. 11. 2026Aktualizováno16. 11. 2026‌‌

Do Liberce se před Vánoci vrací Louskáček

Liberecké Divadlo F. X. Šaldy uvede baletní představení Louskáček. Vánoční příběh na hudbu Petra Iljiče Čajkovského je jedním z nejznámějších titulů klasického baletního repertoáru. Na liberecké jeviště se vrací po čtrnácti letech.
13. 11. 2026‌‌

Byla pro mě paní z padesátikoruny, říká o Anežce České její představitelka

U příležitosti výročí svatořečení Anežky České, k němuž došlo pár dní před sametovou revolucí, představila Česká televize v kinosále Pražského hradu dvoudílnou televizní minisérii Anežka. V programu ČT se historický příběh o osudu přemyslovské princezny objeví v první polovině prosince.
13. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.