Dům - Krobot ve výpovědi o generaci šedesátníků

Recenzenti o Domě psali jako o „skvěle proporčním současném dramatu“ a Liovou přirovnávali k režisérům Bohdanu Slámovi a Alici Nellis, jinde dokonce ke Kenu Loachovi, který své snímky zakládá na přirozených hereckých výkonech. Zdůrazňována byla obyčejná lidská intimita zobrazovaná uměleckými prostředky.

„Režisérčin přístup byl specifický v tom, že nás vedla velmi úspornou formou,“ prozradila Taťjana Medvecká. Její herecký kolega Miroslav Krobot, s nímž ve filmu tvoří manželský pár, prý Dům označil za polodokumentární film. „Není to dokument, ale chytře využitý dokumentární postup. Emoce a vztahy jsou naprosto jasné a ta, v uvozovkách, dokumentárnost, jim dodává sílu,“ vysvětlil.

Dům místo slov

Film vypráví příběh otce, který pro každou ze svých dcer staví na vlastní zahradě dům. Do stavby projektuje všechny své sny a ambice nerealizované v éře komunismu. Konflikt mezi generacemi se vyostřuje v okamžiku, kdy i mladší dcera začne proti otci a jeho snu nečekaným způsobem rebelovat.

„Není to míněno zle, jde tam o zázemí, vlastně o dobro těch dcer,“ doplnil ke své postavě otce Krobot. „Že se ten člověk mýlí a dělá chyby, to je normální. Že neumí dát najevo city a automaticky předpokládá, že se mají v rodině všichni rádi, to dělá spousta rodičů. Problém je ovšem ten, když se věci nepojmenují nebo neřeknou, tak si často druzí myslím, že nejsou.“

„Příběh je o vztahu otce a jeho dvou dcer. Je to vztah trochu komplikovaný, neumějí si projevit emoce, svou blízkost, i když po tom velmi touží. Otec dcerám staví domy, ale ony je v podstatě nechtějí, protože potřebují něco jiného. V širším kontextu je to i výpověď o generaci šedesátníků ve střední Evropě,“ domnívá se Zuzana Liová, která byla za svůj scénář oceněna už na festivalu v Cannes.

Mezigenerační téma je tématem bez hranic

Producenti jsou přesvědčeni, že téma filmu zaujme i západoevropské diváky. „Právě specifičnost je to jediné, co my jako Středoevropané a Východoevropané můžeme světu nabídnout. To je to, co oni na našich filmech shledávají zajímavým,“ upozornil po projekci na Berlinale jeden z producentů snímku Viktor Tauš. Dům je první produkční zkušeností tohoto režiséra, který má na kontě komedii Sněženky a machři po 25 letech nebo psychologické drama Kanárek. Navíc jádrem příběhu je mezigenerační konflikt a k tomu dochází všude na světě.

Generační rozdíl je i mezi Miroslavem Krobotem, Taťjanou Medveckou a režisérkou Zuzanou Liovou, k žádným sporům při natáčení ale prý nevedl. „Strávili jsme na začátku zhruba čtyři dny povídáním, kdy jsem si věci vyjasňovali. Zuzana je režisérka, scenáristka, tudíž je to ženský pohled. Ale mužský pohled ve filmu je docela vyvážený,“ dodal Krobot.