Pražské takřka intimní Muzeum Montanelli nabídlo své uměřené a komorní prostory výstavě, kterou lze označit za jednoznačný kurátorský úspěch. Křehká díla Pavly Aubrechtové i souběžně vystavený Kabinet Vladimíra Gebauera spolu s dalšími pracemi Radka Kratiny vytvářejí celek, který zaujme nejen svojí bohatou strukturou, ale také pozoruhodným konstantním pohledem (i formami zpracování) na dominantní témata, v díle obou autorů se opakující. Lze navíc pochválit za výběr autorů a hlavně pak za velmi kvalitní, takřka vzornou instalaci, provedenou ohleduplně a citlivě přímo majitelkou výstavního domu. V neposlední řadě pak nemalé prostory dávají možnost představit autory v nečekaně širokých souvislostech a často i způsobem jinde nerealizovatelným.
Tajemství Pavly Aubrechtové, Kabinet Vladimíra Gebauera
Není od věci nepřipomenout, že oba autoři jsou spolu zhruba čtyřicet let, aniž by ztratili každý svůj stálý rukopis. Navíc je až zarážející tvrdohlavost, s jakou neustoupili z nastoupené tvůrčí cesty, i když se museli (samozřejmě zdaleka nejen oni) potýkat se stupiditou let sedmdesátých. V pražském svobodném kulturním okruhu, který přetrval a naopak sílil i v oněch podivných nepřejících dobách, byli samozřejmě známí a cenění. Logicky vyrůstali přímo v kadlubu tvůrčí svobody šedesátých let, jejich stále pestřejší práce s materiálem nezná takřka hranic, ovlivnění japonskou kaligrafií i posléze nejnovějšími postupy i pohledy současného moderního umění celým dílem čitelně prostupují.
Pavla Aubrechtová (absolventka od Františka Muziky) dokládá svými pracemi, zdůrazňujícími skromnost, prostotu, vše prostupující něhu, dokonalý profesionální přístup a názorovou svobodu. Spatříme drobné, až mikroskopické objekty, asambláže, skleničky, zkumavky, krabičky, šuplíčky, ale také kresby, akvarely, koláže, nejrůznější grafická sdělení, práce s nitěmi, hřebíčky, staniolem, tužkami, emulzemi, všemožné lepení, stříhání, muchlání, balení, moření, barvení, kompozice uschovatelné a uschovávané, bohatství ukrývané v krabičkách, lahvičkách, šuplíčcích, skříních, kredencích, zraňování hmot, ploch, prostoru, používání nejrůznějších písem. Množství při detailnějším zkoumání zahlcující, přitom však bavící i laskající. A tím vším velebená příroda, poezie, láska… Sebejistý a krásný svět autorky, která ve svých dílech dochází až ke konceptu, po jejím boku funguje nadhled a humor.
- Vladimír Gebauer / instalace děl zdroj: Muzeum Montanelli
- Vladimír Gebauer / instalace děl zdroj: Muzeum Montanelli
Vladimír Gebauer (končil u prof. Jiroudka) postupuje podobně – i on je konstantně tvrdohlavě svůj. Příroda a láska k ní se do jeho děl doslova otiskují. Pracuje nejen s barvami, ale velmi lehce a přirozeně také se dřevem, pískem, jílem, papírem i kamenem. I jeho část výstavy dokládá významnou citlivost jako jeden z důležitých tvůrčích momentů i propojovací most k tvorbě Pavly Aubrechtové. Láska ke kresbě (i poezii) na straně jedné i mužný profil jeho prací na straně druhé ohraničují výraznou osobnost českého výtvarného světa současnosti – potvrzují postoje, které zdůrazňují základní lidské morální hodnoty.
Muzeum Montanelli, MuMo, Nerudova 13, 118 01 Praha 1, Otevírací hodiny: Út – So: 12.00 – 18.00, Ne: 12.00 – 16.00, výstava potrvá do 31. 1. 2012