Praha - Autor sci-fi a dobrodružné literatury, trampský písničkář Jaroslav Velinský, přezdívaný Kapitán Kid, zemřel dnes ráno ve věku 79 let v ústecké Masarykově nemocnici. Kapitán Kid patřil již od padesátých let k trampskému hnutí. Řada jeho písní u táborových ohňů zlidověla a kromě autorské tvorby se podílel v šedesátých letech i na vzniku festivalu Porta. Své první profilové album No to se ví vydal v roce 1983. „Já jsem hlavně spisovatel. Se mnou každej začne hovořit nejdřív o muzice, ale já jsem přitom diletant naprostej jako muzikant a myslím si, že jsem jako diletant i textař…Žádnej velkej muzikant nejsem,“ tvrdil o sobě Velinský. Do posledních dnů pracoval, připravoval scénář rozhlasového pořadu a nové literární dílo. Jeho přátelé rozhodli, že Potlach s Kidem uspořádají 14. června jako vzpomínkový pořad na svého kamaráda.
Pro čtenáře sci-fi odešel Jaroslav Velinský, pro trampy Kapitán Kid
„Česká hudební i literární veřejnost ztrácí v Jaroslavu Velinském výraznou postavu, která značně ovlivnila tvorbu řady dalších autorů v oblasti trampské a folkové písně a která se svým literárním dílem zařadila mezi nejznámější autory české detektivní, ale i sci-fi a dobrodružné literatury,“ uvedl Josef Vejlupek, člen Rady festivalu Porta. Do posledních dnů svého života pracoval; připravoval se svými kolegy scénář pořadu Potlach s Kidem na letošní Mezinárodní festival Porta a také diktoval text svého posledního literárního díla.
Muzikant nebo spisovatel?
„Už ve svých čtrnácti jsem snil, že budu spisovatelem. Nikdy jsem netoužil být zpěvákem a nikdy jsem se jím necítil. Mohl jsem psát i prosté písničky a na objednávku, ale vždycky mi šlo o to, abych nešel pod laťku, aby tam to řemeslo bylo. Kdysi byly obdivovány mé rýmy, ale já prostě věděl, že nemůžu rýmovat den-sen-ven. To jsem třeba vyčítal Wabimu Ryvolovi, kterému to bylo jedno. Chtěl jsem být spisovatelem, a to se mi splnilo v době, kdy to je třeba finančně na nic.“ (S rozhovoru pro magazín Zlín.cz)
Čtenářům v Československu ukázal, jak se píše žánrová literatura v Americe. Fanoušci ho berou za českého A. C. Clarka či Isaaca Asimova. V roce 1969 mu vyšla první kniha, science fiction Zápisky z Garthu/ Leonora, katastrofický příběh z budoucnosti. V roce 1984 mu vyšla v antologii Stalo se zítra novela Den a noc, jejímž hrdinou je investigativní žurnalista Christy Biggs. Odehrává v Antarktidě 21. století a jeho součástí je vložené fantasy vyprávění Putování rytíře Haralda do země Obrasilské. Novela získala ocenění Golem SF Award 1985 za nejlepší povídku roku.
V roce 1995 vyšel román Engerlingové, sociální utopie o skupině lidí, která se dobrovolně skryje do uměle zbudovaného „lepšího“ světa v podzemí. Kniha byla oceněna Akademií sci-fi, fantasy & hororu jako nejlepší sci-fi román roku. V témže roce se vrátil k postavě antarktického novináře Christyho Biggse. K novele Den a noc připsal další dva příběhy a vydal je pod společným názvem Kontinent neomezených možností. Znovu také vyšla jeho prvotina Zápisky z Garthu/ Leonora, rozšířená o nově napsaný druhý díl. Touto knihou v podstatě zahájilo činnost Velinského soukromé nakladatelství Kapitán Kid, které se opírá o Klub kamarádů Kapitána Kida, který sdružoval čtenáře jeho knih a fanoušky jeho hudby.
Od počátku se též věnoval detektivní literatuře. V roce 1969 mu vyšel román Spravedlivá pistole, jehož hlavním hrdinou je předčasně penzionovaný kriminalista Augustin Veliký a jeho přátelé. Jejich druhý případ vyšel v roce 1972 pod názvem Hra na smrt (autor byl tentokrát skryt pod pseudonymem Václav Rabský). Třetí knihou se stejnými hrdiny je Mrtvý z Olivetské hory, vydaný až roku 1990 jako první svazek znovuobnoveného Rodokapsu. Čtvrtou pak Krvavá fontána rozepsaná v roce 1970, dokončená a vydaná nakladatelstvím Kapitán Kid roku 2010.
Kromě detektivek a sci-fi psal i romány pro mládež. Už dříve, v roce 1984, přišel s novým hrdinou – bezděčným detektivem Otou Finkem, který je občanským povoláním soustružník. Říká se, že Fink byl úspěšný díky tomu, že svůj detektivní bystrozrak opíral současně o hluboké profesní znalosti a také o znalost drobných všedních problémů obyčejných českých lidiček. Tím jeho knihy připomínaly romány Dicka Francise. Vynikající překladatel angloamerické literatury František Jungwirth prohlásil: „Má-li naše literatura svého Philipa Marlowa, je jím Ota Fink z knih Jaroslava Velinského.“ Od roku 1995 psal i detektivní příběhy ze současnosti, jejichž hrdinou je také Ota Fink, jako kriminalista v penzi a majitel soukromé detektivní agentury Discret.
Bez povšimnutí u něj nezůstal ani dobrodružný román, určený většinou mládeži. V roce 1987 vydal historický příběh z husitské doby Muž v zeleném poli. Romány Cestou dračích lodí (1989) a Přídí k severu (1991) jsou středověké příběhy ze severních moří, které na sebe volně navazují. El Hombre Dorado (1993 - pseudonym Kapitán Kid) je dobrodružným příběh o hledání inckého zlata. Největší ohlas však vzbudil jeho román Poslední tajemství Jana T. (2003), kterým navázal na stínadelskou trilogii Jaroslava Foglara o Rychlých šípech.
Chybět bude i trampům
Kapitán Kid
„Já se přiznám. Kamarádi trampové, odpusťte mi to! Při tolika profesích z oboru uměleckých řemesel nemohu být ortodoxní nic. Ani tramp. Mohu být - a jsem - ortodoxní tramp, když se sejdeme u ohně a zpívá se Vlajka. V tu chvíli mám v krku stejný knedlík jako všichni okolo, a proto jsem považoval vtipkování při Vlajce na Portě za přinejmenším nepatřičné.“ (Z rozhovoru pro magazín Zlín.cz)
Velinský se narodil 18. prosince 1932 v Praze, kde prožil i mládí. Během života vystřídal řadu zaměstnání. Byl horníkem, soustružníkem, hlídačem i opravářem. V 50. letech napsal první trampské písně, aktivně se zapojil do trampského hnutí a v roce 1967 se v Ústí nad Labem podílel na vzniku festivalu Porta. Za činnost v oblasti kultury v roce 2010 obdržel Cenu primátora města Ústí nad Labem.