Matyáš Bernard Braun: Sv. Juda Tadeáš

Alegorické sochy ctností a neřestí, jež zdobí známý Hospital Kuks a představují špičku evropského barokního sochařství v plenéru, jsou asi nejznámějším dílem Matyáše Bernarda Brauna. Krom nich je za symbol jeho tvorby považováno i dílo Sv. Juda Tadeáš, které můžeme spatřit v pražské Národní galerii. Na soše apoštola lze ukázat všechny základní znaky Braunova řezbářského umění, kterými se tak vylučoval z dosavadního domácího prostředí, překvapoval a fascinoval.

V roce 1929 zjistil Karel Bořivoj Mádl, že socha, kterou tehdy nalezl v prostorách Klementina, nepochází z tohoto sídla staroměstských jezuitů, ale z kdysi nedaleko stojícího farního kostela Panny Marie na Louži. Socha sv. Judy Tadeáše je tak jen jedním fragmentem z mnohem bohatší výzdoby kostela.

Zároveň jde o jednu z mála řezeb, o nichž se dá s jistou nadsázkou tvrdit, že vznikla ještě Braunovou vlastní rukou. Pár let nato už nebyl schopen zvládat obrovské množství práce, které se na jeho dílnu valilo, svěřoval ji tak rovněž svým tovaryšům a učedníkům. Nejenom o anatomických detailech díla jedné z nejvýznamnějších osobností období baroka pohovoří kurátor Tomáš Hladík.

Nahrávám video
Národní galerie v Praze nikdy nezavírá - Sv. Juda Tadeáš
Zdroj: ČT24

Tomáš Hladík je vedoucím Sbírky starého umění, oddělení českého umění. Vystudoval obory dějiny umění – historie na Filozofické fakultě UK v Praze (1978). V Národní galerii se věnuje sochařství období renesance a baroka; současně se podílel na přípravách výstav barokního umění v Čechách (Praha 2001, Lille 2002/2003, Praha 2010/2011).

Český sochař a řezbář tyrolského původu Matyáš Bernard Braun (1684–1738) se tradičnímu sochařství vyučil v Salzburgu a za svého pobytu v Itálii se seznámil s barokní tvorbou Gianlorenza Berniniho a renesančním uměním Michelangela Buonarrotiho. Kolem roku 1710 se natrvalo usadil v Praze.

Hned jeho první socha Vidění Sv. Luitgardy pro Karlův most mu získala obdiv Pražanů i velké množství nových zakázek. Podílel se například na výzdobě kostela sv. Klementa v Klementinu, Černínského paláce na Hradčanech nebo již zmiňovaného špitálu v Kuksu.

Další díl z cyklu Národní galerie nikdy nezavírá přineseme opět v neděli 20. května. Společně s Tomášem Hladíkem se podíváme na další autentickou Braunovu sochu z jeho pražské dílny - Ukřižovaný z kláštera v Plasích. Všechny předešlé díly naleznete zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Hra Ochranný reflex odráží v Ostravě téma sexuálního násilí

Dvacet let hluboko ukrývané tajemství odhaluje nová inscenace v Divadle Petra Bezruče v Ostravě. V české premiéře divadelníci nastudovali hru Ochranný reflex. Irská dramatička Deirdre Kinahanová v ní zpracovala téma sexuálního násilí.
před 13 hhodinami

Začíná rekonstrukce Nové scény. Národní divadlo tak napravuje kompromis

Národní divadlo zahajuje generální rekonstrukci Nové scény. Za 1,8 miliardy bez DPH má především brutalistní budovu z počátku osmdesátých let lépe přizpůsobit divadelnímu provozu. Plášť ze čtyř tisíc skleněných „obrazovek“, kvůli nimž bývá stavba vyzdvihována i haněna, zůstane, projde ale renovací. Stejně jako architektonicky cenný interiér.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Jan Svěrák sbalil pět švestek a natočil komedii

Režisér Jan Svěrák dokončuje nový film. Jmenuje se Pět švestek a vypráví o partě přátel, která se rozhodne vzít život ještě jednou do vlastních rukou a vyplout na moře. Zahráli si je Lenka Termerová, Oldřich Kaiser, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Premiéra Pěti švestek je naplánován na květen.
před 17 hhodinami

VideoVečerníček O Pejskovi a kočičce míří na prestižní festival v Annecy

Tvůrci večerníčku České televize O Pejskovi a kočičce se v červnu zúčastní festivalu ve francouzském Annecy. Prestižní přehlídka novou verzi původního seriálu z padesátých let vybrala do soutěže televizních projektů. Sedm epizod režisérky Barbory Dlouhé podle knihy Josefa Čapka mělo premiéru loni na podzim na Déčku. Obě hlavní postavy namluvil Marek Eben a nově je doprovodila jazzová hudba Jakuba Šafra.
23. 3. 2026

Chceme-li změnit realitu v Unii, musíme upozorňovat na negativa, říká režisér Made in EU

Stefan Komandarev patří mezi výrazné bulharské filmaře. Jeho díla ocenil festival v Talinnu, před třemi lety získal hlavní cenu v Karlových Varech a jeho nejnovější film měl světovou premiéru v Benátkách. Právě novinku Made in EU teď promítají i česká kina. Snímek měl premiéru na festivalu lidskoprávní kinematografie Jeden svět. Režisér, scenárista a producent ho na přehlídce uvedl osobně.
23. 3. 2026

Ceny kritiky ovládlo Divadlo Na zábradlí, inscenací roku jsou ale Krkavci

Tři ceny divadelní kritiky za rok 2025 míří do pražského Divadla Na zábradlí, a to za herecké výkony Miloslava Königa a Magdalény Sidonové a pro divadlo roku. Nejlepší loňská inscenace Krkavci se rovněž hrála v Praze, ovšem v Dejvickém divadle.
22. 3. 2026Aktualizováno22. 3. 2026

Poslední výstřel zasáhne výběrem z české a polské fantastiky

Současně v Česku a Polsku vychází kniha Poslední výstřel. Antologii fantastických povídek připravila dvě výrazná jména žánrové literatury – Leoš Kyša a Jakub Ćwiek. Uvedení knihy podpořil Polský institut v Praze.
22. 3. 2026

Vikingy v Městském divadle Brno čeká rodinné dobrodružství

Městské divadlo Brno připravilo autorský muzikál ViK!NG. Diváci v dobrodružné komedii navštíví bájný svět vikingů. S přípravou tohoto rodinného představení začali tvůrci už v roce 2022. Trojice autorů se sešla už dříve při psaní historického muzikálu Devět křížů.
21. 3. 2026
Načítání...