Liberec - V polovině šedesátých let se atmosféra komunistického Československa začala pomalu uvolňovat. I proto mohl do Liberce přijet koncertovat francouzský rokenrolový zpěvák Johnny Hallyday přezdívaný evropský Elvis. Mimořádná hudební událost ale rychle přerostla do srážek s policií, která situaci využila k novým represím. Režim na základě koncertu zahájil tvrdé celostátní tažení proti takzvaným vlasatcům a máničkám, jejichž kadeře pak skončily pod policejními nůžkami. A někteří dopadli mnohem hůř.
Liberecká vzpoura mániček v roce 1966
Na sklonku června 1966 vystoupila v Lidových sadech v Liberci francouzská rocková hvězda Johnny Hallyday. Hallyday byl přezdíván francouzský Presley, když Elvis Presley vydal nějakou písničku, Hallyday ji nazpíval ve svém jazyce a po svém. Měl ale i svou vlastní tvorbu, které byla ve své době velice oblíbená. Proč ale mohl v tehdejším Československu koncertovat zrovna Hallyday, představitel pro stát nepopulárního rocku, je otázkou. Možná právě proto, že byl Francouz a ve Francii byla silná komunistická strana a Francie tak nepředstavovala pro režim takovou hrozbu jako třeba anglosaské státy.
„To byla muzika parádní, na tehdejší dobu to byl rock´n´roll jeden za druhým. Bylo to perfektně hraný, ty muzikanti, to byla prostě klasa, to my tady do té doby neviděli,“ oceňuje i dnes hallydayovu hudbu Petr Šimr.
Jenže zdánlivě neškodný Francouz způsobil nečekaný rozruch a koncert měl pro řadu mladých lidí nejen v Liberci smutnou dohru. První incident se odehrál už na začátku libereckého koncertu, mnozí fanoušci totiž neměli peníze na vstupenky, proto se snažili do areálu dostat přes plot. Časem začalo být nebezpečno i v samotném areálu amfiteátru, kde se lidé tlačili, aby se dostali co nejblíže ke zpěvákovi. Vzduchem začaly létat i kelímky od piva naplněné drny, objevily se také zapálené noviny. „To muselo být stoprocentně vyprovokované nějakýma placenýma provokatérama, který normální člověk bude házet po muzikantech drny s pískem a kelímky od piva, to jsem prostě nechápal,“ řekl jeden z účastníků koncertu Petr Šimr.
„Po tom koncertě se ten dav dožadoval buď nějakého přídavku, nebo nějakého kontaktu s Johnnym Hallydayem. Ten samozřejmě už nevylezl. Ten vykoukl. Byla tam tenkrát bezpečnost, která to rozháněla,“ popsal účastník libereckého koncertu Johny Hallydaye.
Koncert tak rozehnala Veřejná bezpečnost a následky na sebe nenechaly dlouho čekat. Začaly výslechy a zatýkání, trestní stíhání bezpečnost zahájila proti 18 lidem. Okresní soud v Liberci v srpnu 1966 vynesl šest nepodmíněných trestů ve výši od deseti měsíců do roku a půl. Dvanáct mladých lidí vyvázlo s podmínkou. Soud provázela propagandistická kampaň.
„Charakteristickým rysem je pro ně ztráta společenských hodnot, bezvýchodnost v pohledu na vlastní místo ve společnosti, okázalý nezájem o jakékoliv společenské dění emonstrovaný rozedraným a odpuzujícím zevnějškem. Neupravené vlasy, špína těla i zchátralost oděvů a sklony k nadměrnému požívání alkoholických nápojů, tendence provokovat siláckými výkony při větších shromážděních jen dokreslují jejich celkový profil,“ popisoval vlasatce ve své dokumentaci ÚV KSČ.
Koncert Johnnyho Hallydaye byl jednou ze záminek, která potom vedla k rozpoutání velké akce Veřejné bezpečnosti, která dostala název Vlasatci. Akce byla schválena vedením komunistické strany a šlo v podstatě o snahu evidovat lidi, kteří by mohli být považováni za vlasatce. Ve všech krajích bylo evidováno asi 4 000 osob, z nichž několik stovek bylo násilím v policejních celách ostříháno za přítomnosti hygieniků, kteří prohlásili ty osoby za zavšivené nebo za hygienicky závadné. Akce se zúčastnilo velké množství institucí od svazu mládeže po národní výbory, které vydávaly speciální vyhlášky, podle nichž vlasatci nesměli například chodit do kin, nebo jim nemělo být naléváno v hospodách a omezen byl i jejich pohyb v některých veřejných prostorách. Počátkem sedmdesátých let pak vypukla další vlna represe proti dlouhovlasým mužům, kterou organizoval Socialistický svaz mládeže pod proslulým heslem Máš-li dlouhý vlas, nechoď mezi nás.