Liberecká vzpoura mániček v roce 1966

Liberec - V polovině šedesátých let se atmosféra komunistického Československa začala pomalu uvolňovat. I proto mohl do Liberce přijet koncertovat francouzský rokenrolový zpěvák Johnny Hallyday přezdívaný evropský Elvis. Mimořádná hudební událost ale rychle přerostla do srážek s policií, která situaci využila k novým represím. Režim na základě koncertu zahájil tvrdé celostátní tažení proti takzvaným vlasatcům a máničkám, jejichž kadeře pak skončily pod policejními nůžkami. A někteří dopadli mnohem hůř.

Na sklonku června 1966 vystoupila v Lidových sadech v Liberci francouzská rocková hvězda Johnny Hallyday. Hallyday byl přezdíván francouzský Presley, když Elvis Presley vydal nějakou písničku, Hallyday ji nazpíval ve svém jazyce a po svém. Měl ale i svou vlastní tvorbu, které byla ve své době velice oblíbená. Proč ale mohl v tehdejším Československu koncertovat zrovna Hallyday, představitel pro stát nepopulárního rocku, je otázkou. Možná právě proto, že byl Francouz a ve Francii byla silná komunistická strana a Francie tak nepředstavovala pro režim takovou hrozbu jako třeba anglosaské státy. 

„To byla muzika parádní, na tehdejší dobu to byl rock´n´roll jeden za druhým. Bylo to perfektně hraný, ty muzikanti, to byla prostě klasa, to my tady do té doby neviděli,“ oceňuje i dnes hallydayovu hudbu Petr Šimr.

Jenže zdánlivě neškodný Francouz způsobil nečekaný rozruch a koncert měl pro řadu mladých lidí nejen v Liberci smutnou dohru. První incident se odehrál už na začátku libereckého koncertu, mnozí fanoušci totiž neměli peníze na vstupenky, proto se snažili do areálu dostat přes plot. Časem začalo být nebezpečno i v samotném areálu amfiteátru, kde se lidé tlačili, aby se dostali co nejblíže ke zpěvákovi. Vzduchem začaly létat i kelímky od piva naplněné drny, objevily se také zapálené noviny. „To muselo být stoprocentně vyprovokované nějakýma placenýma provokatérama, který normální člověk bude házet po muzikantech drny s pískem a kelímky od piva, to jsem prostě nechápal,“ řekl jeden z účastníků koncertu Petr Šimr.

„Po tom koncertě se ten dav dožadoval buď nějakého přídavku, nebo nějakého kontaktu s Johnnym Hallydayem. Ten samozřejmě už nevylezl. Ten vykoukl. Byla tam tenkrát bezpečnost, která to rozháněla,“ popsal účastník libereckého koncertu Johny Hallydaye.

10 minut
Liberecká vzpoura mániček v roce 1966
Zdroj: ČT24

Koncert tak rozehnala Veřejná bezpečnost a následky na sebe nenechaly dlouho čekat. Začaly výslechy a zatýkání, trestní stíhání bezpečnost zahájila proti 18 lidem. Okresní soud v Liberci v srpnu 1966 vynesl šest nepodmíněných trestů ve výši od deseti měsíců do roku a půl. Dvanáct mladých lidí vyvázlo s podmínkou. Soud provázela propagandistická kampaň.

„Charakteristickým rysem je pro ně ztráta společenských hodnot, bezvýchodnost v pohledu na vlastní místo ve společnosti, okázalý nezájem o jakékoliv společenské dění emonstrovaný rozedraným a odpuzujícím zevnějškem. Neupravené vlasy, špína těla i zchátralost oděvů a sklony k nadměrnému požívání alkoholických nápojů, tendence provokovat siláckými výkony při větších shromážděních jen dokreslují jejich celkový profil,“ popisoval vlasatce ve své dokumentaci ÚV KSČ.

Koncert Johnnyho Hallydaye byl jednou ze záminek, která potom vedla k rozpoutání velké akce Veřejné bezpečnosti, která dostala název Vlasatci. Akce byla schválena vedením komunistické strany a šlo v podstatě o snahu evidovat lidi, kteří by mohli být považováni za vlasatce. Ve všech krajích bylo evidováno asi 4 000 osob, z nichž několik stovek bylo násilím v policejních celách ostříháno za přítomnosti hygieniků, kteří prohlásili ty osoby za zavšivené nebo za hygienicky závadné. Akce se zúčastnilo velké množství institucí od svazu mládeže po národní výbory, které vydávaly speciální vyhlášky, podle nichž vlasatci nesměli například chodit do kin, nebo jim nemělo být naléváno v hospodách a omezen byl i jejich pohyb v některých veřejných prostorách. Počátkem sedmdesátých let pak vypukla další vlna represe proti dlouhovlasým mužům, kterou organizoval Socialistický svaz mládeže pod proslulým heslem Máš-li dlouhý vlas, nechoď mezi nás.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Jamese Bonda bude úkolovat Amazon, nemusí zůstat jen u filmu

Technologický gigant Amazon převzal tvůrčí kontrolu nad budoucností Jamese Bonda. Společnost Amazon MGM Studios uzavřela dohodu s dlouholetými správci bondovek Barbarou Broccoliovou a Michaelem G. Wilsonem. To vede k dohadům, jak moc se mise filmového agenta 007 promění a jestli se fanoušci konečně dočkají dalšího filmu.
před 12 hhodinami

Designér Plecháč stoupá vzhůru a není na to sám

Moravská galerie v Brně představuje oceňovaného designéra Jana Plecháče. Výstava pod názvem Vzhůru! Shromažďuje jeho díla za patnáct let tvorby, od studentských let až po současnost, kdy pracuje jako umělecký šéf pro světoznámou sklářskou firmu.
před 17 hhodinami

Frontman Placebo nazval italskou premiérku fašistkou. Čeká ho soud

Zpěvák britské rockové skupiny Placebo Brian Molko před dvěma lety označil italskou premiérku Giorgiu Meloniovou za fašistku či nacistku. Za slova pronesená na koncertě v Turíně byl obviněn z urážky a půjde před soud. Není jediným umělcem, který se kvůli údajným pomluvám dostal s předsedkyní italské vlády do křížku.
20. 2. 2025

Londýn chystá rozsáhlou opravu brutalistního komplexu Barbican

Londýn se chystá na opravu unikátního kulturního centra Barbican. Brutalistní komplex ze sedmdesátých let hostí často světové orchestry nebo filmové hvězdy, postupně však chátrá. Vedení britské metropole chce do centra investovat sto milionů liber, v přepočtu zhruba tři miliardy korun. Oprava má být celková, město zamýšlí vrátit komplex do podoby co nejbližší té původní. Jsou v něm mimo jiné dva tisíce bytů, koncertní sály, kina, restaurace, knihovna nebo také hudební škola. To všechno mohlo vyrůst po válce přímo v historickém centru Londýna jen kvůli tomu, že původní čtvrti zdevastovalo německé bombardování během druhé světové války.
20. 2. 2025

Festival Jeden svět letos věnuje zvláštní pozornost dění na Slovensku

Letošní ročník festivalu Jeden svět nabídne více než stovku filmů s lidskoprávní tématikou. Zahájí ho snímek Vzpomínky plné přízraků, který se odehrává ve válkou poznamenané Sýrii. V kategorii Slovenská cesta se Jeden svět věnuje také dění v sousední zemi. Přehlídka, kterou po sedmadvacáté pořádá Člověk v tísni, se uskuteční od 12. března do 27. dubna. Filmy mohou lidé zhlédnout v 57 městech a obcích po celém Česku.
19. 2. 2025

Dobrá literatura vychází z přemýšlení o smrti, říká nobelista Pamuk

Prahu navštívil turecký spisovatel a laureát Nobelovy ceny Orhan Pamuk a uvedl překlad zatím svého posledního románu Morové noci. Představil se i jako výtvarník – v Centru současného umění DOX právě probíhá výstava jeho děl s názvem Útěcha věcí. Rozhovor s nobelistou vedla Tereza Willoughby.
18. 2. 2025

Zemřel autor Skleněného pokoje, spisovatel Simon Mawer

Ve věku 76 let zemřel v minulém týdnu britský spisovatel Simon Mawer, autor románů Skleněný pokoj či Pražské jaro, napsal web The Bookseller s odvoláním na nakladatelství Abacus, které Mawerovo dílo dlouhodobě vydávalo.
18. 2. 2025Aktualizováno18. 2. 2025

Bílý lotos se vrací ve třetí sérii. Objeví se i známé tváře

Jeden z nejoceňovanějších televizních hitů posledních let Bílý lotos se vrací ve třetí sérii. Černá komedie se tentokrát přesunula do Thajska. Než se odhalí oběť tragédie, stráví diváci jeden týden s pestrou paletou postav. Mnohdy bizarní figury z té nejbohatší společenské vrstvy hrají neokoukané i známé tváře – v nové sérii se objeví třeba Jason Isaacs ze série o Harrym Potterovi nebo Walton Goggins známý z filmů Quentina Tarantina. První dvě řady získaly patnáct televizních cen Emmy a dva Zlaté glóby. Už teď je potvrzená i čtvrtá série.
17. 2. 2025
Načítání...