Liberecká vzpoura mániček v roce 1966

Liberec - V polovině šedesátých let se atmosféra komunistického Československa začala pomalu uvolňovat. I proto mohl do Liberce přijet koncertovat francouzský rokenrolový zpěvák Johnny Hallyday přezdívaný evropský Elvis. Mimořádná hudební událost ale rychle přerostla do srážek s policií, která situaci využila k novým represím. Režim na základě koncertu zahájil tvrdé celostátní tažení proti takzvaným vlasatcům a máničkám, jejichž kadeře pak skončily pod policejními nůžkami. A někteří dopadli mnohem hůř.

Na sklonku června 1966 vystoupila v Lidových sadech v Liberci francouzská rocková hvězda Johnny Hallyday. Hallyday byl přezdíván francouzský Presley, když Elvis Presley vydal nějakou písničku, Hallyday ji nazpíval ve svém jazyce a po svém. Měl ale i svou vlastní tvorbu, které byla ve své době velice oblíbená. Proč ale mohl v tehdejším Československu koncertovat zrovna Hallyday, představitel pro stát nepopulárního rocku, je otázkou. Možná právě proto, že byl Francouz a ve Francii byla silná komunistická strana a Francie tak nepředstavovala pro režim takovou hrozbu jako třeba anglosaské státy. 

„To byla muzika parádní, na tehdejší dobu to byl rock´n´roll jeden za druhým. Bylo to perfektně hraný, ty muzikanti, to byla prostě klasa, to my tady do té doby neviděli,“ oceňuje i dnes hallydayovu hudbu Petr Šimr.

Jenže zdánlivě neškodný Francouz způsobil nečekaný rozruch a koncert měl pro řadu mladých lidí nejen v Liberci smutnou dohru. První incident se odehrál už na začátku libereckého koncertu, mnozí fanoušci totiž neměli peníze na vstupenky, proto se snažili do areálu dostat přes plot. Časem začalo být nebezpečno i v samotném areálu amfiteátru, kde se lidé tlačili, aby se dostali co nejblíže ke zpěvákovi. Vzduchem začaly létat i kelímky od piva naplněné drny, objevily se také zapálené noviny. „To muselo být stoprocentně vyprovokované nějakýma placenýma provokatérama, který normální člověk bude házet po muzikantech drny s pískem a kelímky od piva, to jsem prostě nechápal,“ řekl jeden z účastníků koncertu Petr Šimr.

„Po tom koncertě se ten dav dožadoval buď nějakého přídavku, nebo nějakého kontaktu s Johnnym Hallydayem. Ten samozřejmě už nevylezl. Ten vykoukl. Byla tam tenkrát bezpečnost, která to rozháněla,“ popsal účastník libereckého koncertu Johny Hallydaye.

10 minut
Liberecká vzpoura mániček v roce 1966
Zdroj: ČT24

Koncert tak rozehnala Veřejná bezpečnost a následky na sebe nenechaly dlouho čekat. Začaly výslechy a zatýkání, trestní stíhání bezpečnost zahájila proti 18 lidem. Okresní soud v Liberci v srpnu 1966 vynesl šest nepodmíněných trestů ve výši od deseti měsíců do roku a půl. Dvanáct mladých lidí vyvázlo s podmínkou. Soud provázela propagandistická kampaň.

„Charakteristickým rysem je pro ně ztráta společenských hodnot, bezvýchodnost v pohledu na vlastní místo ve společnosti, okázalý nezájem o jakékoliv společenské dění emonstrovaný rozedraným a odpuzujícím zevnějškem. Neupravené vlasy, špína těla i zchátralost oděvů a sklony k nadměrnému požívání alkoholických nápojů, tendence provokovat siláckými výkony při větších shromážděních jen dokreslují jejich celkový profil,“ popisoval vlasatce ve své dokumentaci ÚV KSČ.

Koncert Johnnyho Hallydaye byl jednou ze záminek, která potom vedla k rozpoutání velké akce Veřejné bezpečnosti, která dostala název Vlasatci. Akce byla schválena vedením komunistické strany a šlo v podstatě o snahu evidovat lidi, kteří by mohli být považováni za vlasatce. Ve všech krajích bylo evidováno asi 4 000 osob, z nichž několik stovek bylo násilím v policejních celách ostříháno za přítomnosti hygieniků, kteří prohlásili ty osoby za zavšivené nebo za hygienicky závadné. Akce se zúčastnilo velké množství institucí od svazu mládeže po národní výbory, které vydávaly speciální vyhlášky, podle nichž vlasatci nesměli například chodit do kin, nebo jim nemělo být naléváno v hospodách a omezen byl i jejich pohyb v některých veřejných prostorách. Počátkem sedmdesátých let pak vypukla další vlna represe proti dlouhovlasým mužům, kterou organizoval Socialistický svaz mládeže pod proslulým heslem Máš-li dlouhý vlas, nechoď mezi nás.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025

Chrám Hagia Sofia čeká velká rekonstrukce, má odolat i zemětřesení

Jedna z nejznámějších sakrálních staveb světa, istanbulská Hagia Sofia, má před sebou jednu z nejrozsáhlejších renovací ve své dlouhé historii. Turečtí experti chtějí opravit a zpevnit její kupole tak, aby lépe odolaly případnému zemětřesení. Patnáct set let starý kostel přeměněný na mešitu patří k nejnavštěvovanějším památkám. Otevřená veřejnosti má zůstat i během stavebních prací.
16. 4. 2025
Načítání...