Království za sýr! Kozí příběh 2 je více pohádkový

Řekněte sýýýr! Kolem něj se totiž točí nové dobrodružství Kuby, Máci, jejich dětí a prostořeké „tety“ Kozy. Opustili starou Prahu i s jejími pověstmi a odstěhovali se do sýrového království. I pokračování prvního českého celovečerního 3D animovaného filmu je samozřejmě ve 3D. Tedy přesněji ve 3DÉÉÉ.

První Kozí příběh, s podtitulem Pověsti staré Prahy (2008), byl nejúspěšnějším tuzemským animovaným filmem. Na jeho pokračování - Kozím příběhu se sýrem - tvůrci, v čele s Janem Tománkem (režisérem, producentem a také spoluautorem scénáře a druhým střihačem), pracovali tři roky. Největší babračka byla pochopitelně s animací, s níž vypomohli i zahraniční animátoři.

„První díl byl hodně stylizován do loutky, protože jsme se snažili jít s českou školou, která je loutková. V druhém díle jsou pohyby trochu víc gumové, natahovací. Už jsme si dovolili i takovéhle věci, ale nechtěli jsme se přiblížit Disneymu, naopak zůstat trochu v Čechách,“ popsal rozdíl oproti prvnímu Kozímu příběhu hlavní animátor Pavel Ondrašík. 

Zámořským animákům se čeští tvůrci nepokoušeli záměrně přiblížit ani při psaní scénáře. I když postava přidrzlé mluvící Kozy k podobnosti s užvaněným Oslíkem ze Shreka tak trochu sváděla a svádí. „Gagy jsou vymýšleny na míru české pohádky,“ tvrdí Ondrašík, že rozhodně nechtěli „vykrádat“ známé zahraniční animované nebo hrané filmy. Je pravda, že vtípky odkazující k jiným kinematografickým titulům - třeba povzdych „připadám si jako hrdobec“ nebo baba jaga (přesněji čertova babka, co ale vypadá jako baba jaga) s hlasem Martina Dejdara - postřehne leda český (možná ještě slovenský) divák.

Příběh je oproti tomu srozumitelný pro kohokoli, je totiž naroubován na jednoduchou pohádkovou konstrukci o království v ohrožení. Tematicky tedy Jan Tománek opustil pražské pověsti. „Ty hlavní jsme vyčerpali už v jedničce,“ vysvětluje. „A také jsem chtěl udělat něco víc o dětech a pro děti.“ Pozonost proto přenesl na dětské hrdiny - hlavními aktéry už nejsou Kuba a jeho vyvolená, kyprá Máca, ale jejich děti Honzík a Zuzanka, které se jmenujou stejně jako Tománkovi potomci. Zůstává ovšem Koza (děti ji oslovují „teto“!), navíc vlastně většinu akcí druhého dílu kočíruje.

Spolu s dětmi se vydává do samotného pekla, aby zachránila Kubu a Mácu, které unesl čert, před nepěkným osudem v podobě uchošťouru a ingredience do nudlové polívky. Oběťmi únosu se Kuba s Mácou stali kvůli své sýrařské živnosti. Lucifer se totiž prý po sýrech může utlouct, i pan král „má jednu manýru, že ujíždí na sýru“, v kteréžto závislosti ho vydatně podporuje jeho vrchní sýrař Kobyl. V tažení na peklo Koze, Honzíkovi a Zuzance pomáhá slavné pohádkové trio Dlouhý (který má bůhvíproč přízvuk jako nhémecky slucha), Široký a Bystrozraký, jež ovšem už, pravda, není, co bývalo.

„Slyšel jsem o prvním díle, že se někdy děti i bály. Ale druhý, i když jsou v něm taky scény dramatické a napínavé, je víc pohádkový, bude přístupnější i malým dětem. A řadu fórů si tam najdou i dospělí,“ domnívá se Jiří Lábus, který opět propůjčil hlas Koze. Animované postavičky nadabovali i Matěj Hádek (Kuba), Mahulena Bočanová (Máca), Michal Dlouhý (Dlouhý), Miroslav Táborský (Široký) a Miroslav Vladyka (Bystrozraký). Krále namluvil Dalimil Klapka a jeho rádce Kobyla Karel Heřmánek. Novými hlasy v druhém díle jsou také Václav Vydra a Ota Jirák, kteří dabovali dvojici čertů (ti fyzicky vypadají ale spíš jako Zdeněk Srstka a Karel Effa, nemůžu si pomoct). A schválně, jestli rozpoznáte, kdo ve filmu mluví syrečky.

Koproducentem Kozího příběhu se sýrem byla Česká televize. Dříve než na obrazovkách ale mohou lidé rodinnou komedii s písničkami, to celé ve 3D, zhlédnout v kině - od 25. října. První příběh Pověsti staré Prahy je na stránkách filmu ke stažení za cenu „od jednoho do tří piv“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 7 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 7 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 8 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 11 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 18 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...