Národní galerie nikdy nezavírá, a to ani ve sváteční neděli 28. října. Společně s kurátorem Sbírky starého umění pražské NG Janem Klípou se dnes podrobně podíváme na výjimečné dílo, jež patří k nejvýznamnějším obrazům krásného slohu a českého malířství předhusitského období vůbec. Datování díla směřuje k roku 1400, k době, kdy mariánský kult prožívá jakýsi svůj druhý vrchol, za ten první můžeme označit dobu Karla IV. V té době se v Čechách rozvíjejí hlavně dva mariánské typy, nazvané podle svých předních představitelek. Jedním z nich je Madona svatovítská.
Svatovítská madona
Obraz Panny Marie s Ježíškem je umístěn v řezaném rámu zdobeném dvanácti medailony, jež zobrazují čtyři zemské patrony, čtyři evangelisty a postavy andělů nesoucích nápisové pásky. Dílo má výtvarně pojednanou i zadní stranu, která je opatřena stříbrnou folií, což napovídá tomu, že pravděpodobně stálo volně v prostoru.
Svatovítská madona odkazuje na původ obrazu, jenž byl součástí svatovítského pokladu, kdežto řezaný rám se objevil až v roce 1883. Po dlouhou dobu existovaly dvě části obrazu odděleně a povědomí o jejich souvislosti se časem vytratilo. Až v roce 1937 je dal dohromady Vincenc Kramář a od té doby je takto prezentován ve sbírkách Národní galerie. Autorství díla je připisováno záhadné skupině umělců, jenž se objevují v psaných pramenech 15. století pod názvem Panicové pražští.
Národní galerie v Praze nikdy nezavírá - Svatovítská Madona (zdroj: ČT24)
V dalším dílu, který uvidíte opět v neděli 4. listopadu, nás kurátor Ondřej Faktor seznámí s obrazem nazvaným Zvěstování. Všechny předešlé díly naleznete zde.