Nekonečné proměny Radka Kratiny U Kamenného zvonu

Praha - Výtvarníka, grafika a sochaře Radka Kratinu představuje v pražském Domě U Kamenného zvonu první rozsáhlá retrospektivní výstava. Zhruba tři stovky exponátů jsou založeny především na principech geometrie. Expozice ukazuje autorovy začátky v textilním návrhářství i známé kovové objekty. Výstava potrvá do 19. května.

„Výstava sochaře Kratiny představuje celé jeho dílo až po konečnou etapu jeho známých kovových objektů, jimž se věnoval více než třicet let a rozvíjel je v nekonečných proměnách a nekonečných formách,“ říká kurátorka Hana Larvová.

Kurátorům se nyní naskytla příležitost uspořádat soubornou výstavu Kratinových prací díky vydání výpravné monografie, která vznikla s přispěním autorovy rodiny. Součástí expozice je také dokumentární film o jejím vzniku.

Radek Kratina (1928 až 1999) po druhé světové válce začínal s návrhy textilií. Studia zakončil úspěšným návrhem souboru textilních panneau do interiéru československé restaurace na Expo 58 v Bruselu. Navrhoval i dětské hračky, dřevěné figurky a papírové vystřihovánky, které jsou součástí výstavy.

Poté se věnoval experimentu v grafice, monotypech a frotážích. Nakonec od strukturálních reliéfů přešel k tvorbě nejprve dřevěných objektů, později k variabilním kovovým objektům. K zásadním momentům jeho tvorby a takzvaného konceptu transformovatelného objektu bylo podle kurátorky objevení pohybu, který začlenil do struktury díla.

Kontrast světla a stínu, lesku a matu

V Kratinově tvorbě se odrážejí neokonstruktivistické tendence, jež se spolu s prvními projevy geometrické abstrakce a konkretismu prosazovaly v českém umění začátkem šedesátých let. Kratina k nim však vytvořil vlastní osobitou verzi. Přiblížil se nové estetice, kterou v evropském kontextu představovalo například francouzské hnutí Les nouveaux réalistes nebo düsseldorfská skupina Zero.

Od roku 1970 Kratina postupně nahrazoval dřevěný materiál kovem, který umožnil vytvářet kontrast světla a stínu, lesku a matu v povrchově upraveném aluminiu, mosazi, železu a duralu. Usiloval o jednoduchou exaktní formu. Vrcholem jeho díla se pak staly precizní kovové objekty.

Kratina patří mezi výrazné české umělce šedesátých let, kteří nikdy nepřestali s experimenty. Jeho generaci se v současné době dostává pečlivé a zasloužené pozornosti. Nedávno skončila výstava Stanislava Kolíbala, nyní probíhají expozice Karla Malicha nebo Huga Demartiniho.

Z výstavy Radek Kratina (1928 až 1999)
Zdroj: Vít Šimánek/ČTK
Vydáno pod