Praha - Režisér Juraj Jakubisko v pětasedmdesáti letech knižně bilancuje, ale zároveň ho čeká natáčení jeho možná nejvýpravnějšího filmového projektu. Zachytit v něm chce počátky Slovanů. Ke svým začátkům se vrátil v knize Živé stříbro.
„Když jsem byl malý chlapec, matka rozbila teploměr, vysypaly se z něj takové kuličky a já nevěděl, co to je. Byla to rtuť a matka mi řekla: To je živé stříbro, je jako ty,“ vysvětluje název své autobiografie Jakubisko. Živé stříbro je ale zatím jen první ze tří plánových životopisných titulů, které by prý měly obsáhnout celý Jakubiskův příběh o tom, „jak se dokoulel z poslední vesnice horách až do celého světa“.
První část končí zákazem, kvůli kterému nemohl Jakubisko po srpnu 1968 točit hrané filmy. „Vyhodil jsem po dopsání takových dvacet kapitol, protože bych jinak vypadal jako Baron Prášil. Magický realismus existuje, byly mezi nimi nádherné okamžily, ale on by mi je nikdo nevěřil. Měl jsem pestrý život, to život za mě přehazoval výhybky a vyráběl takové náhody,“ uvedl ke knize režisér. Životní etapa, kterou popíše v druhé autobiografii, prý je nejfantastičtější. Ta třetí zachytí vzpomínky nedávné, události z počátku 21. století.
Jakubisko se chystá na Slovany
Možný je i vznik Jakubiskova velkolepého projektu, jímž se zaobírá už několik let - historického filmu o Slovanech. „Je o slovanských kořenech. Málokdo ví, že Slované byli kdy největší kmen v Evropě, větší než Frankové nebo Germáni,“ prozradil o filmu, jehož děj se odehrává v devátém století. „Je to dramatické a krásné, protože to je období přechodu z pohanství, první magie do křesťanství, které má určitou zákonitost.“
Snímek s rozpočtem bezmála půl miliardy korun chce Jakubisko začít točit v zimě, natáčet se bude na Slovensku a v Česku, ale také třeba ve Finsku. Dokončen by měl být příští rok na podzim.
